Galaxy Tea

Zen of IRAF

2011-10-04T17:51:00.003+02:00

Člověk míní a život mění. Tak jsem po jistém astropraktiku doufala, že již nikdy nebudu muset použít IRAF, až si ho teď užívám dosyta. Nicméně okolí mělo pochopení pro můj nekonečný smutek nad faktem, že se budu následujících mnoho let zaobírat nejnepřátelštějším astronomickým softwarem, který kdy vzniknul... tak jsem dostala manuál. Zjevně takový, jehož autor měl k IRAFu minimálně zpočátku stejný vztah jako já. Pokud by se někomu z vás stalo/stane to co mě, tak se koukněte do Zen of IRAF. Lepší manuál jsem ještě nenašla... a už asi nenajdu :)

Journal of Universal Rejection

2011-07-15T03:00:00.004+02:00

Vahate do ktereho zurnalu sumitovat Vas clanek? Obavate se dlouhe cekaci doby na oponentsky posudek? Nemate zajistene financovani pro publikaci mnoha stranek ci barevnych obrazku? Nechcete ztracet prilis casu s formatovanim a formalni upravou Vasi vedy? Zapada Vase prace zapada do toho ci onoho casopisu? Reseni vsech problemu je vice nez snadne -- Journal of Universal Rejection -- neprestiznejsi, nejuniverzalnejsi, nejekologictejsi, nejlevnejsi, a hlavne absolutne bez-stresovy!

Hodne stesti vsem publikacim!

Animujeme zodiakální světlo nad Lančovem

2011-03-31T00:58:00.006+02:00

Shrnutí našeho výjezdu do Lančova a detailní popis zpracování snímků pro animaci nebo galerii.

Zodiak

Při našem dalším veleúspěšném výjezdu jsme se vrátili na staré dobré místo u Lančova. V porovnání s výjezdem minulou středu je to naprosto temné místo. Kolem obzoru jen slabé čepičky na okolními vesničkami. Bohužel průhlednost nebyla ideální, takže Merkur se vyloženě ztrácel v zákalu u obzoru. Zodiak sám, ale vůbec nezklamal jak je vidět v galerii Zodiak 2011-03-29.

Zodiak se nám zdál v jednu chvíli jasnější než Mléčná dráha (i když tedy zimní, která není nic moc).
Hvězdokupy ve Vozkovi, Blížencích, Jesličky atd. vypalovaly.
Ideální viditelnost se mě zdá do půl hodiny po nautickém soumraku (kdy už je dost tma, ale jasná část zodiaku ještě nezapadla).
Zodiak je ve skutečnosti z našeho pohledu vidět nad Cornštejnem.

Jen tak pro zajímavost. Asi hodinku po našem příjezdu vzplál na obzoru silný plamen. Za chvilku následovali sirény a hasiči. Snad to nezpůsobilo zodiakální světlo. Společnost tentokrát byla stejná jako minulý rok u Nyklovic, doplněná o pana Janáčka a osobu s rybím okem. Byla to doufam taková malá satisfakce za minulý rok, kdy se nám výjezd zase tak moc nepodařil.

Animace

Tentokrát jsem snímal, bez přestávky, jeden snímek za druhým po 20 sekundách. Zde je postup, jak jsem vyráběl snímky v galerii Zodiak 2011-03-29 a dělal animaci.

Software

Snímky v .CR2 převádím do "barevného" FITSu pomocí rawtranu.
Škálování intensit, zmenšení a převedení do PNG pak pomocí fitspng.
doplnění rámečku, popisky a uložení v JPG pomocí Imagemagicu
animaci pak přes mencoder
na uložení EXIF informací pak exiftool

Programy si lze zkompilovat, ale nejjednodušší instalace je stáhnutí Munipacku obsahujícího i rawtran a fitspng. Z instalační pakáží (pod GNU/Linuxem, *BSD nebo Mac OSX) pak je nutné přidat: dcraw (ten se dá opět snadno zkompilovat), Imagemagic a mencoder (mplayer).

Zpracování

V adresáři se snímky spustíme cyklus:

for A in *.CR2; do

B=${A%.CR2}

F=${B}.fits

P=${B}.png

J=${B}.jpg

rm -f $F

rawtran -t 2 -X "-f -w" -o $F $A

fitspng -f logistic -fl 200,5000 -fn 50,30 -s 4 -o $P $F

convert -bordercolor white -border 1x1 -bordercolor black -border 2x2 -background black -fill white -gravity SouthEast -splice 0x15 -pointsize 14 -annotate +7+0 "© Filip Hroch" -gravity SouthWest -annotate +7+0 $B -gravity South -annotate +0+0 "Zodiac YYYY-MM-DD" $P $J

done

konstrukce A in *.CR2 říká, že do A se postupně nahradí všemi soubory odpovídající dané masce. Funkce je ideálně vidět na simulaci příkazu ls: for A in *; do echo $A; done
trik s ${A%.CR2} odmaže z A koncovku. Opět je použití patrné z for A in *; do echo ${A%.CR2}; done
F,P, a J naopak přidají koncovku příslušnou pro FITS, png a jpg
konverze z CR2 do FITSu je přes rawtran. Parametr -t 2 ukládá barevný FITS v XYZ barevném prostoru (vhodném pro další zpracování). Parametry "-f -w" jsou předány přímo dcraw (rawtran je jen obal kolem něj) a udělají ze čtyř pixelů v barevné matici vedle sebe jeden barevný a vyváží bílou podle údajů daných digitálem.

Konverze z FITS to png s pomocí fitspng:

-fl lineárně transformuje velký rozsah intenzit do intervalu 0 - 1. Na takto převedená data se pak aplikuje logistická funkce. První číslo udává úroveň černé. Druhým se pak odečtená intensita dělí a tedy udává zhruba úroveň bílé. Na odhad hodnot je ideální použití xmunipacku.
-f je volí funkci, která nelineárně zdeformuje výše transformovaný interval. Mám vyzkoušeno, že zodiak ideálně vychází s volbou logistic. Temné části nejsou potlačené a zabírají velkou část intervalu intensit.
-fn nastavuje volbu úroveň nočního vidění. Hodnoty menší než první číslo jsou přepočtené na citlivost lidského oka v noci. Nastavuji od oka, ale při solidní fotometrické kalibraci snímku by to mělo jít exaktněji.
-s udává kolikrát je výsledný snímek zmenšený oproti originálu (celočíselně). Měřítko se přepočítává průměrováním hodnot v obrázku, aby se tak potlačil šum.
výsledek je uložen do barevného prostoru sRGB ve kterém pracují naše levné LCD
Orámování snímku a popisky pak pomocí Imagemagic. Vysvětlení parametrů je asi elementární a je podrobně popsáno na Usage stránkách.

Nakonec ještě přidávám do výsledných jpegů podrobnější informace o snímcích uložené v tzv. EXIF formátu: exiftool -tagsfromfile "%d%f.CR2" -r -ext jpg . (tečka na konci je podstatná)

Animace mencoderem

ls *.jpg > list (+ výběr vhodných obrázků)
mencoder "mf://@list" -mf fps=5 -o zodiac_XXX.avi -ovc lavc -lavcopts vcodec=mpeg4:vbitrate=800

Animace je uložená do běžného divx se mě zdá relativně nejkvalitnější. Mencoder umožňuje animaci přímo z png snímků bez ztrátové komprese, avšak výsledek je přehratelný pouze mplayerem.

Formátování tady na bloggeru je skutečně dost neprofesionální. Přikládám text v solidní textové podobě.

