Zodiak ve stínu zatmění

Po roce trpělivého čekání nám příroda opět přinesla pastvu pro oči v podobě zodiakálního světla. Letošní dva výjezdy, v po sobě jdoucích večerech, byly za takřka ideálního počasí. Navštívené lokality: severní na vedlejší silnici spojující Kozárov a Bedřichov u Lysic a jižní na známém místě u Lančova poblíž Vranovské přehrady.

Při prvním výjezdu jsme sice vymrzli, ale zodiac byl ukázkový. Občas přeletěl nějaký ten meťas. Spouště cvakali. Somet ukazoval kometu Lovejoy, na fotkách byla do brčálova.

Druhý výjezd do Lančova byl mnohem víc inspirující. Na Kočkovy se sice ukázaly následky přechozí noci - neustále močil - ale počasí opět přálo. Počátečním překvapeni bylo, že naše travnaté místo je plné hlíny (=hory blata), a traktor jezdící po okolním poli rozřezává tmu svými reflektory. Navíc přijela podezřelá dodávka, která taky zmizela do pole! Nicméně Kočka, který se šel opět vymočit, zjistil, že dodávka „evakuovala traktoristu“ a od té doby byl klid jen občas rušený houkáním sovy či podezřelým pohybem v sousedním lesíku. Podmínky v Lančově jsou na první pohled podstatně lepší než v Kozárově. Příkladem může být například mlhovina v Orionu, mlhvina sovička, Krabí mlhovina či vřetenová galaxie M82.

Galerie letošního zodiaku

Pro srovnání podmínek jsem vyrobil dva obrázky brané stejným digitálním fotoaparátem za zhruba stejných podmínek ovšem s jinou expoziční dobou. Vypadá to, že i tak je v Lančově o chlup větší dosah v počtu hvězd i přesto, že se mě nepodařilo dobře zaostřit a expozice byla asi o čtvrtinu kratší.

Cestou zpátky jsme si udělali malou procházku na visutý most spojicící hraz a pláž Vranovské přehrady. Vzhledem k tomu, že je tam touto dobou totálně mrtvo, stalo by za to zkusit zodiak rovnou se siluetou mostu.

Galerie: Bridge to darknes

A další den nás čekalo zatmění, které se odehrálo bez jediného mráčku.

Meteorit Rudolec nenalezen

Krátké info o výpravě za hledáním meteoritu, který neoficiálně (předběžně) označuji jako Rudolec.

9. prosince (december) 2014 za soumraku prolétl nad naším územím jasný bolid (více tisková zpráva ASU). Rozzářil se nad Slezskem a pohasl zhruba u Žďáru nad Sázavou. Včera (20. prosince) byl nalezen první úlomek poblíž Nového Města na Moravě (proto je možné, že se nalezený meteorid bude jmenovat úplně jinak). Ovšem oblast, kde s maximální pravděpodobností dopadl největší kus, je v lesíku jihozápadně od obce Rudolec.

To byl hlavní cíl naší malé výpravy. Dvě auta, šest osob. Zima, silný severo-západní vítr a občasný sníh nám od začátku ztrpčoval život. Mnohem horší se ukázal ovšem terén. Lesík je spíše větší les, plný lesních školek, stromků po kolena, neprostupného mlází, sněhu, mokra a divé zvěře. Les se stal světem hledačů vybavených rodinkami, krvelačnými šelmami či detektory kovů (i když by měl být kamenný). Protože mělo jít o velmi malý kus (a to ještě jen podle modelů), asi tak velikosti brambory, je velmi malá šance jej najít a tak to promrzlí, po pár hodinách, přenecháváme potenciálním dalším hledačům, kteří snad budou mít víc štěstí a méně smůly.

FH

P.S. Rozlišování mírně odlišných věcí se stejnou podstatou, pomocí lehce záměných slov: meteor, meteorit a meteoroid (a možná lze sestavit i nějaké další obměny) byl nápad v jehož důsledku možná lidstvo vyhyne, protože nebude jasné jestli vyslat sondu proti meteoru, meteoritu nebo meteoroidu.

Hledáme na zeleném poli. Na horizontu je lesík světa hledačů.

Pohled od lesíka světa hledačů směrem k obci Rudolec. Meteor dopadal zhruba z tohoto směru. Vidíme také rozsáhle vodní plochy, ideální to místa pro dopad mimozemského tělesa.

