Brazil to Join ESO

Uz najakou dobu se o tom susklo. A tesne pred koncem roku se to skutecne stalo --- Brazile se stala celkove 15. a zaroven prvni ne-evropskou clenskou zemi Evropske Jizni Observatore (European Southern Observatory -- ESO) -- oficialni verejne prohlaseni ESO.

Order and Progress

XSPEC

... je balík na fitovanie spektier vo vysokých energiách (alternatívou k nemu môže byť napr. spex, ale o ňom možno až dakedy nabudúce) a tiež sme o ňom hovorili na brainstormingu. Tu je nejaký stručný prehľad toho, čo sa hovorilo. Opäť najlepším zdrojom informácií je manuál. XSPEC samotný má v sebe mocný príkaz help.

XSEPC> help plot
XSPEC> help model apec

Prvvý príklad vypíše nápovedu k príkazu plot (duh!), druhý odhalí, čo presne popisuje model apec, aké sú jeho parametre a podobne.

Inštalácia

XSPEC je súčasťou HEASoftu, návod je teda tu.

Monkeying around, data

S XSPECom si, ako s mnohými inými, dopisujeme v príkazovom riadku, čo je cool lebo sa dajú jednoducho vyrábať fitovacie skripty. Balík pozná obrovské množstvo príkazov, výhodou je aj to, že stačí napísať prvých pár znakov, aby sa príkaz dal interpretovať (napr. namiesto setplot energy stačí setp e).

Spektrá do XSPECu zadávame príkazom

XSPEC> data meno_spektra

Často ale používame viac spektrier naraz, v tom prípade ich treba roztriediť do skupín - tie rozlišujeme pomocou čísiel oddelených dvojbodkou, prvé označuje data set (spektrá budú fitnuté rovnakým modelom, druhé plot set. V praxi teda

XSPEC> da 1:1 spektrum1 1:2 spektrum2 2:3 spektrum3

kde prvé dve spektrá popisuje model s rovnakými parapetrami, pre tretie sa parametre menia.

FITS súbor so spektrom by mal v headeri mať nastavené keywords BACKFILE, RESPFILE a ANCRFILE, aby si tieto súbory vedel XSPEC načítať spolu so spektrom. V prípade, že tam vôbec nie sú, odmietne spoluprácu úplne, ak sú nastavené na "none", treba súbory načítať príkazmi backgrnd, response a arf, ktoré sa k danému spektru priradia pomocou rovnakých číselných identifikátorov ako pri načítavaní spektier.

V ďalšom kroku treba vybrať časti spektra, ktoré chceme fitovať (vo veľmi vysokých alebo veľmi nízkych energiách nemusí byť kalibrácia detektoru úplne istá a podobne). Na toto slúžia príkazy ignore a notice.

XSPEC> ig bad
XSPEC> ig 1:12-27
XSPEC> no *:**-0.4
XSPEC> ig 2:7.-**

V prvom príklade ignorujeme všetky časti spektra označené ako bad. V ostatných označuje číslo pred dvojbodkou data sety (hviezdička znamená všetky data sety). Za dvojbodkou je určený interval - celé čísla XSPEC interpretuje ako channely, reálne sú energie v keV. ** znamenajú "kam to až ide", čiže najvyššiu/najnižšiu možnú energiu/channel.

Monkeying around, model

Spektrum modelujeme príkazom model. XSPEC obsahuje množstvo rôznych modelov (vypísať sa dajú spustením model bez parametrov), ktoré sú rozdelené do niekoľkých kategórií - aditívne, multiplikatívne atď. Model sa definuje pohodlným spôsobom analogickým k zápisu rovnice. Príkladom môže byť model známeho objektu MCG-6-30-15 (AGN s relativisticky rozšírenou čiarou železa vo vnútornej časti akrečného disku). Jeho spektrum obsahuje aditívne prvky - blackbody zložku (bbody), powerlaw (powerlaw) a čiaru s Laorovým profilom (laor), to celé, z dôvodu, že žiarenie na ceste k nám prechádza prostredím s absorpciou, prenásobené absorpčnou zložkou (phabs). Zápis modelu potom vyzerá

XSPEC> mo phabs*(bbody+po+laor)

XSPEC sa ďalej spýta na prvotné odhady hodnôt parametrov a to toľkokrát, koľko máme data setov. Parametre môžeme určiť niekoľkými číslami oddelenými čiarkami (odhad hodnoty, veľkosť kroku pri iterácií, maximálna a minimálna hodnota a podobne). V prípade, že chceme ponechať parametru defautlnú hodnotu, píšeme namiesto čísla /, ak chceme defaultné hodnoty pre všetky parametre od aktuálneho ďalej, píšeme /*.

Po zadaní prvotných odhadov XSPEC vypíše tabuľku s modelom a tiež hodnotu štatistiky, ktorá popisuje, ako dobre model popisuje spektrum. Parametre môžu mať rozne vlastnosti. V ďalšom celé čísla pomenovávajú jednotlivé parametre, reálne čísla sú konštanty. Parametre možno fixovať na danej hodnote, ktorá sa pri fitovaní nebede meniť (freeze 3 zafixuje parameter č.3) a opäť uvoľňovať (thaw). Môžeme im priraďovať nové hodoty a taktiež ich medzi sebou zväzovať a rozväzovať.

XSPEC> newpar 4 1.5
XSPEC> newpar 5 = 0.75*4
XSPEC> untie 5
XSPEC> newpar 10 1e-3,-1

V prvom príklade priradíme parametru 4 novú hodotu. Parameter 5 k nemu následne uviažeme s tým, že bude mať hodnotu troch štvrtím parametru 4, čo sa berie do úvahy aj pri fitovaní. V teťom príklade sme si to rozmysleli a parameter 5 opäť osamostatnili. Posledný príklad ukazuje, ako v jednom kroku dať parametru novú hodnotu a zároveň ho zafixovať (v princípe by sme miesto -1 mohli použíť akékoľvek záporné číslo).