Zodiak nad Babylonem

2011-03-24T01:00:00.007+01:00

Středa, naprosto beznadějně počasí, přes den cirry a cirro-straty řezané nízkými kumuly. K večeru se oblačnost nijak nerozpouští, nad západem to vypadá dost hustě. Přesto si s menší partičkou (já + Maceška, Fantom a FII) děláme menší výlet na sever od Brna do míst, kde by snad ještě mohly být zbytky tmy. Moc nedoufáme, že spatříme zodiak. Nicméně doufáme, že se nám snad podaří aspoň Sometem spatřit Merkura v oblačnosti. Avšak po odbočení z tahu na Svitavy v Černé hoře se dostáváme mimo civilizaci. Stmívá se, na obzoru to vypadá dobře, Fantom vidí Merkura (ha, ha, ha). Při jízdě v lese proříznou dálkové reflektory tmu a spatříme krvavé oči tyranosaurů. Naším cílem je rozhledna Babylon⤴ nad Korzárovem u Kunčiny Vsi u Bedřichova u Lysic. Pod rozhlednou je lampa ke sportovnímu areálu, takže tam ani nezajíždíme, ale rovnou odbočujeme na spojovací vedlejší silničku na Bedřichov. Zastavujeme na lokálním maximu (odkaz na mapku⤴) u pyramidového stohu slámy⤴ na jehož vrchol vzápětí FII vyleze. Hned vedle je zásoba hnoje. Přesto nám počasí přeje, Nad západem je čisto. Merkur vypaluje. Na první pohled je to jasná nápadná tečka. Jupiter se už ztrácí v mracích. Pohled z kopce nějakých 670 m n. m. na všechny světové strany je úchvatný. Prakticky neruší světla Korzárova. Západní obzor vyzívavě láká ke sledování potemňujícího obzoru a vystupujícího zodiaku. Ze začátku se sice ztrácí na jasném západním obzoru, avšak s časem je čím dál výraznější a, skutečně nápadný. Je velký rozplizlý a bez jakékoli struktury, avšak pravděpodobně nápadnější než Mléčná dráha. Krásně je například vidět temné místo v oblasti Oriona a Eridana, mezi zodiakem a Mléčnou drahou. Excelentní, slovy nepopsatelné. Můj osobní nejlepší zážitek se zodiakem. Fantom tvrdí, že v Chile je lepší⤴... :) Zdá se, že to je jedno z nejideálnějších míst na sledování zodiaku a západního obzoru vůbec. Jen nesmí vadit ostrý vítr, zima a že se občas někdo zastaví na pokec, co tam sledujeme...:)

Galerie⤴

Při zpracování jsem byl šokován kvalitou snímků z Canon EOS 60D. Bez šumu, brilantní barvy. Přesto jsem snímky zpracoval s nočním módem. Přepočítal jsem nízké intenzity z barev na zhruba lidské noční vidění. Efekt je pěkně vidět na prvních snímcích (například IMG_0493⤴), kdy je jasná část oblohy barevná, kdežto tmavší už jde do šedé. Na nočních snímcích jsou pak vidět červené světla vysílačů nebo veřejného osvětlení ačkoli obloha je v odstínech šedi (IMG_0554⤴). Snímky sice neobsahují kýčovité pastelové barvy se kterými se lze běžně setkat, avšak (podle mých kusých vzpomínek) dobře reprezentují to jak jsme to doopravdy viděli.

Animace⤴

Zvířetníkové světlo starověku

2011-03-20T12:40:00.007+01:00

Vendelinus: Mistře, včera jsem se vracel domů dlouho po setmění a viděl jsem jasný kužel světla nad místem, kde zapadlo Slunce. Co to svítilo za horizontem?

Hippobellus: Můj kolega Aristarchos soudí, že to není pozemské světlo. Vydal se totiž za ním do neznámých dálav a kužel, který jsi spatřil, se neměnil ani po mnoha dnech putování. Dokonce ani nedozírné moře na západě, které jej zastavilo, nedalo jiný vzhled tomuto světlu.

Galerie ⤴

Vendelinus: A Vy sám jste někdy tento kužel světla spatřil?

Hippobellus: Ano synu. Na jaře, kdy bývá tento kužel nejlépe vidět po západu Slunce, se občas vydávám do míst daleko od světel Athén. Pak mohu obdivovat jeho zvláštní jas. Vystoupíš-li vysoko do hor, na dohled od Olympu můžeš spatřit jak se tento kužel vine jako tenká tužka přes celou oblohu.

Vendelinus: Mistře, a kam bych se měl dívat, abych jej také spatřil?

Hippobellus: Stužka sleduje zvířetníková (pozn. překladatele: zodiakální) souhvězdí. Proto mu také často lidé říkají zvířetníkové světlo.

Metius: Mistře, a jakou souvislost má toto světlo se zvířetníkem?

Hippobellus: Nikdo neví proč je světlo v těchto souhvězdích. Nepovažuji ale za náhodu, že se bludice pohybují v tomto světle. Nelze vyloučit, že je světlo pozůstatkem svitu jasných bludic na nebeské báni.

Selenia: Je stužka zvířetníkového světla všude stejně široká?

Hippobellus: Není dcero. Stužka se postupně zužuje do určitého místa a pak zase rozšiřuje. Navíc se toto nejužší místo po obloze pohybuje. Z večera je nad východem, kolem půlnoci pak nad jihem.

Selenia: Mistře, já jsem jej dosud nespatřila, můžete jej k něčemu známému připodobnit?

Hippobellus: Selenia, toto světlo má zcela zvláštní vzhled nepodobný čemukoli co znám. Je slabé, rozsáhlé a bez ostrých okrajů. Jakoby mléko z Héřina prsu nevytrysklo na oblohu, ale usadilo se jako mlha v obrovském nebeském údolí.

Vendelinus: Mistře slyšel jsem, že ve zvířetníkových souhvězdích je i Slunce, jen nejsou vidět ve dne kvůli tomu, že naše oči jsou zvyklé na denní jas.

Hippobellus: To je zajisté velmi rozmarný názor. Zcela nepochybně to tak není neboť by jasné Slunce svým jasem sežehlo slabé stálice i bludice, které by na své cestě potkalo, a my bychom měli naprosto temnou oblohu. Ale kdyby to tak bylo, mohlo by zvířetníkové světlo být pozůstatkem po slunečním svitu.

Metius: Mistře, mohli by jsme někdy sledovat zvířetníkové světlo s vámi?

Hippobellus: Budu velmi rád, když vyrazíme sledovat světlo společně a budeme diskutovat o otázkách s ním spojených. Bojím se že by v době vaší plnoletosti mohly být Athény nasvětlené tak mocně, že v jejich odlescích už nebudeme schopni zvířetníkové světlo vůbec spatřit.

Animace ⤴

Selenia: A co k tomu budeme potřebovat?

Hippobellus: Jen teplé ovčí kožešiny.

Vendelinus: A kam se vydáme?

Hippobellus: Vyrazíme do Bohy zapomenuté oblasti v Kelty řídce osídlené oblasti u osady Lančov⤴.

Metius: Daleko od Athén, pravda?

Hippobellus: Žádný strach synu, mám vlastní vůz. Taktéž naše vznešené kolegyně a naši vznešení kolegové ve svých vozech by tam s námi rádi vyrazili.

Metius: Pojedou tedy s námi i naši kolegové?

Hippobellus: Velmi rád bych, aby jeli. Musí se mi ale předem přihlásit a moje holubí hejno je pak bude pomocí krátkých zpráv na svitcích svolávat.

Vendelinus: Jak dlouho budeme zvířetníkové světlo sledovat?

Hippobellus: Nejlepší viditelnost je v průběhu asi II / XXII denního slunečního cyklu po západu Slunce. Do Athén se vrátíme ještě před půlnocí.

Selenia: Jak dlouho před západem Slunce se vydáme na cestu?

Hippobellus: Nejpozději I / XXII slunečního cyklu před západem Slunce odjedeme vybaveni Jakubovými holemi a astroláby od naší observatoře nad pastvinami skotu.

Metius: V jakém období plánujete světlo sledovat?

Hippobellus: To je dáno především Měsícem, který svým rušivým světlem přezařuje slabé zvířetníkové světlo. Moje výpočty mluví o období od XXI. března (pozn. překladatele: march) do IV. dubna (pozn. překladatele: april) v roce MMXI po narození Krista.

Vendelinus: Můžeme sledovat i něco jiného?

Hippobellus: Zajisté! Úplné nebeské divadlo. Těsně po západu Slunce se v jeho záři vyloupne Merkur s Jupiterem. Pod temnou oblohou pak vyniknou jarní extra-galaktické mlhoviny nebo samotná Mléčná dráha.

Metius: Záleží na počasí?

Hippobellus: Počasí je pro nás rozhodující. Vyrazíme pouze v případě velmi pěkného počasí a za ideální viditelnosti.

Selenia: Není sledování zvířetníkového světla nebezpečné?

Hippobellus: Bojíš se divokých zvířat, dcero?

(Theophilos, Dialogy o filozofii - Pars II. Magister et scolasticus, datováno přibližně sedm desítek let před Kristem)

Novinky z vyškovské hvězdárny: únor 2011

2011-02-19T23:44:00.009+01:00

Zpráva o optickém centrování dalekohledu, justování souřadnic a testovacích snímcích.

Do Vyškova jsme vyrazili dva nádherné večery 7. (Barča + Fantom) a 9. (JM) února 2011. První den jsme udělali kalibrační sérii na sklon dalekohledu na poledníku, pořídily dvě série barevných snímků pro Krabí mlhovinu a Eskimáka. Zároveň to byla první větší série pro nový Canon D60 (snímky nic moc) a pořizování dokumentace pro manuál obsluhy (bude publikován v brzké budoucnosti).