Spoločná fotka na náhodne zvolenom mieste v lese, ľubovolný kameň na obrázku môže byť hladaný meteorit. 

Microquasars

Pre tých, čo neboli na kick-off meetingu, tento semester (a možno aj celý rok) sa budeme zaoberať vážením kompaktných objektov. Dohodli sme sa, že začneme microquasarmi.
Viz http://www.mpe.mpg.de/~jcg/papers/microqua_mary99.ps.gz kde je stručne popísané o aké objekty sa jedná. Celý projekt bude pozostávať zo 4 častí.

• Definovať ktoré objekty nás zaujímajú a získať dáta
• Spracovať dáta, identifikovat state (soft/hard) a získať spektrum
• Zostrojiť modelové spektrum pomocou napr. python skriptu
• Urobiť vedu :) čo znamená interpretovať získané výsledky 

Pre začiatok budeme postupovať podľa tohoto článku: http://www.sciencemag.org/content/343/6177/1330.full.pdf  (je dosť možné, že link pojde len z internej siete MUNI) prípadne: http://www.sciencemag.org/content/suppl/2014/02/26/science.1248759.DC1/Soria.SM.pdf

Budeme sa stretávať raz do týždňa a postupovať po malých krokoch k cieľu. Ďalšie stretnutie bude v pondelok 13.10. o 18:00 v našom kancliku.

GalaxyTea @2014-02-05

Pokud jste se nemohli zúčastnit našeho únorového setkání, přináším pár postřehů, které mě přišli zajímavé a které jsem si zapsal. Celé setkání bylo v režii Kociho, jenž hovořil o své nedávné návštěvě na ASS konferenci.

První věc, se kterou přišel, se týká našeho cíle. Seznámil se s lidmi kolem The Dark Energy Survey (možný český překlad v podobně »přehlídka temné energie« mě přijde krajně nevhodný) a zjistil, že na podobný projekt už postavili gigantický teleskop a extrémně velké CCD. Surová data z této přehlídky jsou naštěstí k dispozici. Samozřejmě, že je hned pro Bullet cluster stáhnul. Jejich další použití, ale bude vyžadovat zpracování, a to jak pokud jde o fotometrické korekce, tak především o distorze obrazu směrem ke kraji (trochu přehnaně tady) a o detekci a měření stovek galaxií, které budeme na mapování temné hmoty potřebovat.

Naštěstí Koci slíbil, že nás na příštím setkání (přijďte prosím všichni!) seznámí s metodami, jak si s těmito obtížnými úkoly poradit.

Bylo by dobré do zpracování podrobně proniknout, jelikož je to příprava na budoucí velkou kosmickou misi Euclid připravovanou ESA, kde je reálná šance se zapojit.

Další pozoruhodné nové věci, které zazněly na konferenci je pozorování zjasnění blazaru B0218+357 družicí Fermi, kdy mělo jít o pozorování dvou světelných křivek posunutých v čase díky různé optické dráze způsobené gravitačním čočkováním. Ovšem pohled do originálního článku nás tedy úplně nepřesvědčil…

„Mega-zverina“ je historicky první pozorování jaderných čar
u supernov. Vypadá to, že by nás to mohlo podstatně posunout ve znalostech výbuchu supernov a jaderné fyzice. Pozorování čar ve spektrech supernov je sice v optickém oboru běžné už tak sto let (jde o záření z přechodů elektronů mezi hladinami kolem jádra), ale čáry pozorované NuStarem jsou způsobené zachycením rychlých neutronů těžkým (železným) jádrem (r-procesy). A protože energie fotonů jsou obrovské, není jich moc a jejich detekce jsou velmi obtížné.

Galaxy tea meeting

Po dlhej dobe sme sa rozhodli oživiť tradíciu Galaxy tea, takže v pondelok 16.12. sa uskutoční neformálna debata o novinkách v astrofyzike (nie len o Galaxiách) u nás v kancelarií. Začíname o 17:00.

