Profily komet

Venku zuří prázdniny, nicméně teprve teď jsem se dostal k zhodnocení zajímavé bakalářky. Stvořil ji tajemný BH a týká se plošné fotometrie komet. Na celé práci je asi nejzajímavější, že pozorovaný fotometrický profil komety se, alespoň v některých částech, dost blíží profilu eliptické galaxie, a dá se tedy přibližně popsat de Vacoulerovým zákonem (nebo jeho zobecněnou verzí s jiným sklonem).

Je to dost zajímavé, protože v případě komet profil vzniká jinak. Jak se můžeme dočíst v článku Jewitt & Meech (1987), který našla Janis, předpokládá se, že profil u komet vzniká díky neustálé produkci částic v centru a ty pak izotropně odlétají do prostoru. Jejich počet se tak ředí směrem dál od centra podle rovnice kontinuty (ve sférickém případě)

ϱ^. + (ϱ r² v)'/r² = 0.

(Omluvte nízkou kvalitu matematiky). Je-li rychlost částic zhruba konstatní a nemění se s časem, pak hustota klesá se druhou mocninou vzdálenosti. Pokud se částice v řídkém prosřední komy nijak nezacloňují (opticky tenké prostředí), výsledný průmět počtu částic (z hustoty) do našeho směru dává přímku v log(mag)-log grafu. Ty se zhruba u komet taky pozorují.

Nicméně, galaxie maji profily vzniklé jinak a tak je skutečně zajímavé, že výsledek je tak moc podobný. Myslím, že by mohlo jít o důsledek právě rovnice kontinutity, která pochopitelně musí platit i u galaxií.

BH jako jeden ze studovaných objetů použil 17P/Holmes. Zajímavý článek o jejím výbuchu vydal náš krajan Zdeněk Sekanina v ICQ: Sekanina (2009). Nebudu odhalovat pointu, jen podotknu, že v článku je uveden model světelné křivky během výbuchu, který popisuje jeho průběh a dokazuje, že hlavnímu zjasnení předcházelo takové menší. V ICQ se dají najít i další zajímavé články o Holmesce.