Druhý den jsme pak s JM opravdu justovali. Ještě za světla JM opticky scentroval dalekohledy a pak jsme snímaly několik sérií: opět poblíž poledníku to byla periodická chyba, nad západem M33 a nad východem M65 na test sklonu montáže. Přitom jsem udělal několik opravdu dlouhých expozic D60. JM scentroval 11 cm dalekohled sloužící jako hledáček a především dotáhnul filtry a ostření, které se otáčely kolem osy - to byl pravděpodobně problém při našem listopadovém měření. Musí se také kontrolovat zafixování otáčení tubusu kolem optické osy.

Veškeré měření se odehrávalo na 40 cm dalekohledu s kamerou ST-7XME.

Periodická chyba

Periodická chyba (periodic error - PE) vzniká v soukolí montáže (třeba mount_errors) a způsobuje, že při zapnutém hodinovém stroji se objekt periodicky posouvá doprava a doleva (podél rektascenze) a naopak v zorném poli. Při delší expozici pak hvězdy vypadají jako čárky. Amplituda by měla být co nejmenší. Měření se provádí tak, že se prostě exponuje s co nejkratší expozicí vhodné pole po dlouhou dobu a sleduje se časová závislost souřadnice podél rektascenze (obvykle horizontální souřadnice).

Závislost periodické chyby na čase. Na vodorovné ose je časový interval od prvního snímku. Na svislé pak úhlová vzdálenost v rektascenzi relativně oproti prvnímu snímku. Horní křivka je rozdíl v poloze astrometrického středu snímku, spodní pak náhodně vybrané hvězdy (SVG verze).

Vezmeme-li si náhodně dva vrcholky na křivce: 1130 a 2390 dostáváme pro 7 opakování periodu 180 sec. Tedy skoro přesně 3 minuty odpovídající jedné otočce šneku v soukolí montáže. Skok v křivce kolem času 666 sekund nelze pravděpodobně vysvětlit v rámci současné vědy.

Na grafu je také vidět trend složený s periodickou chybou. Může to být způsobené jednak nepřesným ustavením dalekohledu nebo nepřesným hodinovým strojem - otáčí se rychleji nebo pomaleji než Země (obloha).

Jak je vidět, poloha středu i hvězdy spolu velmi pěkně korelují. Původně jsem očekával, že astrometrické řešení bude výrazně přesnější, avšak špatný výběr pole s jen pár hvězdami vedl na přesnost jen asi 0.3" (0.6 pixelu), která je srovnatelná nebo horší než přesnost centroidu hvězdy.

Pole na kterém bylo prováděno měření periodické chyby a sklonu kolem meridiánu. Střed má v ICRS souřadnice 83.3804°, -6.8454°. Odstrašující příklad hvězdného pole nevhodného k našim účelům.

Jen tak pro zajímavost. Na astrometrii jsem potřeboval znát přibližné souřadnice snímku. Samozřejmě dalekohled nebyl zkalibrovaný a údaj v hlavičce a ještě moje ručně zapsané souřadnice nesouhlasily. Po asi 4 hodinách hledání snímků v Palomaru, nainstalování Cartes du Ceil včetně asi gigového, ale přesto ořezaného, UCAC3 katalogu a ztraceného večera mě napadlo využít snímky z rybího oka (viz dále) na alespoň otestování pozice. Identifikace M 65 a následné hledání v Orionu pak problém během pár minut vyřešilo. Pozice byla samozřejmě úplně jiná, ale vzájemně, na snímcích z rybího oka, seděla skoro na pixel.

Ustavení montáže

Ustavení montáže se provádí proto, aby osa montáže směřovala přesně k severnímu pólu a stačilo pak otáčet dalekohled jen v jedné ose a vyrovnávat tak otáčení zeměkoule - denní pohyb. Měří se sledováním libovolného objektu, který by u přesně ustavené montáže neměl putovat po zorném poli vertikálně. Tedy pokud se po dlouhé době nějaká hvězda pohybuje vertikálně je to neklamný projev špatného ustavení.

Pokud se pozoruje přes CCD pak musí být zároveň přesně otočená kamera. Proto je výhodně (kromě statistických důvodů) raději měřit zdánlivý objekt ‒ střed snímku ‒ na jehož polohu nemá natočení kamery žádný vliv. Z tohoto hlediska byl snímek nad jihem vybraný zcela nevhodně protože má jen pár hvězd a žádná vhodná není ve středu.

Pohyb hvězd v deklinaci během nepointované expozice. Na vodorovné ose je časový interval od prvního snímku. Na svislé pak úhlová vzdálenost v deklinaci relativně oproti prvnímu snímku pro astrometrické středy. Červená křivka je měřená nad jihem (pod pásem Oriona), zelená lehce po průchodu meridiánem, azurová v oblasti Mlhoviny v trojúhelníku (M33) a modrá v oblasti M65 ve Lvu. V ideálním případě ustavení montáže by měly být všechny vodorovně (SVG verze).

Celooblohové snímky

Všechny snímky z Canonu D 60 byly převedeny z instrumentálních barev do XYZ barevného prostoru. Globálně škálovány intensity (asinh a logistická funkce). Barva pozadí byla potlačena použitím aproximace lidského nočního vidění. Výsledek je uložen do sRGB.

Okolí pólu. Canon D60 + rybí oko 17 mm. 2011-02-09, 31 min. ISO 100. Pevný stativ.

Orion. Canon D60 + rybí oko 17 mm. 2011-02-09, 40 min. ISO 100. Na hřbetu 40 cm dalekohledu.

M 33 nad západem. Canon D60 + rybí oko 17 mm. 2011-02-09, 21 min. ISO 100. Na hřbetu 40 cm dalekohledu.

M 65 nad východem. Canon D60 + rybí oko 17 mm. 2011-02-09, 28 min. ISO 100. Na hřbetu 40 cm dalekohledu.

Poslední tři expozice byly pořízeny paralelně s příslušnými sériemi.

Snímky z 40 cm dalekohledu

Barevné snímky byly pořízeny v Johnsonově BVR filtrech. Následně byly snímky převedeny do XYZ. Globálně škálovány intenzity, pozadí odbarveno aproximací nočního vidění a uloženo v sRGB. Barvy by tak měly zhruba odpovídat tomu, jak by je vidělo lidské oko dostatečně výkonným přístrojem.

Krabí mlhovina. 2011-02-07, 3x20 min v Johnson BVR, snímek před optickým centrováním (starší snímek z 60ky v Brně).

Eskimák. 2011-02-07, 3x6 min v Johnson BVR, snímek před optickým centrováním.

M 33. 2011-02-09, 20 min v Johnson R. Po optickém centrování.

M 65. 2011-02-09 26 min v Johnson R. Po optickém centrování.

Závěry a doporučení

Snímky velikosti poštovní známky nejsou ideální ani na barevné snímky ani na přesnou astrometrii.
Astrometrii pro ustaveni a periodickou chybu je vhodné dělat na hustém poli, kde je velké množství hvězd a kde je možné udělat přesnou astrometrii. Ideálně se známým objektem kvůli identifikaci a souřadnicím.
Měřítko při biningu 2x2 je 2.1680 ± 0.0001 "/pix, ohnisková vzdálenost tak vychází na 1712.5 +- 0.1 mm.
Natočení kamery bylo menší než stupeň (dokonce pouhých 0.1° !). Kamera se totiž musí nasazovat tak aby její spodní vodorovná hrana byla v dokonalém paralelním zákrytu s tubusem. Na tubusu jsme zároveň udělali risku (v horní části), aby se definovalo správné otočení.
Grafy ustavení a periodické chyby by bylo velmi názorné a pěkné znázornit pomocí animace. Plánuji udělat na snímcích s větším rozlišením.
Poloha dalekohledu podle mapy.cz: 17°01'20.6" E, 49°17'01.4" N.
Bylo by nanejvýš vhodné provést barevnou kalibraci. Tedy nalézt vztah mezi instrumentálními a standardními filtry. Jednak měřením kalibračního pole, dále zjištěním spektrálních průběhů (propustností) filtrů. Vzájemně by to mělo sedět, avšak Janis to před lety v Brně nesedělo vůbec a to ani vzájemně. To je velká záhada, která by se mohla pod temnou vyškovskou oblohou vyřešit.