S týmto všetkým sa môžeme pustiť do fitovania. Existuje niekoľko typov štatistík, ktoré pri tom môžeme použiť, medzi ktorými prepíname príkazom statistic. Pre zdroje s nízkou povrchovou jasnosťou (plošné zdroje) dáva C-štatistika lepšie výsledky. Ak je v spektre dôležité aj chemické zloženie pozorovaného porstredia, ktoré môžeme prirovnávať k slnečnému, dá sa príkazom abund prepínať medzi jednotlivými modelmi slnečného zloženia. Samotné fitovanie spustíme príkazom

XSPEC> fit

(dajú sa k nemu pridať aj nejaké parametre). Defaultné nastavenie sa po každých 10 iteráciách spýta, či má pokračovať, tohto sa dá zbaviť príkazom query yes, po ktorom si na všetečné otázky XSPEC odpovie sám. Chyby nafitovaných parametrov uvedené v tabuľke modelu sú len orientačné, spočíta ich príkaz error, ktorému je dobré zadať level of confidence (v sigma) a nevyhnutné zadať, ktoré parametre nás zaujímajú. Čiže

XSPEC> err 1. 3,4,6

spočíta 1 sigma chyby pre parametre 3,4 a 6.

Mokneying around, plot

Príkazy na vykresľovanie v XSPECu pochádzajú z balíka PGPLOT. Nastavené parametre obrázkov sa zachovávajú až kým nie sú zmenené, to znamená, že ak graf nakreslíte nejakým šialeným príkazom, stačí pri jeho prekreslení napísať plot a všetky šialené parametre sa zachovajú.

Príklady:

XSPEC> cpd /xw
XSPEC> setp e
XSPEC> pl ld res
XSPEC> pl

Na začiatok treba nastaviť, kam sa má obrázok kresiť. Slúži na to príkaz cpd (change plot device), /xw je pre XWindows, /cps kreslí to postscript súboru (pred lomeno sa dá napísať meno output súboru, cpd mojespektrum.ps/cps). setplot udáva vlastnosti obrázku, e je pre energy, čiže miesto channelov bude xová os v energiách. pl ld res hovorí PGPLOTU, že má kresliť v log-log a v spodnom paneli obrázku vykresliť reziduá (rozdiel dát a modelu). Posledný pl urobí presne to, čo príkaz o riadok vyššie, ale už nemusíme písať parametre.

Monkeying around, zvyšok

Na záver niekoľko technických poznámok. Všetko, čo do sa do XSPECu napíše sa dá uložiť do logu príkazom log meno_logu, logovanie sa vypína log none. Príkazom show vieme zobraziť rôzne informácie - paramtere modelu (sho pa), voľné parametre (sho fre) a podobne. Ukladanie modelu je možné pomocou save model.

Funguje to aj naopak - do XSPEC vieme čítať príkazy, modely atď z textových súborov. XSPEC má rád súbory s koncovkou .xcm, samotné čítanie funguje pomocou @

XSPEC> @subor.xcm

Conclusion

Toľko stučný úvod do XSPECu, opäť sú otázky a komentáre vítané. Príkazy pri ich prvom objavení som sa snažil písať v ich celej forme, no ďalej som používal skrátené verzie - verím, že to nebolo veľmi mätúce :P

XMM-SAS

(...hlavne pre tých, čo to v pondelok nedali na brainstorming ale aj všetkym ostatným, ktorým to mohlo v pondelok pripadať trochu zmätené...)

XMM-SAS (XMM-Newton Science Analysis System) je balík procedúr a kadečoho iného, čo nám pomáha odhaľovať tajomstvá oblohy tak, ako ich vidí XMM-Newton. Všetko, čo tu píšem, je v tej či onej podobe nájditeľné na XMM-Newton stránkach, v kadejakých manuáloch a tak, ten najužitočnejší je tu. Dôležité je uvedomiť si, že analýza XMM dát, ktorú som robil sa venovala plošným zdrojom (ako sa preloží extended source?) a tá funguje trochu inak ako analýza bodových zdrojov - oveľa väčší dôraz sa kladie na modelovanie pozadia (ktoré plošný zdroj so slabou plošnou jasnosťou oveľa viac ovplyvňuje) a odpadajú problémy ako napríklad pileup a podobne. Preto treba pri vlastnej analýze byť na pozore.

Inštalácia

...vyžaduje predinštalovaný sofrware a umiestnenie (nalinkovanie) perlových bináriek tam, kde ich software očakáva, inak je pomerne jednoduchá a priamočiara (teda len do chvíle, keď sa rozhodnete SAS sami skompilovať, čo nie je až tak triviálne a samotní tvorcovia od toho tak trochu odrádzajú). Existuje niekoľko predkompilovaných verzií, treba si len vybrať svoju najobľúbenejšiu a stiahnuť . Inštalácia samotná sa skladá z dvoch krokov - stiahnutý archív treba rozbaliť,

$ tar xvf "meno_archívu"

a spustiť

$ ./install.sh

Nakoniec treba zadefinovať nejaké premenné, o čo sa stará skript, ktorý treba nasourcovať pred každým spustením (napr. pridaním kódu do .bashrc).

$ . /cesta/xmmsas_20100423_1801/setsas.sh

Detaily inštalácie sú detailne tu.

Kalibračné data, ktoré sú k analýze tiež nevyhnutné, sú stiahnuteľné tu alebo najrýchlejšie pomocou príklazu

$ rsync -v -a --delete --delete-after --force --include='*.CCF' --exclude='*/' xmm.esac.esa.int::XMM_RED_CCF /ccf/

kde posledné /ccf/ treba nahradiť adresárom, kde chceme súbory uložiť. SAS sa o nich dozvie pomocou premennej SAS_CCFPATH, ktorú nastavíme ručne tak, aby naň ukazovala.

