E-ELT

42 -- tak tuhle odpověď zná přeci každý už nějaký pátek. Právě tolik metrů by měl také mít průměr budoucího největšího zrcadla na světě, nebo-li primárního zrcadla European Extremely Large Telescope -- E-ELT.

Nicméně na otázku kde? se definitivně odpovědělo teprve včera. V závěru zbyla ve hře pouze dvě místa -- Cerro Armazones (Chile, nedaleko Cerro Paranal, kde vrní VLT, tedy 4 velmi velké dalekohledy se zrcadly o průměru 8.2 m) a La Palma (Španělsko, Kanárské ostrovy). Prováděla se měření, zasedala komise ESO, vedly se žhavé diskuze, ohánělo se argumenty, zemětřeseními, saharským pískem a vůbec mnohým dalším.

Nakonec se šampaňské bouchalo v Chile. Přípravy stavby by měly začít již koncem tohoto roku a první světlo je předběžně plánováno na rok 2018 (podrobnosti hledejte zde). Tak uvidíme. Uvidíme?

Cerro Armazones at night, credit: ESO

Nepublikovaný

Protože jsem v patek dokončila poster a v neděli neodletěla na konferenci, dovoluji si tento vnutit alespoň vám.
Pokud byste se rozhodli prohlédnout si ho důkladněji, nehledejte v něm žádné převratné závěry, nejsou tam, ale povšiměte si, že prezentovaná galaxie, je opravdu zajímavý objekt :)
Lepší kvalita viz. http://www.physics.muni.cz/~terka/Durham.pdf .

Kde nic není, ani …

V pátek jsme vyrazili do krásné přírody jižních Čech hledat vltavíny.

Akce byla opravdu povedená, ale nijak moc úlovků jsme nezískali. Znamením už byl odjezd z Brna, kdy nám na Vídeňské přeběhla přes cestu černá kočka. Čtete dobře, ano v místech, kde je čtyřproudová silnice, dvě koleje šaliny, velké firmy atd. nám přeběhla černá kočka, nepřejeli jsme ji, ale bylo to předznamenání toho, co najdem …

Samotná cesta ale probíhala v pohodě, dokonce jsme v Kralicích zastavovali a měli možnost spatřit nádherné halo kolem Slunce.

Kralické halo

S druhou skupinou jsme se setkali v Třeboni. Odtud nás kolega H. zavezl na místo přenocování. Pěkný lesík s nádherným výhledem na Šumavu a Kleť ztácející se v zákalu. Ovšem příjezd po příšerné letní ceste. Obouchané auto a ztracená poklice na kole. Pěkný západ slunce v sopečném prachu přirozeně přešel do sledování scenérie Měsíce s Venuší a Merkurem. Jejich západ jsme už bohužel díky přicházející oblačnosti spatřit nemohli.

Západ Slunce s oblohou zabarevnou sopečným prachem (klik na větší obrázek)

S buřtíky, ohýnkem a v dobré společnosti jsme pak stravili večer. Po pekelně studené noci a odporném vstávání cesta na lokalitu. Zase obouchané auto, ale aspon znovu nalezená ztracená poklice.

Lokalita, kde jsme hledali (z pochopitelných důvodů si podobnosti nechávám pro sebe) jsou velké pole se vzrůstajícím obilím (?) rozdělené silnicí. Hledání pak je docela příjemná procházka po poli, kde kupodivu není žádné bahýnko. Je to dost štěrkovitá a i po nedávných deštích i dost suchá půda. Plno krásných kamínků. Průhledné křemeny, slída, pěkné opršené kousky. Dokonce jsem našel i nějaké čtvercové kousky, což možná byly střepy nádob z 16. století.

Úvodní instruktáž (klik na celé panorama)

Hledání (procházku po poli) po asi 4 hodinách vzdávám a vydávám se na pole, kde je plno vykopaných jam po těch co nehledají, ale kopou. Šokován vcházím do lesíka ve kterém je díra na díře. Je to šílené nedivím se, že je to zakázaný způsob získávání vltavínů.

Otřesný pohled v lesíku (klik na celé panorama)

Nakonec se vyhříváme na sluníčku a čekáme na sebe navzájem. Během toho sledujeme něco závod cestovních vozů. Jde o polepené běžné auta s dírou ve výfuku, aby měly „sportovní zvuk“. Také u nás zastavuje auto, kde nám překupník nabízí vltavíny. Ty se prý „nehledají, ale kopou“.

Celková bilance (možná trochu nepřesná) tak byla 8 (kolega H.), 6 (Nady), 2 (JK+TN), jeden Janáčkův a já, Elienka a Klárka jsme jen dělali společnost. Ale i tak to stálo za to.

Západ Venuše s Merkurem z MonteBoo

Venuše s Merkurem nad západním obzorem nám připravili minulý týden 2010-04-06 vskutku krásne nebeské divadlo. V průběhu úterního praktika jsme měli možnost se jím kochat a s Fantomem jsme ho i po pul minutkách snímali.

Západ Venuše a Merkuru z Kraví hory

Výsledkem je následující animace: Venuše a Merkur 2010-04-06 (11M).

Jednotlivé snímky pak naleznete v galerii Venus and Mercury 2010-04-06.

Zodiak nad Nyklovicemi

Minulý čtvrtek (2010-04-08) jsme vyrazili sledovat zodiak na neotestované místo mezi obcemi Nyklovice a Sulkovec na plochém vrcholku Kočího kopečku (756 m nad mořem) nad Vírskou přehradou. Místo je to pěkné, ale bohužel světelné podmínky nejsou ideální. Nakonec se nám tedy ztrácel zodiak ve svitu okolních reflektorů a blížící se vysoké oblačnosti.

Největším zážitkem nakonec byl fantastický, do krvavé rudé, zabarvený západ Venuše s Merkurem na západním obozoru, kde je (ostatně jako skoro všude) vidět solidní deprese horizontu.

Obloha na západním obzoru Kočího kopce u Nyklovic

(rozumá velikost).

Na ilustračním snímku je pohled na západ, kde se celé nebeské divadlo odehrávalo. Zodiak je trochu do bíla a leží pod Plejádami. Snímek poměrně věrně zachycuje barvy scenérie jak jsme jej měli možnost spatřit. Použil jsem na něj můj poslední zlepšovák, kdy jsem zkombinoval původní barevný snímek s černobílým ve filtru odpovídajícímu nočnímu vidění. Všiměte si barev okolních světel, krajiny a především barev hvězd, letadel a rudé Venuše nízko nad západním obzorem.

Všechny snímky jsou k dipozici v galerii Zodiac 2010-04-08.

Pro zajímavost jsem ješte složil snímky do animace (6M).

Thx to Elienka, Lienka, Roky a Mirek.