Kdo s kym

2011-01-30T18:08:00.005+01:00

Map of scientific collaboration between researchers by Olivier H. Beauchesne

Zajimavy zpusob vizualizace zajimave informace -- linky mapuji vedeckou spolupraci mezi danymi misty. Jako vstupni data byly pouzity vybrane databaze vedeckych publikaci. Jasnost linky je umerna logaritmu poctu spolecne publikovanych praci danych dvou mist a logaritmu jejich vzdalenosti. Podrobnejsi popis mapovani najdete v citovanem postu, ktery doporucuji si precist vcetne diskuze. V te se mimojine nachazi link na dalsi zajimavy post Scientific collaboration in Europe and Czech Republic mapped (by bzzzwa) podrobneji rozebirajici pozici CR.

Brazil to Join ESO

2010-12-30T13:42:00.006+01:00

Uz najakou dobu se o tom susklo. A tesne pred koncem roku se to skutecne stalo --- Brazile se stala celkove 15. a zaroven prvni ne-evropskou clenskou zemi Evropske Jizni Observatore (European Southern Observatory -- ESO) -- oficialni verejne prohlaseni ESO.

Order and Progress

XSPEC

2010-12-03T12:56:00.006+01:00

... je balík na fitovanie spektier vo vysokých energiách (alternatívou k nemu môže byť napr. spex, ale o ňom možno až dakedy nabudúce) a tiež sme o ňom hovorili na brainstormingu. Tu je nejaký stručný prehľad toho, čo sa hovorilo. Opäť najlepším zdrojom informácií je manuál. XSPEC samotný má v sebe mocný príkaz help.

XSEPC> help plot
XSPEC> help model apec

Prvvý príklad vypíše nápovedu k príkazu plot (duh!), druhý odhalí, čo presne popisuje model apec, aké sú jeho parametre a podobne.

Inštalácia

XSPEC je súčasťou HEASoftu, návod je teda tu.

Monkeying around, data

S XSPECom si, ako s mnohými inými, dopisujeme v príkazovom riadku, čo je cool lebo sa dajú jednoducho vyrábať fitovacie skripty. Balík pozná obrovské množstvo príkazov, výhodou je aj to, že stačí napísať prvých pár znakov, aby sa príkaz dal interpretovať (napr. namiesto setplot energy stačí setp e).

Spektrá do XSPECu zadávame príkazom

XSPEC> data meno_spektra

Často ale používame viac spektrier naraz, v tom prípade ich treba roztriediť do skupín - tie rozlišujeme pomocou čísiel oddelených dvojbodkou, prvé označuje data set (spektrá budú fitnuté rovnakým modelom, druhé plot set. V praxi teda

XSPEC> da 1:1 spektrum1 1:2 spektrum2 2:3 spektrum3

kde prvé dve spektrá popisuje model s rovnakými parapetrami, pre tretie sa parametre menia.

FITS súbor so spektrom by mal v headeri mať nastavené keywords BACKFILE, RESPFILE a ANCRFILE, aby si tieto súbory vedel XSPEC načítať spolu so spektrom. V prípade, že tam vôbec nie sú, odmietne spoluprácu úplne, ak sú nastavené na "none", treba súbory načítať príkazmi backgrnd, response a arf, ktoré sa k danému spektru priradia pomocou rovnakých číselných identifikátorov ako pri načítavaní spektier.

V ďalšom kroku treba vybrať časti spektra, ktoré chceme fitovať (vo veľmi vysokých alebo veľmi nízkych energiách nemusí byť kalibrácia detektoru úplne istá a podobne). Na toto slúžia príkazy ignore a notice.

XSPEC> ig bad
XSPEC> ig 1:12-27
XSPEC> no *:**-0.4
XSPEC> ig 2:7.-**

V prvom príklade ignorujeme všetky časti spektra označené ako bad. V ostatných označuje číslo pred dvojbodkou data sety (hviezdička znamená všetky data sety). Za dvojbodkou je určený interval - celé čísla XSPEC interpretuje ako channely, reálne sú energie v keV. ** znamenajú "kam to až ide", čiže najvyššiu/najnižšiu možnú energiu/channel.

Monkeying around, model

Spektrum modelujeme príkazom model. XSPEC obsahuje množstvo rôznych modelov (vypísať sa dajú spustením model bez parametrov), ktoré sú rozdelené do niekoľkých kategórií - aditívne, multiplikatívne atď. Model sa definuje pohodlným spôsobom analogickým k zápisu rovnice. Príkladom môže byť model známeho objektu MCG-6-30-15 (AGN s relativisticky rozšírenou čiarou železa vo vnútornej časti akrečného disku). Jeho spektrum obsahuje aditívne prvky - blackbody zložku (bbody), powerlaw (powerlaw) a čiaru s Laorovým profilom (laor), to celé, z dôvodu, že žiarenie na ceste k nám prechádza prostredím s absorpciou, prenásobené absorpčnou zložkou (phabs). Zápis modelu potom vyzerá

XSPEC> mo phabs*(bbody+po+laor)

XSPEC sa ďalej spýta na prvotné odhady hodnôt parametrov a to toľkokrát, koľko máme data setov. Parametre môžeme určiť niekoľkými číslami oddelenými čiarkami (odhad hodnoty, veľkosť kroku pri iterácií, maximálna a minimálna hodnota a podobne). V prípade, že chceme ponechať parametru defautlnú hodnotu, píšeme namiesto čísla /, ak chceme defaultné hodnoty pre všetky parametre od aktuálneho ďalej, píšeme /*.

Po zadaní prvotných odhadov XSPEC vypíše tabuľku s modelom a tiež hodnotu štatistiky, ktorá popisuje, ako dobre model popisuje spektrum. Parametre môžu mať rozne vlastnosti. V ďalšom celé čísla pomenovávajú jednotlivé parametre, reálne čísla sú konštanty. Parametre možno fixovať na danej hodnote, ktorá sa pri fitovaní nebede meniť (freeze 3 zafixuje parameter č.3) a opäť uvoľňovať (thaw). Môžeme im priraďovať nové hodoty a taktiež ich medzi sebou zväzovať a rozväzovať.

XSPEC> newpar 4 1.5
XSPEC> newpar 5 = 0.75*4
XSPEC> untie 5
XSPEC> newpar 10 1e-3,-1

V prvom príklade priradíme parametru 4 novú hodotu. Parameter 5 k nemu následne uviažeme s tým, že bude mať hodnotu troch štvrtím parametru 4, čo sa berie do úvahy aj pri fitovaní. V teťom príklade sme si to rozmysleli a parameter 5 opäť osamostatnili. Posledný príklad ukazuje, ako v jednom kroku dať parametru novú hodnotu a zároveň ho zafixovať (v princípe by sme miesto -1 mohli použíť akékoľvek záporné číslo).

S týmto všetkým sa môžeme pustiť do fitovania. Existuje niekoľko typov štatistík, ktoré pri tom môžeme použiť, medzi ktorými prepíname príkazom statistic. Pre zdroje s nízkou povrchovou jasnosťou (plošné zdroje) dáva C-štatistika lepšie výsledky. Ak je v spektre dôležité aj chemické zloženie pozorovaného porstredia, ktoré môžeme prirovnávať k slnečnému, dá sa príkazom abund prepínať medzi jednotlivými modelmi slnečného zloženia. Samotné fitovanie spustíme príkazom

XSPEC> fit

(dajú sa k nemu pridať aj nejaké parametre). Defaultné nastavenie sa po každých 10 iteráciách spýta, či má pokračovať, tohto sa dá zbaviť príkazom query yes, po ktorom si na všetečné otázky XSPEC odpovie sám. Chyby nafitovaných parametrov uvedené v tabuľke modelu sú len orientačné, spočíta ich príkaz error, ktorému je dobré zadať level of confidence (v sigma) a nevyhnutné zadať, ktoré parametre nás zaujímajú. Čiže

XSPEC> err 1. 3,4,6

spočíta 1 sigma chyby pre parametre 3,4 a 6.

Mokneying around, plot

Príkazy na vykresľovanie v XSPECu pochádzajú z balíka PGPLOT. Nastavené parametre obrázkov sa zachovávajú až kým nie sú zmenené, to znamená, že ak graf nakreslíte nejakým šialeným príkazom, stačí pri jeho prekreslení napísať plot a všetky šialené parametre sa zachovajú.

Príklady:

XSPEC> cpd /xw
XSPEC> setp e
XSPEC> pl ld res
XSPEC> pl

Na začiatok treba nastaviť, kam sa má obrázok kresiť. Slúži na to príkaz cpd (change plot device), /xw je pre XWindows, /cps kreslí to postscript súboru (pred lomeno sa dá napísať meno output súboru, cpd mojespektrum.ps/cps). setplot udáva vlastnosti obrázku, e je pre energy, čiže miesto channelov bude xová os v energiách. pl ld res hovorí PGPLOTU, že má kresliť v log-log a v spodnom paneli obrázku vykresliť reziduá (rozdiel dát a modelu). Posledný pl urobí presne to, čo príkaz o riadok vyššie, ale už nemusíme písať parametre.