XMM-Newton

...má na svojej palube niekoľko inštrumentov, OM (Optical Monitor) ani RGS1 a RGS2 (Reflective Grating Spectrometer) nás v tejto chvíli nebudú zaujímať. Sústrediť sa budeme na kameru s ultimátnym menom EPIC (European Photon Imaging Camera) a jej tri detektory, MOS1, MOS2 a pn.

Monkeying around, initialization

Dáta pre analýzu sú dostupné na XSA stránkach, kde nájdeme niekoľko ciest, ako ich stiahnuť. Vo výsledku sa nám v počítači objaví jeden alebo viac archívov typu xxxxxxxxxx.tar.gz nazvaných podľa identifikátora pozorovania (ObsID). Po jeho kompletnom rozbalení (samotný archív v sebe skrýva ešte jeden .TAR, bacha na to), najlepšie do samostatného adresára, aby sme si nepomiešali surové dáta s výsledkami - napr. adresár s názvom odf - definujeme premennú SAS_ODF, ktorá ukazuje práve na tento adresár

$ export SAS_ODF=/cesta/odf/

Teraz možeme spustiť

$ cifbuild

ktorý vytvorí súbor ccf.cif (Current Calibration File). Najlepšie je spustiť ho priamo v odf/ adresári. Na ccf.cif ukazuje ďalšia premenná

$ export SAS_CCF=/cesta/ccf.cif 

(napr. $ export SAS_CCF=$SAS_ODF/ccf.cif, ak to robíme podľa toho, čo píšem vyššie). Nakoniec spustíme

$ odfingest

ktorý prekope celé pozorovanie a zapíše, čo všetko obsahuje, do .SAS súboru. Pomocou tohto súboru sa ostatné procedúry orientujú v pozorovaní a ak ho nenájdu, budú toho názoru, že pozorovanie neobsahuje žiadne dáta.

Monkeying around, data products

Teraz sme pripravení z pozorovania vytiahnuť najsurovejšie eventfily, teda súbory so všetkým, čo jednotlivé detektory napozorovali. Na tomto mieste je dobré si - opäť z dôvodu zachovania poriadku - vytvoriť podadresáre pre každý detektor.

$ mkdir mos
$ mkdir pn

V adresári mos/ teda spustíme

$ emchain

(bez parametrov). V adresári sme týmto vytvorili veľa obskurne nazvaných súborov, pre nás najdôležitejšie sú *M1*MIEVLI* a *M2*MIEVLI*, ktoré si môžeme poyrieť napr v ds9.Pre pn sa o niečo podobné stará

$ epchain

no treba si dávať pozor - pri rôznych pozorovaniach zaznamenáva pn detektor určitý zlomok OOT (Out Of Time) eventov, ktoré treba od pozorovania odčítať. Tu je treba pozrieť sa do SAS a tiež epchain manuálov pre správne parametre a spôsoby odčítania. Jedným zo spôsobov odčítania je použitie utility farith z heasoftu.

Monkeying around, filtering

Vysoká obežná dráha XMM-Newtona spôsobuje, že detektory sú ovplyvňované slnečným vetrom. Detaily o konkrétnych časticiach sú v manuáloch, pre nás je teraz podstatné, že signál zo slnečného vetra nevieme rozumne oddeliť od pozorovania a musíme sa zbaviť časových intervalov, kedy bolo slnečné pozadie zvýšené. Čiernou skrinkou na celý proces sú procedúry

$ mos-filter
$ pn-filter

no tieto veci sa dajú robiť ručne.

Po prvýkrát sa stretneme s procedúrou evselect, ktorá slúži na prehľadávanie a výber eventfilov. Existuje nekonečne veľa parametrov, ktoré táto procedúra pozná, preto stojí za to zoznámiť sa s manuálom. V tomto prípade chceme urobiť svetelnú krivku vo vysokých energiách s nejakým rozumným zbinovaním času. Pre MOS detektory je to najlepšie nejak takto

$ evselect table=meno_eventfilu withrateset=yes rateset=meno_sv_krivky timecolumn=TIME \
timebinsize=100 maketimecolumn=yes \
expression='#XMMEA_EM && (PI in [10000:12000]) && (PATTERN<=12)'

expression udáva charakteristiky eventov, čo nás zaujímajú. #XMMEA_EM vyberá len good eventy, PI určuje interval energii v eV, PATTERN určuje, aké typy eventov sa majú brať do úvahy (fotóny môžu na detektore vytvoriť rôzne obrazce - nie je to limitované na jeden fotón/jeden pixel - pričom kalibrované sú všetky po 12ty). Pre pn použijeme analogický príkaz, binovanie bude ale nižšie (pokus-omyl), v expression bude XMMEA_EP, energia 10-14keV a pattern len po 4.

Svetelná krivka sa dá zobraziť napr. v fplote.

