Putování po archivech

Jak čas dozrává, může se stát, že se sem tam objeví chuť na archivní vzorek. Neochutnala jsem sice ještě ani špetku z možností, ale menší výběr vám nabídnout mohu. Jak již Janis mluvila o bloudění a virtuálním cestování, přidávám několik cedulí na křižovatce archivních dat a pár poznámek k tomu, hlavně co se galaxií týče. Časem možná ještě doplním, opravím.

ESO/ST-ECF Science Archive Facility

Internetové stránky ESO (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere) v novém kabátě poskytují mnohé možnosti a to převážně (registrovaným) vědeckým uživatelům. Centrální ESO archiv obsahuje data z mnoha přístrojů Paranalské, La Silla a Chajnantor observatoře (VLT, VLTI, New Technology Telescope, Max-Planck-ESO telescope atd.) a dalších (např. APEX). Ve většině případů se zveřejňují rok po pozorování. Díky spolupráci se Space Telescope - European Coordinating Facility (ST-ECF) je zde přístup také k HST datům. O ESO archivu se raději už rozepisovat nebudu, protože to je celkem známé a dobře na jejich stránkách popsané.

ESO science users homepage: http://www.eso.org/sci/
HST science archive: http://archive.eso.org/wdb/wdb/hst/science/form
ESO archive query form: http://archive.eso.org/eso/eso_archive_main.html


Virtual Observatory (VO)

V poslední době jsou v kurzu užitečné virtuální observatoře (VO) využívající standardu VOTable (an XML format defined for the exchange of tabular data in the context of the Virtual Observatory). Píšu o tom sice zde, ale info o VO by mělo být v podstatě hierarchicky výše nad uváděnými archivy, neboť jde o snahu mít všechny snímky, spektra a další informace (katalogy apod.) k dispozici pohromadě. Z hlediska našeho kontinentu je nejzajímavější European Virtual Observatory (EURO-VO). Dnes už se data mohou získávat přes různé nástroje, například s Aladinem je to docela zábava:) Pro ty, kteří chtějí archiv prohlížet raději virtuálně graficky, je na ESO k dispozici VirGO (Visual Browser for the ESO Science Archive Facility, používá VO standard) v podobě plug-inu pro Stellarium.

European Virtual Observatory: http://www.euro-vo.org/pub/
US National Virtual Observatory (NVO): http://us-vo.org/
SkyView (the Internet's Virtual Telescope): http://skyview.gsfc.nasa.gov/
International Virtual Observatory Alliance: http://www.ivoa.net/



Canadian Astronomy Data Centre (CADC)

Kanadský server pro přístup k datům z vícero dalekohledů, ke katalogům a dalším užitečným produktům. Jedna globální registrace by měla stačit u všech archivů. Uvádějí návod na programové získávání dat (Direct Data Access). Zajimavá je i kanadská virtuální observatoř a její projekt OCTET (Observation Catalog Exploration Tools). Jednotlivé archivy:

• Canada-France-Hawaii Telescope on Mauna Kea (CFHT) -- data z různých přístrojů dostupná veřejnosti zhruba po 13 měsících od pozorování .
  
• Canada-France-Hawaii Telescope Legacy Survey (CFHTLS) -- Přehlídka teleskopem CFHT, která uvolňuje data po určitých etapách, naposledy to bylo asi 4. vydání.
• Canadian Galactic Plane Survey (CGPS) -- Přehlídka pozorování atomárního vodíku a rádiového pozadí (DRAO Synthesis Telescope).
• VLA Galactic Plane Survey (VGPS) -- 21 cm přehlídka z různých dalekohledů (telescopes at the ATNF, DRAO, VLA).
• Gemini Science Archive (GSA) -- data ze známých dvojčat, dostupná 18 měsíců od pozorování.
• James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) -- další Mauna Kea obyvatel, několik různých přístrojů, release date jsem v konkrétní podobě nenašla.
• Balloon-borne Large-Aperture Sub-millimeter Telescope (BLAST) -- Přehlídka (250 - 500 mikrometru), dostupná pouze předzpracovaná data (mapy jed. oborů) ze dvou dosavadních letů (2005 ze Švédska do Canady a 2006 oblast Arktidy).
• The Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer (FUSE) -- různá spektra oblastí zhruba 90-120 nm.
• The Hubble Space Telescope Archive at CADC (HST) -- spolupráce s ESO/ST-ECF a STScI, v podstatě máte ve všech třech případech přístup ke stejným datům (maximálně používají trochu jiné verze programů na zpracování dat a pod.) Ke kalibrovaným datům je už možný přístup i bez registrace. Všechna data z HST jsou standardně k dispozici po uplynutí jednoho roku.
• MOST ("My Own Space Telescope") -- 60 kilogramový kolos, vichni Kanaďané, co "zvládnou vyplnit formulář" mohou podat proposal. Nejnovější public data jsou asi z roku 2006.