Monkeying around, zvyšok

Na záver niekoľko technických poznámok. Všetko, čo do sa do XSPECu napíše sa dá uložiť do logu príkazom log meno_logu, logovanie sa vypína log none. Príkazom show vieme zobraziť rôzne informácie - paramtere modelu (sho pa), voľné parametre (sho fre) a podobne. Ukladanie modelu je možné pomocou save model.

Funguje to aj naopak - do XSPEC vieme čítať príkazy, modely atď z textových súborov. XSPEC má rád súbory s koncovkou .xcm, samotné čítanie funguje pomocou @

XSPEC> @subor.xcm

Conclusion

Toľko stučný úvod do XSPECu, opäť sú otázky a komentáre vítané. Príkazy pri ich prvom objavení som sa snažil písať v ich celej forme, no ďalej som používal skrátené verzie - verím, že to nebolo veľmi mätúce :P

XMM-SAS

2010-12-02T18:48:00.011+01:00

(...hlavne pre tých, čo to v pondelok nedali na brainstorming ale aj všetkym ostatným, ktorým to mohlo v pondelok pripadať trochu zmätené...)

XMM-SAS (XMM-Newton Science Analysis System) je balík procedúr a kadečoho iného, čo nám pomáha odhaľovať tajomstvá oblohy tak, ako ich vidí XMM-Newton. Všetko, čo tu píšem, je v tej či onej podobe nájditeľné na XMM-Newton stránkach, v kadejakých manuáloch a tak, ten najužitočnejší je tu. Dôležité je uvedomiť si, že analýza XMM dát, ktorú som robil sa venovala plošným zdrojom (ako sa preloží extended source?) a tá funguje trochu inak ako analýza bodových zdrojov - oveľa väčší dôraz sa kladie na modelovanie pozadia (ktoré plošný zdroj so slabou plošnou jasnosťou oveľa viac ovplyvňuje) a odpadajú problémy ako napríklad pileup a podobne. Preto treba pri vlastnej analýze byť na pozore.

Inštalácia

...vyžaduje predinštalovaný sofrware a umiestnenie (nalinkovanie) perlových bináriek tam, kde ich software očakáva, inak je pomerne jednoduchá a priamočiara (teda len do chvíle, keď sa rozhodnete SAS sami skompilovať, čo nie je až tak triviálne a samotní tvorcovia od toho tak trochu odrádzajú). Existuje niekoľko predkompilovaných verzií, treba si len vybrať svoju najobľúbenejšiu a stiahnuť . Inštalácia samotná sa skladá z dvoch krokov - stiahnutý archív treba rozbaliť,

$ tar xvf "meno_archívu"

a spustiť

$ ./install.sh

Nakoniec treba zadefinovať nejaké premenné, o čo sa stará skript, ktorý treba nasourcovať pred každým spustením (napr. pridaním kódu do .bashrc).

$ . /cesta/xmmsas_20100423_1801/setsas.sh

Detaily inštalácie sú detailne tu.

Kalibračné data, ktoré sú k analýze tiež nevyhnutné, sú stiahnuteľné tu alebo najrýchlejšie pomocou príklazu

$ rsync -v -a --delete --delete-after --force --include='*.CCF' --exclude='*/' xmm.esac.esa.int::XMM_RED_CCF /ccf/

kde posledné /ccf/ treba nahradiť adresárom, kde chceme súbory uložiť. SAS sa o nich dozvie pomocou premennej SAS_CCFPATH, ktorú nastavíme ručne tak, aby naň ukazovala.

XMM-Newton

...má na svojej palube niekoľko inštrumentov, OM (Optical Monitor) ani RGS1 a RGS2 (Reflective Grating Spectrometer) nás v tejto chvíli nebudú zaujímať. Sústrediť sa budeme na kameru s ultimátnym menom EPIC (European Photon Imaging Camera) a jej tri detektory, MOS1, MOS2 a pn.

Monkeying around, initialization

Dáta pre analýzu sú dostupné na XSA stránkach, kde nájdeme niekoľko ciest, ako ich stiahnuť. Vo výsledku sa nám v počítači objaví jeden alebo viac archívov typu xxxxxxxxxx.tar.gz nazvaných podľa identifikátora pozorovania (ObsID). Po jeho kompletnom rozbalení (samotný archív v sebe skrýva ešte jeden .TAR, bacha na to), najlepšie do samostatného adresára, aby sme si nepomiešali surové dáta s výsledkami - napr. adresár s názvom odf - definujeme premennú SAS_ODF, ktorá ukazuje práve na tento adresár

$ export SAS_ODF=/cesta/odf/

Teraz možeme spustiť

$ cifbuild

ktorý vytvorí súbor ccf.cif (Current Calibration File). Najlepšie je spustiť ho priamo v odf/ adresári. Na ccf.cif ukazuje ďalšia premenná

$ export SAS_CCF=/cesta/ccf.cif

(napr. $ export SAS_CCF=$SAS_ODF/ccf.cif, ak to robíme podľa toho, čo píšem vyššie). Nakoniec spustíme

$ odfingest

ktorý prekope celé pozorovanie a zapíše, čo všetko obsahuje, do .SAS súboru. Pomocou tohto súboru sa ostatné procedúry orientujú v pozorovaní a ak ho nenájdu, budú toho názoru, že pozorovanie neobsahuje žiadne dáta.

Monkeying around, data products

Teraz sme pripravení z pozorovania vytiahnuť najsurovejšie eventfily, teda súbory so všetkým, čo jednotlivé detektory napozorovali. Na tomto mieste je dobré si - opäť z dôvodu zachovania poriadku - vytvoriť podadresáre pre každý detektor.

$ mkdir mos
$ mkdir pn

V adresári mos/ teda spustíme

$ emchain

(bez parametrov). V adresári sme týmto vytvorili veľa obskurne nazvaných súborov, pre nás najdôležitejšie sú *M1*MIEVLI* a *M2*MIEVLI*, ktoré si môžeme poyrieť napr v ds9.Pre pn sa o niečo podobné stará

$ epchain

no treba si dávať pozor - pri rôznych pozorovaniach zaznamenáva pn detektor určitý zlomok OOT (Out Of Time) eventov, ktoré treba od pozorovania odčítať. Tu je treba pozrieť sa do SAS a tiež epchain manuálov pre správne parametre a spôsoby odčítania. Jedným zo spôsobov odčítania je použitie utility farith z heasoftu.

Monkeying around, filtering

Vysoká obežná dráha XMM-Newtona spôsobuje, že detektory sú ovplyvňované slnečným vetrom. Detaily o konkrétnych časticiach sú v manuáloch, pre nás je teraz podstatné, že signál zo slnečného vetra nevieme rozumne oddeliť od pozorovania a musíme sa zbaviť časových intervalov, kedy bolo slnečné pozadie zvýšené. Čiernou skrinkou na celý proces sú procedúry

$ mos-filter
$ pn-filter

no tieto veci sa dajú robiť ručne.

Po prvýkrát sa stretneme s procedúrou evselect, ktorá slúži na prehľadávanie a výber eventfilov. Existuje nekonečne veľa parametrov, ktoré táto procedúra pozná, preto stojí za to zoznámiť sa s manuálom. V tomto prípade chceme urobiť svetelnú krivku vo vysokých energiách s nejakým rozumným zbinovaním času. Pre MOS detektory je to najlepšie nejak takto

$ evselect table=meno_eventfilu withrateset=yes rateset=meno_sv_krivky timecolumn=TIME \
timebinsize=100 maketimecolumn=yes \
expression='#XMMEA_EM && (PI in [10000:12000]) && (PATTERN<=12)'

expression udáva charakteristiky eventov, čo nás zaujímajú. #XMMEA_EM vyberá len good eventy, PI určuje interval energii v eV, PATTERN určuje, aké typy eventov sa majú brať do úvahy (fotóny môžu na detektore vytvoriť rôzne obrazce - nie je to limitované na jeden fotón/jeden pixel - pričom kalibrované sú všetky po 12ty). Pre pn použijeme analogický príkaz, binovanie bude ale nižšie (pokus-omyl), v expression bude XMMEA_EP, energia 10-14keV a pattern len po 4.

Svetelná krivka sa dá zobraziť napr. v fplote.