Filtrovanie samotné prebieha určením GTI (Good Time Intervals), teda časových intervalov, ktoré chceme používať. Procedúra tabgtigen vie vyrobiť GTI súbor, ktorý môžeme použit v evselecte. Príkaz vyzerá

$ tabgtigen table=meno_sv_krivky gtiset=meno_gti_súboru \
expression=COUNTS.gt.0.909262.and.COUNTS.lt.23

pričom spodnú a hornú hranicu v expression môžeme určite viacerými spôsobmi. Jednoduchší ale menej vedecký spôsob je stanoviť hodnotu priamo zo svetelnej krivky tak, aby približne konštantné pozadie zostalo zachované ale flary zmizli. Pomocou procedúry fhisto ale tiež vieme zostrojiť zo svetelnej krivky histogram

$ fhisto meno_sv_krivky meno_histogramu COUNTS 1

Pokiaľ sme použili správnu veľkosť časových binov pri zosrojovaní sv. krivky, mali by sme dostať Poissonovské rozloženie. Toto môžeme s prižmúrením oka preložiť Gaussovou krivkou (v fplote príkaz mo gaus) a brať do úvahy napr. úseky s pozadím plusmínus 3 sigma. Samotné filtrovanie pomocou evselect potom vyzerá

$ evselect table=meno_eventfilu withfilteredset=true destruct=yes keepfilteroutput=true \
expression="GTI(meno_gti,TIME)" filteredset=filtrovany_evetfile

Po tomto všetkom treba rovnako odfiltrovať úseky s vysokým pozadím v nízkych energiách 0.3-1keV.

Monkeying around, spectra

S odfiltrovanými eventfilami môžeme konečne začať robiť nejakú vedu. evselect nám môže vytvoriť obrázky (withimageset=true) a podobne, nás ale budú zaujímať spektrá.

Na začiatok je dobré uvedomiť si, spektrum čoho vlastne chceme robiť. Najčastejšie asi pôjde o nejaký bodový zdroj (AGN, supernova,...), no môže tak isto ísť o horúci plyn ICM v kopách galaxií prípadne niečo úplne iné (spektrá z rôznych častí jednej galaxie a pod.). eveselectom musíme teda správne vybrať eventy z eventfilu. Manuál popisuje pomerne značné množstvo vecí, ktoré sa dajú napísať do expression - môžeme vykrajovať kruh, anulus, obdĺžnik a podobne, môžeme vykrajovať všetko okrem daného kruhu, náš útvar môžeme určovať v rôznych druhoch súradníc. V tomto prípade sa teda všeobecne nedá napísať nič a závisí na konkrétnom prípade. Podstatnou poznámkou ale je, že pomocou ewavelet vieme v pozorovaní vyhľadať bodové zdroje.

Predpokladajme teda, že náš eventfile už obsahuje iba dáta, ktoré nás zaujímajú. Pre samotnú spektrálnu analýzu potrebujeme 4 súbory - samotné spektrum, spektrum pozadia, response maticu (RMF) a anciliary response file (ARF).

Spektrum vyrábame pomocou evselect s parametrom withspectrumset=true, teda napr.

$ evselect table=meno_eventfilu withspectrumset=true withspecranges=true \
energycolumn=PI specchannelmin=0 specchannelmax=11999 spectralbinsize=15 \
updateexposure=yes spectrumset=meno_spektra \
expression="(FLAG==0) && (PATTERN<=12) \   && (PI in [300:12000])"

pre MOS a analogicky pre pn (specchannnelmax=20479, PATTERN<=4, PI in [300:14000]).

Spektrum pozadia je špecifické pre daný problém. Pre bodové zdroje stačí vyrobiť spektrum z inej časti detektora a označiť ho ako pozadie, pre plošné zdroje to už ale také jednoduché nie je - dá sa vyrobiť naškálovaním closed-filter observations (niečo ako dark framy) prípadne z oblastí čipu ležiacixh mimo field of view.

Response matica hovorí, ako sa channely (charakteristika eventov, ktoré vyjdu z detektoru) prekladajú do energií. Vyrába sa procedúrou rmfgen, ktorá potrebuje detektorovú mapu. Je to jednoducho obrázok v detektorových súradniciach, ktorý vyrobíme pomocou evselect s withimageset=true xcolumn=DETX ycolumn=DETY, zvyšné parametre obdobne ako pri normálnej výrobe obrázku. Response maticu potom vytvoríme poocou

$ rmfgen spectrumset=meno_spektra rmfset=meno_rmf detmaptype=dataset \
detmaparray=meno_detektorovej_mapy extendedsource=yes \
badpixlocation=povodny_eventfile

Ak sa nejedná o plošný zdroj, treba upraviť príslušný parameter.

Anciliary response file udáva efektívnu plochu detektoru pre rôzne energie. Vyrába sa pomocou arfgen.

$ arfgen spectrumset=meno_spektra arfset=meno_arf \
withrmfset=yes rmfset=meno_rmf \
extendedsource=yes badpixlocation=meno_eventfile \
detmaptype=dataset detmaparray=meno_detektorovej_mapy

Pre neplošné zdroje treba znovu upraviť príslušný parameter.

Úplne nakoniec je vhodné upraviť header hlavného spektra a do keywords BACKFILE, RESPFILE a ANCRFILE zapísať príslušné súbory. Procedúrou grppha je tiež vhodné zoskupinovať spektrum tak, aby v kažom channeli bol aspoň jeden count - fitovacie programy ako XSPEC to majú hrozne rady :)

Celkom nakoniec je dobré spomenúť ďalšie čierne skrinky, tieto sú ale určené pre plošné zdroje. Procedúry mos-spectra, mos_back, pn-spectra a pn_back, podrobne popísané v cookbooku od Steva Snowdena, vytvoria spektrá, vymodelujú spektrá pozadia, vytvoria RMF a ARF a obrázky sami od seba.

Conclusion

Týchto pár poznámok si nerobí nárok na úplnosť ale niekomu môže pomôcť. V najbližšom čase by som rád urobil niečo podobné pre XSPEC, tým pádom by sme tu mali všetko, čo som hovoril na brainstormingu. Otázky a komentáre sú samozrejme vítané.

40. výročí vyškovské hvězdárny

V pátek 6. listopadu 2010 se uskutečnil slavnostní večer ku příležitosti čtyřicátého výročí otevření vyškovské hvězdárny. Zároveň proběhlo znovu otevření hvězdárny po rekonstrukci, která probíhala tento a minulý rok. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi pozvanými osobami, které mohli na hvězdárnu zavítat v předvečer slavnostního otevření (oznámení v tisku).