Sezóna zodiaku začíná

Abych ukončil dlouhotrvající spor o tom, jestli je nebo není v Ondřejově vidět zodiak, šel jsem se ve středu 6. února přesvědčit na louku s radioteleskopy, ze které je dobrý výhled na západ. A byl tam! Praha je totiž na SZ, takže přecejen nechává určitý prostor astronomickému pozorování. Měl jsem s sebou i své skleněné oko, takže nabízím důkaz, i když je to trochu duchařina. Ale rovnodennost je přecejen ještě trochu daleko. Nemaje s sebou stativ, děkuji tímto krtkům, jejichž krtince na opření foťáku postačily.

Jupiter!!!

Aaaaaaaaaah, takového Jupitera jsem ještě nikdy neviděl a možná už neuvidím. Seeing okolo 1" a půlmetrový dalekohled s okulárem v Cassegrainově ohnisku je skoro vražedný nástroj. Mít problémy se srdcem, tak to asi nedám. Byl jak namalovaný a ani se nepohnul. Samozřejmě jsme fotili a pořizovali videa, ale to daleko zaostává za tím, co jsme viděli. Teď už mě nepřekvapí žádná fotka od Christophera Go, protože jsem to viděl na vlastní oči. Až budete mít podobnou příležitost, tak ji za každou cenu využijte. Držte se pevně schodků ať nespadnete... nebo se radši posaďte.

Se Štírem nad hlavou

Po delší době jsem se z kancelářské krysy změnil v astronoma a je to nesmírně osvobozující. Navíc jsem se vrátil do doby, kdy noční hlídači oblohy celou noc běhali k dalekohledu, nastavovali jeho polohu podle souřadnic na budících, hledali ty správné hvězdy nebo jiné objekty a ručně startovali expozici fotometru. Sice už se dneska signál zaznamenává do počítače, ale to je skoro jediný pokrok v tomto způsobu pozorování. Nejvíc mi to připomíná oblíbená fyzikální praktika, jen měříme každou vhodnou noc až do začátku října.
S Jirkou Liškou jsme se vydali na SAAO v Jihoafrické republice, kde rostou malé dalekohledy jako po dešti, kde ale také najdete největší optický dalekohled jižní polokoule, jedenáctimetrový SALT. Kromě toho tu zažijete opravdu temné noci se seeingem kolem 0,7", nad hlavou vám zazáří Štír v celé své kráse, dva mraky budou na obloze zavěšené i když bude úplně jasno a při pohledu do centra Galaxie se vám zamotá hlava a nebo o ni možná úplně přijdete.

Fotky z Hvězdárny ve Vyškově

Fotky z Hvězdárny ve Vyškově

Už od prosince loňského roku jsme každý měsíc jezdidli na Hvězdárnu do Vyškova, kde jsme pořizovali snímky nočního nebe i Slunce.
Krátký výběr nejlepších snímků představuji zde.

Pořízení: Jan Benáček, Petr Fatka, Jaroslav Velčovský, Petr Mikel, Patrik Žilka, Romana Grossová.

Vlastní fotky:

Dálnice: celou noc bylo zataženo, neměli jsme co dělat. Foceno přes 310 mm teleobjektiv, 42 s, ISO 200.

Eskimo nebula:

 M1 - Krabí mlhovina:

 M3:

 První supernova 2012:

 Saturn:

 M51 - Vírová galaxie

 NGC 3344:

 Hvězdárna:

 Pozorování 20.2.2012:

 Měsíc

 M57

 Bubble nebula:

 Protuberance na Slunci 31.7.2012:

Foťák na stativu:

Ještě přikládám odkaz na video s Venuší, Jupiterem a Orionem: http://uloz.to/xdQwSfk/2012-03-19-video-zapad-avi

Hoagův objekt

V roce 1950 objevil Artur Allen Hoag podivný objekt, který dnes nese jeho jméno a nejen to, podařilo se mu objevit nejlepší exemplář velmi zajímavé skupiny objektů: prstencových galaxií. Jde o nevelkou skupinu extragalaktických objektů, které, alespoň částečně, obepíná prstenci podobná struktura.

Hoagův objekt na wikipedii.

V astronomických kuloárech koluje velké množství legend o vzniku prstencových galaxií. Někteří například tvrdí, že Hoagův objekt vznikl centrální srážkou eliptické galaxie (na obrázku z HST je vidět uprostřed) a spirální z níž jsou vidět částečně ramena. Jenže jaká je pravděpodobnost takovéhle srážky? A navíc ve směru k nám? Odpověď by mohla podat pozorování, které by naznačili co je vlastně v oblasti mezi... Jiná historka mluví o namotání (akrecí) jedné galaxie na druhou.... což by se snad dalo zjistit analýzou vzájemných rychlostí...