Filtrovanie samotné prebieha určením GTI (Good Time Intervals), teda časových intervalov, ktoré chceme používať. Procedúra tabgtigen vie vyrobiť GTI súbor, ktorý môžeme použit v evselecte. Príkaz vyzerá

$ tabgtigen table=meno_sv_krivky gtiset=meno_gti_súboru \
expression=COUNTS.gt.0.909262.and.COUNTS.lt.23

pričom spodnú a hornú hranicu v expression môžeme určite viacerými spôsobmi. Jednoduchší ale menej vedecký spôsob je stanoviť hodnotu priamo zo svetelnej krivky tak, aby približne konštantné pozadie zostalo zachované ale flary zmizli. Pomocou procedúry fhisto ale tiež vieme zostrojiť zo svetelnej krivky histogram

$ fhisto meno_sv_krivky meno_histogramu COUNTS 1

Pokiaľ sme použili správnu veľkosť časových binov pri zosrojovaní sv. krivky, mali by sme dostať Poissonovské rozloženie. Toto môžeme s prižmúrením oka preložiť Gaussovou krivkou (v fplote príkaz mo gaus) a brať do úvahy napr. úseky s pozadím plusmínus 3 sigma. Samotné filtrovanie pomocou evselect potom vyzerá

$ evselect table=meno_eventfilu withfilteredset=true destruct=yes keepfilteroutput=true \
expression="GTI(meno_gti,TIME)" filteredset=filtrovany_evetfile

Po tomto všetkom treba rovnako odfiltrovať úseky s vysokým pozadím v nízkych energiách 0.3-1keV.

Monkeying around, spectra

S odfiltrovanými eventfilami môžeme konečne začať robiť nejakú vedu. evselect nám môže vytvoriť obrázky (withimageset=true) a podobne, nás ale budú zaujímať spektrá.

Na začiatok je dobré uvedomiť si, spektrum čoho vlastne chceme robiť. Najčastejšie asi pôjde o nejaký bodový zdroj (AGN, supernova,...), no môže tak isto ísť o horúci plyn ICM v kopách galaxií prípadne niečo úplne iné (spektrá z rôznych častí jednej galaxie a pod.). eveselectom musíme teda správne vybrať eventy z eventfilu. Manuál popisuje pomerne značné množstvo vecí, ktoré sa dajú napísať do expression - môžeme vykrajovať kruh, anulus, obdĺžnik a podobne, môžeme vykrajovať všetko okrem daného kruhu, náš útvar môžeme určovať v rôznych druhoch súradníc. V tomto prípade sa teda všeobecne nedá napísať nič a závisí na konkrétnom prípade. Podstatnou poznámkou ale je, že pomocou ewavelet vieme v pozorovaní vyhľadať bodové zdroje.

Predpokladajme teda, že náš eventfile už obsahuje iba dáta, ktoré nás zaujímajú. Pre samotnú spektrálnu analýzu potrebujeme 4 súbory - samotné spektrum, spektrum pozadia, response maticu (RMF) a anciliary response file (ARF).

Spektrum vyrábame pomocou evselect s parametrom withspectrumset=true, teda napr.

$ evselect table=meno_eventfilu withspectrumset=true withspecranges=true \
energycolumn=PI specchannelmin=0 specchannelmax=11999 spectralbinsize=15 \
updateexposure=yes spectrumset=meno_spektra \
expression="(FLAG==0) && (PATTERN<=12) \   && (PI in [300:12000])"

pre MOS a analogicky pre pn (specchannnelmax=20479, PATTERN<=4, PI in [300:14000]).

Spektrum pozadia je špecifické pre daný problém. Pre bodové zdroje stačí vyrobiť spektrum z inej časti detektora a označiť ho ako pozadie, pre plošné zdroje to už ale také jednoduché nie je - dá sa vyrobiť naškálovaním closed-filter observations (niečo ako dark framy) prípadne z oblastí čipu ležiacixh mimo field of view.

Response matica hovorí, ako sa channely (charakteristika eventov, ktoré vyjdu z detektoru) prekladajú do energií. Vyrába sa procedúrou rmfgen, ktorá potrebuje detektorovú mapu. Je to jednoducho obrázok v detektorových súradniciach, ktorý vyrobíme pomocou evselect s withimageset=true xcolumn=DETX ycolumn=DETY, zvyšné parametre obdobne ako pri normálnej výrobe obrázku. Response maticu potom vytvoríme poocou

$ rmfgen spectrumset=meno_spektra rmfset=meno_rmf detmaptype=dataset \
detmaparray=meno_detektorovej_mapy extendedsource=yes \
badpixlocation=povodny_eventfile

Ak sa nejedná o plošný zdroj, treba upraviť príslušný parameter.

Anciliary response file udáva efektívnu plochu detektoru pre rôzne energie. Vyrába sa pomocou arfgen.

$ arfgen spectrumset=meno_spektra arfset=meno_arf \
withrmfset=yes rmfset=meno_rmf \
extendedsource=yes badpixlocation=meno_eventfile \
detmaptype=dataset detmaparray=meno_detektorovej_mapy

Pre neplošné zdroje treba znovu upraviť príslušný parameter.

Úplne nakoniec je vhodné upraviť header hlavného spektra a do keywords BACKFILE, RESPFILE a ANCRFILE zapísať príslušné súbory. Procedúrou grppha je tiež vhodné zoskupinovať spektrum tak, aby v kažom channeli bol aspoň jeden count - fitovacie programy ako XSPEC to majú hrozne rady :)

Celkom nakoniec je dobré spomenúť ďalšie čierne skrinky, tieto sú ale určené pre plošné zdroje. Procedúry mos-spectra, mos_back, pn-spectra a pn_back, podrobne popísané v cookbooku od Steva Snowdena, vytvoria spektrá, vymodelujú spektrá pozadia, vytvoria RMF a ARF a obrázky sami od seba.

Conclusion

Týchto pár poznámok si nerobí nárok na úplnosť ale niekomu môže pomôcť. V najbližšom čase by som rád urobil niečo podobné pre XSPEC, tým pádom by sme tu mali všetko, čo som hovoril na brainstormingu. Otázky a komentáre sú samozrejme vítané.

40. výročí vyškovské hvězdárny

2010-11-06T13:24:00.027+01:00

V pátek 6. listopadu 2010 se uskutečnil slavnostní večer ku příležitosti čtyřicátého výročí otevření vyškovské hvězdárny. Zároveň proběhlo znovu otevření hvězdárny po rekonstrukci, která probíhala tento a minulý rok. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi pozvanými osobami, které mohli na hvězdárnu zavítat v předvečer slavnostního otevření (oznámení v tisku).

Vyškovskou hvězdárnu znám důvěrně z konce 80. let, kdy jsem tam často jezdil vizuálně pozorovat. Tehdy se v jejích prostorách pořádaly letní praktika pro děti, tzv. proměnnářská praktika (zaměřená na pozorování proměnných hvězd) a pozorovací víkendy. Hlavním dalekohledem byl 25cm reflektor. Do vybavení tehdy patřilo několik sometů 25x100, malých sometů 12x60 a dělostřeleckých binarů 10x80.

V průběhu 90. let pak byla hvězdárna rekonstruována a výrazně zmodernizována. Dalekohled byl částečně robotizován a vizuální pozorování nahradila CCD kamera.

Poslední výrazná modernizace pak proběhla letos na podzim, kdy byl na vyškovskou hvězdárnu přesunut 40cm reflektor a CCD kamera z bourané brněnské hvězdárny.

Vernisáž

Slavnostní večer zahájil ředitel hvězdárny a starosta Vyškova Petr Hájek. V zrekonstruovaném přednáškovém sále nám přiblížil historii i současnost hvězdárny. Připravená prezentace obsahovala obrazové záznamy z historie a evokovala vzpomínky na uplynulé roky. Promluvilo několik pozvaných hostů, poděkovali bývalým ředitelům za vykonanou práci a popřáli hvězdárně mnoho úspěchů do dalších let. Budoucnost je v obnovení astronomické činnosti hvězdárny, rozvoje vzdělanosti v regionu a rozvinutí spolupráce s naší Universitou.

Spokojený ředitel hvězdárny, P. Hájek, si mne ruce. Rozhodně k tomu má důvod.

Hlavní přístroj hvězdárny obklopený slavnostními hosty. (zprava: bývala ředitelka M. Znojilová, hlava J.Medka, P.Hájek).

Dalekohled je z tak nenadálé návštěvy v rozpacích. Až se zvedají koberce (zleva: J.Wágner, M.Medková, J.Prudký, sl. Svobodovy, G.Klepáčová, P. Svoboda, D.Hanžl).

Dalekohled

Asi můžeme považovat za zázrak a velké umění Jardy Medka, že se úspěšně podařilo převést dalekohled z Brna, kde byl asi 25 let, do Vyškova. Vše funguje dle očekávání. Jen to bude asi chtít drobné dodělávky, centrování, justáž atd.