Vyškovskou hvězdárnu znám důvěrně z konce 80. let, kdy jsem tam často jezdil vizuálně pozorovat. Tehdy se v jejích prostorách pořádaly letní praktika pro děti, tzv. proměnnářská praktika (zaměřená na pozorování proměnných hvězd) a pozorovací víkendy. Hlavním dalekohledem byl 25cm reflektor. Do vybavení tehdy patřilo několik sometů 25x100, malých sometů 12x60 a dělostřeleckých binarů 10x80.

V průběhu 90. let pak byla hvězdárna rekonstruována a výrazně zmodernizována. Dalekohled byl částečně robotizován a vizuální pozorování nahradila CCD kamera.

Poslední výrazná modernizace pak proběhla letos na podzim, kdy byl na vyškovskou hvězdárnu přesunut 40cm reflektor a CCD kamera z bourané brněnské hvězdárny.

Vernisáž

Slavnostní večer zahájil ředitel hvězdárny a starosta Vyškova Petr Hájek. V zrekonstruovaném přednáškovém sále nám přiblížil historii i současnost hvězdárny. Připravená prezentace obsahovala obrazové záznamy z historie a evokovala vzpomínky na uplynulé roky. Promluvilo několik pozvaných hostů, poděkovali bývalým ředitelům za vykonanou práci a popřáli hvězdárně mnoho úspěchů do dalších let. Budoucnost je v obnovení astronomické činnosti hvězdárny, rozvoje vzdělanosti v regionu a rozvinutí spolupráce s naší Universitou.

Spokojený ředitel hvězdárny, P. Hájek, si mne ruce. Rozhodně k tomu má důvod.

Hlavní přístroj hvězdárny obklopený slavnostními hosty. (zprava: bývala ředitelka M. Znojilová, hlava J.Medka, P.Hájek).

Dalekohled je z tak nenadálé návštěvy v rozpacích. Až se zvedají koberce (zleva: J.Wágner, M.Medková, J.Prudký, sl. Svobodovy, G.Klepáčová, P. Svoboda, D.Hanžl).

Dalekohled

Asi můžeme považovat za zázrak a velké umění Jardy Medka, že se úspěšně podařilo převést dalekohled z Brna, kde byl asi 25 let, do Vyškova. Vše funguje dle očekávání. Jen to bude asi chtít drobné dodělávky, centrování, justáž atd.

Hosté odchází a odhalují nám vzhled celé zrekonstruované pozorovatelny s odsuvnou střechou.

Dalekohled v plné kráse s CCD kamerou. Mírně zapuštěný do podlahy je ideálně přizpůsobený pro vizuální pozorování. Pozorovatelna je vybavena i pro případ nadšením vzplanuvšího pozorovatele.

Obloha

Na počasí jsme měli štěstí a tak se v průběhu večera začala deka nad hvězdárnou rozpadat a odhalila nám nádherně temnou oblohu nad Vyškovem. Dalekohled se podařilo vzápětí rozjet a pohled na několik objektů v dírách mezi mraky byl skutečně impozantní. Například Krabí mlhovina, Jupiter, Velká galaxie v Andromedě dokazovali, že jsou skutečně v dobré formě.

Nebe je oproti Brnu skutečně temné. Hvězdy, Mléčná dráha, mlhoviny, galaxie vše je velmi nápadné i neozbrojeným okem. V bezprostřední blízkosti hvězdárny vede dálnice D1 a výpadovka z Vyškova na východ což bohužel mírně zhoršuje kvalitu podmínek. Samotný Vyškov na západě naštěstí není přes hradbu vysoko vyrostlých stromů příliš patrný.

Dalekohledy na pozorovatelně se tyčí ke hvězdám.

Mraky a nebe nad východem (Plejády, Hyjády, Vozka, kozičky).

Nebe v zenitu s Mléčnou drahou, Velkou galaxií v Andromedě, χ a h v Perseu.

UFO u Plejád. Opravdu nevím, co to bylo, červený, pomalu se pohybující bod.

Hvězdárna

Rekonstrukce hvězdárny proběhla opravdu důstojně. Ona tu rekonstrukci potřebovala už tedy v těch 80. letech. Ale to byla jiná doba.

V nově zrekonstruované hvězdárně je několik prostor jak pro společenský život tak odpočinek. Parádní přednáškový sál vybavený projektorem, plátnem, bedničkami (bez basů). Je tam volné wi-fi a granule jak v nějaké kavárně. Dokonalé sociální zázemí. Při pohledu do mini kuchyňky, se mě vybaví napjatá situace, kdy P.Hájek vařil v obrovském hrnci špagety pro asi dvacet dětí.

Slavnostní příchod na hvězdárnu. Světelně nevhodného osvětlení si jeden z přítomných hostů naštěstí nevšiml. Vpravo je bezpečnostní plot.

Moderní přednáškový sál. Zmizely staré akumulačky a ředitelský otoman.

Točité schodiště do podzemí pod pozorovatelnou. Pozorovatel je neustále v kontaktu s dalekohledem.

Odpočinkový koutek (opačným směrem je záchod, tč. v použití).

Pověstná kuchyňka. Nyní vybavena nejmodernější bílou technikou. Krygl s mrtvým pavoukem zmizel v propadlišti dějin.

Temnota

Hvězdárna byla postavena v rekreačním areálu. Kdysi tam bývalo velké pódium, kde se pořádaly slavnostní dožínky (Vyškov je na Hané, nejúrodnější části Moravy, obklopen lány), byl v provozu bazén, stánky s pivem, párky atd.