CADC homepage: http://www1.cadc-ccda.hia-iha.nrc-cnrc.gc.ca/cadc/


Multimission Archive at STScI (MAST)

Zahrnuje převážně optickou, blízkou infračervenou a ultrafialovou oblast (+ trocha radia). Pro získání vědeckých dat, například z FUSE nebo HST je nutná registrace. Příklady několika z archivů:

• Digitized Sky Survey -- Fotografická přehlídka (Palomar and UK Schmidt telescope).
• Extreme Ultraviolet Explorer (EUVE) -- 70-760 Angstrémů, spektra a obrázky.
• Galaxy Evolution Explorer (GALEX) -- UV data, série all sky a deep sky přehlídek, proprietary period je většinou 6 měsíců.
• Hubble Space Telescope (HST) -- Totéž co předešlé HST archivy, v jiné košili, člověk si pak může vybrat, kde se mu přístup líbí víc. ...
  

MAST homepage: http://archive.stsci.edu/index.html


Template frames of nearby galaxies for SN-photometry

Fotometrická data vybraných galaxií v několika oborech. Snímky jsou pořizovány Schmidtovým dalekohledem na Konkolské observatoři (Maďarsko).

Homepage: http://astro.u-szeged.hu/~sn/GX/index.html


The Galaxy Catalog

Pěkná a přehledná sbírka obrázků blízkých galaxií z Palomarské a Lowellské observatoře.

Homepage: http://www.astro.princeton.edu/~frei/catalog.htm


NASA/IPAC Infrared Science Archive (IRSA)

Přístup ke snímkům a spektrům z NASA misí v infračervené a submilimetrové oblasti, který není omezen registrací. Mezi ně patří například

• Two Micron All Sky Survey (2MASS) -- Oblast okolo 1-2 mikrometrů, dalekohledy v Chile (Mt. Hopkins, CTIO).
• Infrared Astronomical Satellite (IRAS) -- oblasti kolem 12-100 mikrometrů.
• Infrared Space Observatory (ISO) -- Obrázky a spektra mikrometrové oblasti většího rozsahu z několika přístrojů.
• Submillimeter Wave Astronomy Satellite (SWAS) -- Stále probíhající spektroskopická mise. ...
  

IRSA homepage: http://irsa.ipac.caltech.edu/


Chandra Data Archive (CDA)

Archiv rentgenové družice Chandra. Není potřeba registrace, uživatelé, ale mají více možností. K dispozici ke stažení je i software na zpracovaní a analýzu dat (CIAO).

"Vědecká" homepage chandry: http://cxc.harvard.edu/
Archiv: http://cxc.harvard.edu/cda/


NASA/IPAC Extragalactic Database (NED)

NED vzpomínala už Janis, ale raději jej uvádím znovu, jakožto přístup k archivům. Můžete tu najít data z mnoha přehlídek, katalogů a dalekohledů (2MASS, The Digitized Sky Surveys -- fotografická na Palomaru, VLA, VLBA ...). Jinak je to rozsáhlá databáze všeho možného, co se extragalaktických objektů týče. Super pro studijní/učební účely.

Homepage: http://nedwww.ipac.caltech.edu/index.html


The Australia Telescope National Facility (ATNF)

Australské rádio, několik různých jednotlivých teleskopů, dohromady vytvářejí Very Long Baseline Interferometry (VLBI). Data jsou ostatním dostupná po 18 měsících od pozorovaní. Australia Telescope Online Archive (ATOA) vyžaduje registraci v OPAL (Online Proposal Applications & Links).

Homepage: http://www.atnf.csiro.au/
Přístup k datum: http://www.atnf.csiro.au/observers/data.html


Na závěr doporučuji rozsáhlou databázi odkazů na kopy archivů (AstroWeb): http://cdsweb.u-strasbg.fr/astroweb/center.html

Dobrou chuť

new dome symphony

Tak po ťažkej noci na monteboo sme skúsili s Peťošom trochu umenia. Však posúdte sami. Časom sa nepochybne podarí aj niečo lepšie. Návod a postup je jednoduchý, stačí mať statív a širokouhlí objektív, dlhá expozícia a mierna clona, v tomto prípade to bola až 22 a exp 30 sec (asi). Teším sa keď to skúsime v noci s hviezdami a samozrejme s bolidom alebo ISS a Julsom Verneom.

Labyrint světa virtuálního

Cestování je nesmírně obohacující lidskou činností. Ať již jde o cestování po cizích krajinách, cestování časem, cestování po známých i neznámých místech nebo cestování virtuální. Jenže neznalý poutník může na svých cestách snadno bloudit, nemluvě o mámení růžových brýlí.


Proto jsme si s Ushas, Klárkou a Fantomem říkali, že by nebylo špatné na Galaxy Tea občas přidat nějaký zajímavý a prověřený odkaz (například na oblíbený archiv, databázi, článek...). Pro ty nejužitečnější jsem zřídila stálé místo pod nálepkou Extragalactic Links. Pro začátek jsem sem přidala 2 známé odkazy (i přesto, že jsou vzájemně provázány):

NASA/IPAC Extragalactic Database (NED) - databáze extragalaktických objektů, linky na data, na članky, mnoho jiných užitečných odkazů...