Hosté odchází a odhalují nám vzhled celé zrekonstruované pozorovatelny s odsuvnou střechou.

Dalekohled v plné kráse s CCD kamerou. Mírně zapuštěný do podlahy je ideálně přizpůsobený pro vizuální pozorování. Pozorovatelna je vybavena i pro případ nadšením vzplanuvšího pozorovatele.

Obloha

Na počasí jsme měli štěstí a tak se v průběhu večera začala deka nad hvězdárnou rozpadat a odhalila nám nádherně temnou oblohu nad Vyškovem. Dalekohled se podařilo vzápětí rozjet a pohled na několik objektů v dírách mezi mraky byl skutečně impozantní. Například Krabí mlhovina, Jupiter, Velká galaxie v Andromedě dokazovali, že jsou skutečně v dobré formě.

Nebe je oproti Brnu skutečně temné. Hvězdy, Mléčná dráha, mlhoviny, galaxie vše je velmi nápadné i neozbrojeným okem. V bezprostřední blízkosti hvězdárny vede dálnice D1 a výpadovka z Vyškova na východ což bohužel mírně zhoršuje kvalitu podmínek. Samotný Vyškov na západě naštěstí není přes hradbu vysoko vyrostlých stromů příliš patrný.

Dalekohledy na pozorovatelně se tyčí ke hvězdám.

Mraky a nebe nad východem (Plejády, Hyjády, Vozka, kozičky).

Nebe v zenitu s Mléčnou drahou, Velkou galaxií v Andromedě, χ a h v Perseu.

UFO u Plejád. Opravdu nevím, co to bylo, červený, pomalu se pohybující bod.

Hvězdárna

Rekonstrukce hvězdárny proběhla opravdu důstojně. Ona tu rekonstrukci potřebovala už tedy v těch 80. letech. Ale to byla jiná doba.

V nově zrekonstruované hvězdárně je několik prostor jak pro společenský život tak odpočinek. Parádní přednáškový sál vybavený projektorem, plátnem, bedničkami (bez basů). Je tam volné wi-fi a granule jak v nějaké kavárně. Dokonalé sociální zázemí. Při pohledu do mini kuchyňky, se mě vybaví napjatá situace, kdy P.Hájek vařil v obrovském hrnci špagety pro asi dvacet dětí.

Slavnostní příchod na hvězdárnu. Světelně nevhodného osvětlení si jeden z přítomných hostů naštěstí nevšiml. Vpravo je bezpečnostní plot.

Moderní přednáškový sál. Zmizely staré akumulačky a ředitelský otoman.

Točité schodiště do podzemí pod pozorovatelnou. Pozorovatel je neustále v kontaktu s dalekohledem.

Odpočinkový koutek (opačným směrem je záchod, tč. v použití).

Pověstná kuchyňka. Nyní vybavena nejmodernější bílou technikou. Krygl s mrtvým pavoukem zmizel v propadlišti dějin.

Temnota

Hvězdárna byla postavena v rekreačním areálu. Kdysi tam bývalo velké pódium, kde se pořádaly slavnostní dožínky (Vyškov je na Hané, nejúrodnější části Moravy, obklopen lány), byl v provozu bazén, stánky s pivem, párky atd.

Časem začal areál chátrat (poslední koupání v bazénu pamatuji v roce '89), zarůstat travou a přestal se používat. V devadesátých letech pak byla hvězdárna oplocena a na okolních neudržovaných pozemcích se začalo dařit předpotopním nestvůrám. Jediná cesta na hvězdárnu je tak smrtelně nebezpečná.

V tom lesíku na proti je jediná cesta na hvězdárnu. Brontosaurus je naštěstí poměrně nevšímavé a pomalé zvíře.

V lese se ovšem dá narazit na velmi nebezpečná a dravá zvířata.

Budoucnost

Přejme vyškovské hvězdárně vše nejlepší do budoucna. Především velké osobnosti, které na její půdě vyrostou.

Kompletní galerie

Brainstorming

2010-10-29T02:46:00.003+02:00

Priatelia, je čas pokračovať v Brainstormingoch, alebo, ako to nejaká alkoholom opitá mysel nazvala na astrozraze: "VIP stretnutia u Hrocha"

TOPCAT

2010-10-15T23:47:00.004+02:00

...je softwere pro praci s tabulkami.

Ano, takova prace se vzdy da zvladnout pomoci nejakeho programovaciho jazyka. Jenze nekdy neni cas, neni potreba, neni nejefektevnijesi vynalezat kolo (rozumnejte psat kod pro nacitani a manipulaci s tabulkou, kterou treba pouzijete jen jednou), nekdy je potreba mit veci hotove hned.

TOPCAT toho zjevne umi hodne. Ja se s nim teprve seznamuji. Vyuzila jsem takove primitivni veci jako prohazovani sloupcu nebo razeni radku podle vybraneho sloupce. Na podobne trivialni operace asi existuje hodne nastroju, ale z Ex*elu ci OpenOppice uz jsem nejak vyrostla. Zajimavejsi uz je ztotoznovani dvou tabulek podle sloupcu. Napr. mejte dve ruzne tabulky, s ruznym poctem radku, z ruznych zdroju, s daty ruzne presnosti, a chtejte je vzajemne ztotoznit podle dvou sloupcu (typicky treba souradnice). TOPCAT toto hrave zvladne. Ma navic relativne prijemne a jednoduche graficke rozhranni a hodne intuitivni ovladani. Je hodne astronomicky orientovany---komunikuje s .fits formatem, tabulkami VO---umi krizove odkazy mezi sloupci a ja nevim co jeste.

Mozna tento softwere uz davno znate, ale prislo mi dobre na nej upozornit.

Jak se dělá astronomie v Arménii

2010-09-26T12:38:00.003+02:00

Kdysi dávno v jedné zapadlé vesničce Byurakan na svazích hory Aragats postavili soudruzi ze sovětského svazu dalekohled s průměrem zrcadla 2.6 m. Sice jim nedošlo, že je to jen asi 35 km vzdušnou čarou od hlavního města, Jerevanu, které v noci září až to pěkné nění, ale postavili. A poměrně jej proslavili, zejména pak pánové Ambartsumian a Markarian. No a pak sláva pohasla...
Dnešní skutečnost: z níže uvedeného obrázku je patrné, že kolem dalekohledu se popásají krávy a jiná divá zvěř. Dalekohled samozřejmě nefunguje, ani 2.6 m, ani 1 m Schmidt... no co de dá dělat že. Co horšího, oblast je poměrně nestabilní a to zejména co se týče připojení k internetu. Minulé pondělí všem najednou vypadla síť (samozřejmě před remote observations s dalekohledem na Havaji), což bylo zapříčíněno tím, že v Gruzii někdo ustřihnul kabel. Díky tomu byla celá Arménie a sousední Azerbajdžán bez internetu. Naštěstí se diplomatické špičky rychle vzpamatovaly a spojení se světem bylo obnoveno do tří hodin.
V tomto nestabilním prostředí je jistě složité pracovat, nicméně domorodí astronomové to zvládají. Bohužel nevíme co zvládají, neboť praktická cvičení se zvrhla ve volný čas. Zjevně tu totiž nikdo neumí naučit hordu studentíků pracovat s nějakým programem (libovolně jakým, dle slov LOC tu není nikdo kdo by byl expert na jakýkoliv software).
Peripetie nastávají také v případě, že chceme nakoupit. Jerevan je daleko a ve vesnici jsou právě dva obchody. Jeden malý a druhý ještě menší. Sortimentem obou jsou sušenky všeho druhu, vodka, arménský koňak, víno a psací potřeby.
Jak je nám v té Evropě krásně :)) Z bývalého SSSR zdraví Janapka..

P.S.: je tu moc krásně, ale člověk občas žasne, co je tu možné.

Zotero

2010-06-04T04:14:00.005+02:00

... články ... články ... články ... články ....

Je jich opravdu hodně a zvolit rozumný systém v jejich trídění a vyhledávání informací není vůbec jednoduché, alespoň pro mě ne. Jsem příznivce hromádkového systému podle podružných témat a následného řazení podle relevance, ale už si pomalu nemám na svůj rozlehlý stůl kam dát kafe. Každý to asi zná.

Vlastně každý asi ne. Daniel je němec a sdílíme spolu kancelář. Na stole má vždy jen jeden, maximálně dva články, systematicky používá tři zvýrazňovače různých barev a v pondělí mi ukázal svoje Zotero. Je to takové last.fm pro články.