Časem začal areál chátrat (poslední koupání v bazénu pamatuji v roce '89), zarůstat travou a přestal se používat. V devadesátých letech pak byla hvězdárna oplocena a na okolních neudržovaných pozemcích se začalo dařit předpotopním nestvůrám. Jediná cesta na hvězdárnu je tak smrtelně nebezpečná.

V tom lesíku na proti je jediná cesta na hvězdárnu. Brontosaurus je naštěstí poměrně nevšímavé a pomalé zvíře.

V lese se ovšem dá narazit na velmi nebezpečná a dravá zvířata.

Budoucnost

Přejme vyškovské hvězdárně vše nejlepší do budoucna. Především velké osobnosti, které na její půdě vyrostou.

• Kompletní galerie

Brainstorming

Priatelia, je čas pokračovať v Brainstormingoch, alebo, ako to nejaká alkoholom opitá mysel nazvala na astrozraze: "VIP stretnutia u Hrocha"

TOPCAT

...je softwere pro praci s tabulkami.

Ano, takova prace se vzdy da zvladnout pomoci nejakeho programovaciho jazyka. Jenze nekdy neni cas, neni potreba, neni nejefektevnijesi vynalezat kolo (rozumnejte psat kod pro nacitani a manipulaci s tabulkou, kterou treba pouzijete jen jednou), nekdy je potreba mit veci hotove hned.

TOPCAT toho zjevne umi hodne. Ja se s nim teprve seznamuji. Vyuzila jsem takove primitivni veci jako prohazovani sloupcu nebo razeni radku podle vybraneho sloupce. Na podobne trivialni operace asi existuje hodne nastroju, ale z Ex*elu ci OpenOppice uz jsem nejak vyrostla. Zajimavejsi uz je ztotoznovani dvou tabulek podle sloupcu. Napr. mejte dve ruzne tabulky, s ruznym poctem radku, z ruznych zdroju, s daty ruzne presnosti, a chtejte je vzajemne ztotoznit podle dvou sloupcu (typicky treba souradnice). TOPCAT toto hrave zvladne. Ma navic relativne prijemne a jednoduche graficke rozhranni a hodne intuitivni ovladani. Je hodne astronomicky orientovany---komunikuje s .fits formatem, tabulkami VO---umi krizove odkazy mezi sloupci a ja nevim co jeste.

Mozna tento softwere uz davno znate, ale prislo mi dobre na nej upozornit.

Jak se dělá astronomie v Arménii

Kdysi dávno v jedné zapadlé vesničce Byurakan na svazích hory Aragats postavili soudruzi ze sovětského svazu dalekohled s průměrem zrcadla 2.6 m. Sice jim nedošlo, že je to jen asi 35 km vzdušnou čarou od hlavního města, Jerevanu, které v noci září až to pěkné nění, ale postavili. A poměrně jej proslavili, zejména pak pánové Ambartsumian a Markarian. No a pak sláva pohasla...
Dnešní skutečnost: z níže uvedeného obrázku je patrné, že kolem dalekohledu se popásají krávy a jiná divá zvěř. Dalekohled samozřejmě nefunguje, ani 2.6 m, ani 1 m Schmidt... no co de dá dělat že. Co horšího, oblast je poměrně nestabilní a to zejména co se týče připojení k internetu. Minulé pondělí všem najednou vypadla síť (samozřejmě před remote observations s dalekohledem na Havaji), což bylo zapříčíněno tím, že v Gruzii někdo ustřihnul kabel. Díky tomu byla celá Arménie a sousední Azerbajdžán bez internetu. Naštěstí se diplomatické špičky rychle vzpamatovaly a spojení se světem bylo obnoveno do tří hodin.
V tomto nestabilním prostředí je jistě složité pracovat, nicméně domorodí astronomové to zvládají. Bohužel nevíme co zvládají, neboť praktická cvičení se zvrhla ve volný čas. Zjevně tu totiž nikdo neumí naučit hordu studentíků pracovat s nějakým programem (libovolně jakým, dle slov LOC tu není nikdo kdo by byl expert na jakýkoliv software).
Peripetie nastávají také v případě, že chceme nakoupit. Jerevan je daleko a ve vesnici jsou právě dva obchody. Jeden malý a druhý ještě menší. Sortimentem obou jsou sušenky všeho druhu, vodka, arménský koňak, víno a psací potřeby.
Jak je nám v té Evropě krásně :)) Z bývalého SSSR zdraví Janapka..

P.S.: je tu moc krásně, ale člověk občas žasne, co je tu možné.

Zotero

... články ... články ... články ... články ....

Je jich opravdu hodně a zvolit rozumný systém v jejich trídění a vyhledávání informací není vůbec jednoduché, alespoň pro mě ne. Jsem příznivce hromádkového systému podle podružných témat a následného řazení podle relevance, ale už si pomalu nemám na svůj rozlehlý stůl kam dát kafe. Každý to asi zná.

Vlastně každý asi ne. Daniel je němec a sdílíme spolu kancelář. Na stole má vždy jen jeden, maximálně dva články, systematicky používá tři zvýrazňovače různých barev a v pondělí mi ukázal svoje Zotero. Je to takové last.fm pro články.

Nainstalujete volně dostupný plug-in do Ohnivé lišky. Díky němu pak můžete v prohlížeči kdykoliv spustit aplikaci a pomocí ní vytvářet jakousi knihovnu článků. Pro každý článek můžete bezprostředně z ADS nebo astro-ph vytvořit položku. Zotero samo stáhne všechny možné relevantní informace (autory, jméno, link na zdrojovou stránku, abstrakt, často i .pdf soubor pokud je dostupný). K článkům pak můžete přidávat poznámky a tagy a v nich pak vyhledávat. Všechny informace jsou ukládány do jednoho adresáře, který si sami zvolíte. Můžete si zřídit i online knihovnu a mít tak vše dostupné odkudkoliv. Knihovnu můžete sdílet se spolupracovníky. Zotero taky umí vytvořit vstup referencí pro bibtex.