LEVEL 5 - A Knowledgebase for Extragalactic Astronomy and Cosmology - obsahuje databázi mnoha zajímavých članků a shrnutí, které jsou často doplněny křížovými odkazy. Články jsou tématicky tříděny a dají se tu najít i kapitoly z různých učebnic nebo užitečný slovníček...

Šťastnou cestu

Hon na zodiakální světlo

Jsem uchvácen. Náš kolega P.Horálek viděl na vlastní oči zodiakální světlo! Při nějbližší možné příležitosti vyrážíme. Šanci máme kolem nastávajícího novu, takže držte palce počasí a buďte v pohotovosti.

Nový přírůstek

Ahoj, dovoluji si sem napsat svůj první, vcelku nesmysluplný příspěvek, který má v podstatě za úkol pouze informovat vás, že jsem se vetřel do vašeho klubu, a zároveň vás pozvat k návštěvě mého nového blogísku fotnicek.astronomie.cz věnovaného matematickému zpracování obrazu, a to vše v jedné jediné větě.

Ať vám dupou korelace!

Lyridy

Tak jsem tak koukala po netu, z 22. na 23. dubna bude maximum Lyrid, někdy těsně před východem Slunce. Kdyby bylo hezky, mohlo by se podniknout nějaké to pozorování (ze střechy na hvězdárně by to třeba mohlo vypadat dobře, taková noc pod širákem v Brně...). Je to teda uprostřed týdne (z úterý na středu), ale to by se dalo přežít?
A navíc už by nemusela být ta odporná zima :)

Wonderful One

V sobotu 16.2. sme si vyšli na pracovnú cestu s cielom nájsť esteticky vhodné a málo svetelne znečistené miesto pre pozorovanie úplného zatmenia mesiaca. Posadku tvorili: Doktor (vo funkcií pilota), Hanka, Janapka, Fantom a moja maličkosť. Nakoniec sa nám podarilo nájsť miesto na známej ceste medzi Zaječím a Šakvicemi.




Na tomto snímku má Slnko obzorníkové súradnice: Azimut: 220.92˚ a výšku 19.3˚. Samozrejme ak si to xce niekto overiť sám, snímky sú na taurovi v /tmp/trip vo formate *.CR2

Pri príležitosti tejto cesty sme získali mraky estetických a srdce tešiacich fotiek, pripájam pár z nich.






Dufajme, že počasie na zatmenie vynde :-) a keď nie tak nech aspoň poriadne všetci zmoknete!

Semestrální čaje

Tak se nam přiblížil semestr. Předpokladám, že už znáte zhruba své rozvrhy... tak zkuste navrhnout kdy by se vám to hodilo? Jestli chodíte v pondelí na seminář, co zase třeba po něm?

Dostala se ke mě starodávna webkamera. Přemýšlím co by se s ní dalo dělat...

3D nejen v IMAXu?

Že nás od vesmírných objektů dělí obrovské vzdálenosti, ví každé malé děcko. Co když to ale není vždycky pravda? Někdy stačí zdánlivě banální událost, která možná zvedne tlak nejednomu čtenáři Blesku, totiž když si to kolem Země prosviští nějaká blízkozemní planetka. To umožňuje získat zajímavá vědecká data nebo se pokochat nezvyklým pohledem do dalekohledu. Jednoduchým pozorováním ze dvou vzdálených míst je ale také možné uvědomit si, jak blízko nás tentokrát minula a dokonce je možné tuhle vzdálenost určit. Jak? Odpověď je jednoduchá – pomocí paralaxy.



Přesně to se podařilo v noci z 29. na 30. ledna, kdy kolem Země prolétala planetka 2007 TU24. Snímky byly pořízeny kolem 22.30 UT brněnskou čtyřicítkou (HaP Mikuláše Koperníka Brno, R. Novák) a ondřejovskou pětašedesátkou (AsÚ AV ČR, P. Kušnirák, K. Hornoch, původní snímky a animace jsou tady). Po registraci byly snímky z obou observatoří složeny na sebe. Delší stopy planetky, rozmazané jejím vlastním pohybem, pochází z Brna (120 s expozice), kratší pak z Ondřejova (60 s expozice). Planetka se pohybovala přibližně jihovýchodním směrem rychlostí asi 2' za minutu.

Nikoho nepřekvapí, že i velmi přibližné změření paralaxy dává zcela nenáhodnou hodnotu lehce přes 42'', a tedy vzdálenost planetky asi 740 000 km. To je ve velmi dobré shodě se vzdáleností vypočtenou ze znalosti dráhových elementů planetky, která podle webu JPL's HORIZONS system vychází asi 717 000 km.

Ještě větší přesnosti je možné dosáhnout pořízením snímků se stejným časem začátku expozice, na kterých by byla planetka bodová. Pak by bylo možné určit její polohu na snímku s přesností na desetinu pixelu (resp. obloukové vteřiny) a s podobnou přesností také určit její paralaxu. Těšme se tedy na další (ne moc) těsný průlet.

Černý, zelený nebo bílý?

Nemáte zase chuť na čaj? Co třeba opět v úterý ve 2?

Sladké poznání bude odměnou za trpkou chuť ....