Nechme spekulací a pojďme si vychutnat krásu této přírodní hříčky. O existenci tohoto útvaru vím mnoho let a dokonce jsem v Brně podnikl se 60cm dalekohledem několik pokusů o jeho zachycení. Něco se, po mnoha hodinách expozice nad ozářeným centrem města, ze šumu přece jen vylouplo.

Ovšem pravou nirvánu jsem zažil teprve během květnového vyškovského novoluní. Už první hrubé snímky z kamery jasně ukazovaly prstencovou strukturu a byly tak mnohem lepší než mnoho hodin v Brně(!) Přispěly k tomu mimořádně průhledné noci a samozřejmě hlavně cca 50x (!) temnější obloha.


Snímek je sice relativně zašumělý, avšak byla to jen taková malá zkouška. Pokud si se snímky chcete pohrát a dostat třeba něco lepšího, pak můžete zkusit následující postup.


Získání snímků

Snímky Hoagova objektu jsou k dispozici tady:

ftp://integral.physics.muni.cz/pub/praktikum/20120523/


jako hoag_Green_*.fits společně se 120 sekundovými darky:

dark_005?.fits dark_008?.fits dark_009?.fits.

Flaty jsou v adresáři předchozí noci:

ftp://integral.physics.muni.cz/pub/praktikum/20120522/



Zpracování pomocí Munipacku:


Stáhněte si nějakou nejnovější versi - 0.5.3 a víc (s 0.5.2 je to pasé), pro vaši oblíbenou GNU/Linuxovou distribuci

ftp://integral.physics.muni.cz/pub/munipack/


případně si vyrobte baličky sami:

http://code.google.com/p/munipack/


Vytvoření průměrného dark-frame

$ munipack mdark -o d120.fits  dark_005?.fits dark_008?.fits dark_009?.fits

Korekce vědeckých snímků o dark-frame

$ munipack dark d120.fits hoag_Green_00*.fits


(Není to úplně dokonalé. Na čipu je několik horkých pixelů, jejichž hodnota se příliš změnila během noci a nepodařilo se je dostatečně korigovat. Horké pixely od kterých můžeme vidět čáru dolů jsou saturované přes 65 tisíc a fotometrická informace je tak ztracena. Přemýšlím jak to odstranit. V každém případě je nutné dělat dark-framy před i po expozici a ve velkém množství.)

Průměrný dark-frame pro flat-field

$ munipack mdark -o d10.fits  dark_XXX.fits


Průměrný flat-field

$ munipack mflat -o f.fits  flat_Green_00*.fits


Korekce vědeckých snímků o flat-field

$ munipack flat f.fits hoag_Green_00*.fits

Vědecký snímek po korekci (original ⤴).

Fotometrie

$ munipack photometry -f 3 hoag_Green_00*.fits

FWHM je nastavené na 3. Hvězdy jsou pořádně rozplizlé. Samotná fotometrie nás ted nezajímá, ale jejím vedlejším produktem je nalezení hvězd na snímku.

Vypsání referenčních hvězd z katalogu

$ munipack cone -c UCAC3 -o hoagcat.fits  -s "f.mag" -r 0.15 229.31 21.585

Data jsou získány z UCAC3 katalogu prostřednictvím Virtuální Observatoře.

Astrometrie

$ munipack astrometry --verbose -c hoagcat.fits --key-alpha RAJ2000 --key-delta DEJ2000   -W  hoag_Green_00*.fits

Tohle chvilku potrvá. Čas na čaj.

Složení snímků

$ munipack kombine -o hoag.fits --angle 0   hoag*.fits

Úhel nula stupňů otočí pole tak, aby byla vodorovná osa podél rektascenze a podobně pro deklinaci. Snímky jsou bohužel úplně otočené protože jsme ostřili otáčením kamery.

Jako výsledek by jsme měli dostat pěkný snímek podobný tomu co jsem dostal já.

Poděkování patří Jarce, která měla gigantický teleskop pod kontrolou.

Výsledný snímek (original ⤴)