Jsou tu pochopitelně i nevýhody. Například jde o software pouze pro Ohnivou lišku. Stahování .pdf souboru nefunguje vždy, někdy ho článek musíte stáhnout sami a ručně ho pak přiřadit k položce. A další svízele se určitě ještě ukáží. Vytvoření knihovny stojí dost usílí a času. Sama nevím jestli mi to vydrží a jaká bude efektivita. Dám vědět za pár měsíců.

Largos noches en Las Camapanas

Observatoř Las Campanas patří do Amerického uskupení Carnegie Observatories. Nachází se na dohled od La Silla a zdejší největší transformeří kopule ukrývají dva 6.2 m Magellanovy dalekohledy.

Magellan telescopes a večerní vysoká oblačnost

Odtamtud ale nepíšu. Píšu z control room (česky kontrol rum) 1 m dalekohledu Henrietty Swope. Její portrét tady visí na zdi, ale dopátrat se o této americké astronomce něco dalšího není jednoduché. Článek na Wiki je sice pahýl, nicméně přináší alespoň nejdůležitější informaci jakou o ženě v astronomii můžeme znát, totiž komu byla asistentkou. Tím astronomem byl Walter Baade a nikoho asi nepřekvapí, že právě jemu je zasvědcen jeden ze zmíněných velkých dalekohledů.

Kontrol rum 1 m dalekohledu Henrietty Swope, vlevo vzadu si povšimněte úžasného old-school panelu na ovládání dalekohledu s růžovými ciferníky a originálními španělskými popiskami -- tiempo sidero, cúpula izquierda, cúpula derecha, obturador abrir, obturador cerrar... Co více si přát?

E-ELT

42 -- tak tuhle odpověď zná přeci každý už nějaký pátek. Právě tolik metrů by měl také mít průměr budoucího největšího zrcadla na světě, nebo-li primárního zrcadla European Extremely Large Telescope -- E-ELT.

Nicméně na otázku kde? se definitivně odpovědělo teprve včera. V závěru zbyla ve hře pouze dvě místa -- Cerro Armazones (Chile, nedaleko Cerro Paranal, kde vrní VLT, tedy 4 velmi velké dalekohledy se zrcadly o průměru 8.2 m) a La Palma (Španělsko, Kanárské ostrovy). Prováděla se měření, zasedala komise ESO, vedly se žhavé diskuze, ohánělo se argumenty, zemětřeseními, saharským pískem a vůbec mnohým dalším.

Nakonec se šampaňské bouchalo v Chile. Přípravy stavby by měly začít již koncem tohoto roku a první světlo je předběžně plánováno na rok 2018 (podrobnosti hledejte zde). Tak uvidíme. Uvidíme?

Cerro Armazones at night, credit: ESO

Nepublikovaný

Protože jsem v patek dokončila poster a v neděli neodletěla na konferenci, dovoluji si tento vnutit alespoň vám.
Pokud byste se rozhodli prohlédnout si ho důkladněji, nehledejte v něm žádné převratné závěry, nejsou tam, ale povšiměte si, že prezentovaná galaxie, je opravdu zajímavý objekt :)
Lepší kvalita viz. http://www.physics.muni.cz/~terka/Durham.pdf .

Kde nic není, ani …

V pátek jsme vyrazili do krásné přírody jižních Čech hledat vltavíny.

Akce byla opravdu povedená, ale nijak moc úlovků jsme nezískali. Znamením už byl odjezd z Brna, kdy nám na Vídeňské přeběhla přes cestu černá kočka. Čtete dobře, ano v místech, kde je čtyřproudová silnice, dvě koleje šaliny, velké firmy atd. nám přeběhla černá kočka, nepřejeli jsme ji, ale bylo to předznamenání toho, co najdem …

Samotná cesta ale probíhala v pohodě, dokonce jsme v Kralicích zastavovali a měli možnost spatřit nádherné halo kolem Slunce.

Kralické halo

S druhou skupinou jsme se setkali v Třeboni. Odtud nás kolega H. zavezl na místo přenocování. Pěkný lesík s nádherným výhledem na Šumavu a Kleť ztácející se v zákalu. Ovšem příjezd po příšerné letní ceste. Obouchané auto a ztracená poklice na kole. Pěkný západ slunce v sopečném prachu přirozeně přešel do sledování scenérie Měsíce s Venuší a Merkurem. Jejich západ jsme už bohužel díky přicházející oblačnosti spatřit nemohli.

Západ Slunce s oblohou zabarevnou sopečným prachem (klik na větší obrázek)

S buřtíky, ohýnkem a v dobré společnosti jsme pak stravili večer. Po pekelně studené noci a odporném vstávání cesta na lokalitu. Zase obouchané auto, ale aspon znovu nalezená ztracená poklice.

Lokalita, kde jsme hledali (z pochopitelných důvodů si podobnosti nechávám pro sebe) jsou velké pole se vzrůstajícím obilím (?) rozdělené silnicí. Hledání pak je docela příjemná procházka po poli, kde kupodivu není žádné bahýnko. Je to dost štěrkovitá a i po nedávných deštích i dost suchá půda. Plno krásných kamínků. Průhledné křemeny, slída, pěkné opršené kousky. Dokonce jsem našel i nějaké čtvercové kousky, což možná byly střepy nádob z 16. století.

Úvodní instruktáž (klik na celé panorama)

Hledání (procházku po poli) po asi 4 hodinách vzdávám a vydávám se na pole, kde je plno vykopaných jam po těch co nehledají, ale kopou. Šokován vcházím do lesíka ve kterém je díra na díře. Je to šílené nedivím se, že je to zakázaný způsob získávání vltavínů.

