Mesiac s popolavým svitom a jupiterom a zvolenskou stanicou ;-) z ruky a skoro som zamrzol.
Jupiter a pod ním merkúr, doporučujem pozriet celú fotku aj ked je kus veľká. Ešte som sa nezabával s úpravou, len som to sem bachol surovéé.
Panoráma Zvolena, na obr. je venusa, mesiac (to je celkom zrejmé), ale aj jupiter a merkúr. :-))
Po dlhšom čase som sa zase dostal na Monteboo observatory a pohral sa s kamerou :-)! Výsledok je celkom pekný. Od zdrojových snímkov boli odčítané darky a snímky v B V R zložené pomocou kombine a následne naškálované v DS9 a prevedené na farebné kanáli nasledovne B = Blue, V = Green, R = Red.
Celkové expozície: B 12 x 60sec, V 11 x 40sec, R 11 x40sec, (celkom 26.6min)
Než jsme odjižděli, říkali nám lidi: "hlavně se v pořádku vraťte", a nebylo jich málo. ... A Rusko je přitom tak přátelská země :)
Transibiřské vlaky jsou jiné než naše. Mají poloviční okýnka a menší uličky. Zato mají všude pěkné koberce, trochu překážející záclonky, mnohem míň se kolébají, takže se dá nosit horká voda ze samovaru kolem lidí postávajících v uličce. Mají prievodnicu nebo prievodníka -- každý vagón má na starost jeden člověk, který kontroluje lístky, upozorňuje lidi, kteří mají vystoupit, upozorňuje lidi vystoupivší na nástupiště, že vlak už bude odjíždět, každý den vysává, dodává toaletní papír, zamyká záchody před stanicí a odemyká záchody za stanicí, má pod palcem nádobí k zapůjčení a ložní prádlo. Transibiřské vlaky jsou druhý den ráno překvapivě útulné a strávit v nich několik dní není takový problém, jak se na první pohled zdá. Když jedete daleko, vyrovnáte se navíc lehce s časovým posunem, prospíte se do alelůja, a ochutnáte mnoho místních specialit (některé možná i proti své vůli).
Novosibirsk je v létě rozpálené sibiřské město. Dost velké na to, aby bylo moderní, dost velké, aby hostilo tuny kulturních, sportovních a obchodních akcí. Dost velké na to, aby se o něm dalo říct, že je otevřené světu. Je v něm možné dělat všechno, co je možné dělat v jiných světových metropolích. Ale od těch, které znám, od těch evropských, se liší tím, že se v něm dějí i věci, které na západě neuvidíte.
Novosibirsk je město, které se začalo stavět včera... no dobře, tak před půl rokem. Z jednoho místa -- na mostě přes Ob, lze napočítat nad městem 35 stavebních jeřábů. Na stupnici od 1 do 10 z hlediska upravenosti města, uklizenosti ulic a estetického působení, kde západoevropská města mají 1, česká 2, má Novosibirsk tak 30 (o sadových úpravách se nedá mluvit vůbec). Vedle sebe stojí obydlené dřevěné domečky zarostlé dvoumetrovou lebedou a rozestavěné dvacetipatrové domy s byty za horentní sumy. Obojí na jedné bezasfaltové ulici, kde jsou pulmetrové jámy. Ale ať už jsou ulice asfaltové, kamenité, bahnité nebo prašné, chodníky hladké, vymlácené nebo žádné, všude se jezdí luxusními vozy, lhostejno na které straně máte volant, dámy si tam neohroženě vykračují na deseticentimetrových podpatcích v teňoučkých šatech od předních návrhářů. Po šestiproudových třídách se prohání Lady a Žigulíky a v podchodu k metru si koupíte hodinky v přepočtu za sto korun, které opravdu nevypadají zle.
O Rusech se říká, že mají obrovské srdce -- to můžu jenom potvrdit. Mají taky obrovskou zemi. A mají obrovskou kopu starostí se svou zemí. Mnoho věcí a řešení lze proto prohlásit za svérázné, v lepším případě osobité. Na našince čeká mnoho překvapení ve formě různě vysokých schodů na vstupu do metra i do nóbl restaurace, recepce v hotelu, ke které musíte do čtvrtého patra po schodech, turecké kávy bez lógru, a drátů vysokého napětí, na které si lze sáhnout z druhého patra panelového domu.
V Rusku mají na všechno člověka.
Možná jednou pojedu vlakem až na konec Asie, možná se vrátím do Novosibirsku a zajdu do opery, možná se ztratím v místech, kde je víc medvědů než lidí, možná si koupím boty na podpatku. Rusko má v rukávech pořád spousty překvapení pro každého. Možná jsem dost zvědavá, abych tam jela znovu :)
Panasonic Lumix DMC-FZ7, floppy disk filtr, t 1/2000 s, f 8.0,