Otřesný pohled v lesíku (klik na celé panorama)

Nakonec se vyhříváme na sluníčku a čekáme na sebe navzájem. Během toho sledujeme něco závod cestovních vozů. Jde o polepené běžné auta s dírou ve výfuku, aby měly „sportovní zvuk“. Také u nás zastavuje auto, kde nám překupník nabízí vltavíny. Ty se prý „nehledají, ale kopou“.

Celková bilance (možná trochu nepřesná) tak byla 8 (kolega H.), 6 (Nady), 2 (JK+TN), jeden Janáčkův a já, Elienka a Klárka jsme jen dělali společnost. Ale i tak to stálo za to.

Západ Venuše s Merkurem z MonteBoo

Venuše s Merkurem nad západním obzorem nám připravili minulý týden 2010-04-06 vskutku krásne nebeské divadlo. V průběhu úterního praktika jsme měli možnost se jím kochat a s Fantomem jsme ho i po pul minutkách snímali.

Západ Venuše a Merkuru z Kraví hory

Výsledkem je následující animace: Venuše a Merkur 2010-04-06 (11M).

Jednotlivé snímky pak naleznete v galerii Venus and Mercury 2010-04-06.

Zodiak nad Nyklovicemi

Minulý čtvrtek (2010-04-08) jsme vyrazili sledovat zodiak na neotestované místo mezi obcemi Nyklovice a Sulkovec na plochém vrcholku Kočího kopečku (756 m nad mořem) nad Vírskou přehradou. Místo je to pěkné, ale bohužel světelné podmínky nejsou ideální. Nakonec se nám tedy ztrácel zodiak ve svitu okolních reflektorů a blížící se vysoké oblačnosti.

Největším zážitkem nakonec byl fantastický, do krvavé rudé, zabarvený západ Venuše s Merkurem na západním obozoru, kde je (ostatně jako skoro všude) vidět solidní deprese horizontu.

Obloha na západním obzoru Kočího kopce u Nyklovic

(rozumá velikost).

Na ilustračním snímku je pohled na západ, kde se celé nebeské divadlo odehrávalo. Zodiak je trochu do bíla a leží pod Plejádami. Snímek poměrně věrně zachycuje barvy scenérie jak jsme jej měli možnost spatřit. Použil jsem na něj můj poslední zlepšovák, kdy jsem zkombinoval původní barevný snímek s černobílým ve filtru odpovídajícímu nočnímu vidění. Všiměte si barev okolních světel, krajiny a především barev hvězd, letadel a rudé Venuše nízko nad západním obzorem.

Všechny snímky jsou k dipozici v galerii Zodiac 2010-04-08.

Pro zajímavost jsem ješte složil snímky do animace (6M).

Thx to Elienka, Lienka, Roky a Mirek.

From the Beach Resort

Podívala jsem se do největšího zrcadla svého života. Nemám ráda zrcadla, ale za zrcadly tady je skutečná říše divů. Tady uprostřed pouště, kde je UT2, kde je nádherné ticho, jasná obloha každou noc, kde je UT3, vyprahlé sucho, kde je UT1 i UT4, a kde se stále nepřestávám divit.

Saludos de Paranal!

Co ruší na Cerro Tololo

Kousek pod jižním křížem jakoby někdo vyrval kus Mléčné dráhy a odhodil ho po obloze kus vedle. Jenže cestou se mu vytržený kus rozpadl na dva. Takže teď do temných nocí na jižní polokouli září dva mraky navíc, a i ten menší je mnohem větší než byste čekali.

Vím, že mi to nebudete věřit, ale poslední paprsek včerejšího dne tady byl zelený.

Největší kopule na Cerro Tololo (2200) ukrývá 4m dalekohled. Na horizontu je pak vidět ještě jedna podobná, která je domovem 8m dalekohledu Gemini na nedalekém Cerro Pachón (2700).

Sněžný strážce Hadese

Konečně dorazila zima i do Brna. Na fakulte je sníh a člověk aby se bál jít do ...

Vychutnejte si nádherně oranžovou barvu od výbojky na protější budově.

Super přesná poloha MonteBoo

Včera se nám podařilo změřit s neuvěřitelnou přesností polohu MonteBoo. Náš velký kolega a příznivec opatřil profesionální GPS stanici a provedli jsme patřičná měření. Nejzajímavější okamžik je zachycen na přiložené fotografii.

Vidíte na ní speciální tyčku o délce 125cm opřenou o kryt dalekohledu, který je ve výšce 220cm nad průsečíkem rektascenční a deklinační osy dalekohledu. Nahoře na tyčce je pak přišroubována vlastní GPS.

Výsledky měření

Zeměpisná délka 16° 35ʹ 0.522753ʺ ± 0.000051ʺ

Zeměpisná šířka 49° 12ʹ 15.890558ʺ ± 0.000040ʺ

Nadmořská výška 305.61 m n.m.

udáváno v systému WGS 84. Měření byla provedena dne 2010-01-06 v 19:53 až 19:54 UT. Přístroj zachytil 8 družic GPS a 6 družic GLONASS. Celkem jsme měli k diposici 6 meření, ze kterých byl vypočten prostý aritmetický průměr. RMS pro polohu v délce bylo 0.000124ʺ a šířce 0.000097ʺ. Přístroj přitom udával nejistoty přibližně 7 cm v obou osách (nejméně 6 a nejvíc 8). Proto nebylo potřeba použít vážený průměr. Přesná změřená nadmořská výška byla 309.060 ± 0.0016 metrů (s RMS 0.004 m). Údaj v tabulce byl získán odečtením 3.45 metru.

Pokud vlastníte nějaký přístroj s GPS, bude jistě zajímavé porovnat jeho přesnost s naměřenými hodnotami.