Nainstalujete volně dostupný plug-in do Ohnivé lišky. Díky němu pak můžete v prohlížeči kdykoliv spustit aplikaci a pomocí ní vytvářet jakousi knihovnu článků. Pro každý článek můžete bezprostředně z ADS nebo astro-ph vytvořit položku. Zotero samo stáhne všechny možné relevantní informace (autory, jméno, link na zdrojovou stránku, abstrakt, často i .pdf soubor pokud je dostupný). K článkům pak můžete přidávat poznámky a tagy a v nich pak vyhledávat. Všechny informace jsou ukládány do jednoho adresáře, který si sami zvolíte. Můžete si zřídit i online knihovnu a mít tak vše dostupné odkudkoliv. Knihovnu můžete sdílet se spolupracovníky. Zotero taky umí vytvořit vstup referencí pro bibtex.

Jsou tu pochopitelně i nevýhody. Například jde o software pouze pro Ohnivou lišku. Stahování .pdf souboru nefunguje vždy, někdy ho článek musíte stáhnout sami a ručně ho pak přiřadit k položce. A další svízele se určitě ještě ukáží. Vytvoření knihovny stojí dost usílí a času. Sama nevím jestli mi to vydrží a jaká bude efektivita. Dám vědět za pár měsíců.

Largos noches en Las Camapanas

2010-05-12T03:35:00.009+02:00

Observatoř Las Campanas patří do Amerického uskupení Carnegie Observatories. Nachází se na dohled od La Silla a zdejší největší transformeří kopule ukrývají dva 6.2 m Magellanovy dalekohledy.

Magellan telescopes a večerní vysoká oblačnost

Odtamtud ale nepíšu. Píšu z control room (česky kontrol rum) 1 m dalekohledu Henrietty Swope. Její portrét tady visí na zdi, ale dopátrat se o této americké astronomce něco dalšího není jednoduché. Článek na Wiki je sice pahýl, nicméně přináší alespoň nejdůležitější informaci jakou o ženě v astronomii můžeme znát, totiž komu byla asistentkou. Tím astronomem byl Walter Baade a nikoho asi nepřekvapí, že právě jemu je zasvědcen jeden ze zmíněných velkých dalekohledů.

Kontrol rum 1 m dalekohledu Henrietty Swope, vlevo vzadu si povšimněte úžasného old-school panelu na ovládání dalekohledu s růžovými ciferníky a originálními španělskými popiskami -- tiempo sidero, cúpula izquierda, cúpula derecha, obturador abrir, obturador cerrar... Co více si přát?

E-ELT

2010-04-28T05:32:00.006+02:00

42 -- tak tuhle odpověď zná přeci každý už nějaký pátek. Právě tolik metrů by měl také mít průměr budoucího největšího zrcadla na světě, nebo-li primárního zrcadla European Extremely Large Telescope -- E-ELT.

Nicméně na otázku kde? se definitivně odpovědělo teprve včera. V závěru zbyla ve hře pouze dvě místa -- Cerro Armazones (Chile, nedaleko Cerro Paranal, kde vrní VLT, tedy 4 velmi velké dalekohledy se zrcadly o průměru 8.2 m) a La Palma (Španělsko, Kanárské ostrovy). Prováděla se měření, zasedala komise ESO, vedly se žhavé diskuze, ohánělo se argumenty, zemětřeseními, saharským pískem a vůbec mnohým dalším.

Nakonec se šampaňské bouchalo v Chile. Přípravy stavby by měly začít již koncem tohoto roku a první světlo je předběžně plánováno na rok 2018 (podrobnosti hledejte zde). Tak uvidíme. Uvidíme?

Cerro Armazones at night, credit: ESO

Nepublikovaný

2010-04-20T22:50:00.006+02:00

Protože jsem v patek dokončila poster a v neděli neodletěla na konferenci, dovoluji si tento vnutit alespoň vám.
Pokud byste se rozhodli prohlédnout si ho důkladněji, nehledejte v něm žádné převratné závěry, nejsou tam, ale povšiměte si, že prezentovaná galaxie, je opravdu zajímavý objekt :)
Lepší kvalita viz. http://www.physics.muni.cz/~terka/Durham.pdf .

Kde nic není, ani …

2010-04-18T11:02:00.011+02:00

V pátek jsme vyrazili do krásné přírody jižních Čech hledat vltavíny.

Akce byla opravdu povedená, ale nijak moc úlovků jsme nezískali. Znamením už byl odjezd z Brna, kdy nám na Vídeňské přeběhla přes cestu černá kočka. Čtete dobře, ano v místech, kde je čtyřproudová silnice, dvě koleje šaliny, velké firmy atd. nám přeběhla černá kočka, nepřejeli jsme ji, ale bylo to předznamenání toho, co najdem …

Samotná cesta ale probíhala v pohodě, dokonce jsme v Kralicích zastavovali a měli možnost spatřit nádherné halo kolem Slunce.

Kralické halo

S druhou skupinou jsme se setkali v Třeboni. Odtud nás kolega H. zavezl na místo přenocování. Pěkný lesík s nádherným výhledem na Šumavu a Kleť ztácející se v zákalu. Ovšem příjezd po příšerné letní ceste. Obouchané auto a ztracená poklice na kole. Pěkný západ slunce v sopečném prachu přirozeně přešel do sledování scenérie Měsíce s Venuší a Merkurem. Jejich západ jsme už bohužel díky přicházející oblačnosti spatřit nemohli.

Západ Slunce s oblohou zabarevnou sopečným prachem (klik na větší obrázek)

S buřtíky, ohýnkem a v dobré společnosti jsme pak stravili večer. Po pekelně studené noci a odporném vstávání cesta na lokalitu. Zase obouchané auto, ale aspon znovu nalezená ztracená poklice.

Lokalita, kde jsme hledali (z pochopitelných důvodů si podobnosti nechávám pro sebe) jsou velké pole se vzrůstajícím obilím (?) rozdělené silnicí. Hledání pak je docela příjemná procházka po poli, kde kupodivu není žádné bahýnko. Je to dost štěrkovitá a i po nedávných deštích i dost suchá půda. Plno krásných kamínků. Průhledné křemeny, slída, pěkné opršené kousky. Dokonce jsem našel i nějaké čtvercové kousky, což možná byly střepy nádob z 16. století.

Úvodní instruktáž (klik na celé panorama)

Hledání (procházku po poli) po asi 4 hodinách vzdávám a vydávám se na pole, kde je plno vykopaných jam po těch co nehledají, ale kopou. Šokován vcházím do lesíka ve kterém je díra na díře. Je to šílené nedivím se, že je to zakázaný způsob získávání vltavínů.

Otřesný pohled v lesíku (klik na celé panorama)

Nakonec se vyhříváme na sluníčku a čekáme na sebe navzájem. Během toho sledujeme něco závod cestovních vozů. Jde o polepené běžné auta s dírou ve výfuku, aby měly „sportovní zvuk“. Také u nás zastavuje auto, kde nám překupník nabízí vltavíny. Ty se prý „nehledají, ale kopou“.

Celková bilance (možná trochu nepřesná) tak byla 8 (kolega H.), 6 (Nady), 2 (JK+TN), jeden Janáčkův a já, Elienka a Klárka jsme jen dělali společnost. Ale i tak to stálo za to.

Západ Venuše s Merkurem z MonteBoo

2010-04-14T14:26:00.006+02:00

Venuše s Merkurem nad západním obzorem nám připravili minulý týden 2010-04-06 vskutku krásne nebeské divadlo. V průběhu úterního praktika jsme měli možnost se jím kochat a s Fantomem jsme ho i po pul minutkách snímali.

Západ Venuše a Merkuru z Kraví hory

Výsledkem je následující animace: Venuše a Merkur 2010-04-06 (11M).

Jednotlivé snímky pak naleznete v galerii Venus and Mercury 2010-04-06.

Zodiak nad Nyklovicemi

2010-04-12T22:20:00.005+02:00

Minulý čtvrtek (2010-04-08) jsme vyrazili sledovat zodiak na neotestované místo mezi obcemi Nyklovice a Sulkovec na plochém vrcholku Kočího kopečku (756 m nad mořem) nad Vírskou přehradou. Místo je to pěkné, ale bohužel světelné podmínky nejsou ideální. Nakonec se nám tedy ztrácel zodiak ve svitu okolních reflektorů a blížící se vysoké oblačnosti.

Největším zážitkem nakonec byl fantastický, do krvavé rudé, zabarvený západ Venuše s Merkurem na západním obozoru, kde je (ostatně jako skoro všude) vidět solidní deprese horizontu.

Obloha na západním obzoru Kočího kopce u Nyklovic

(rozumá velikost).

Na ilustračním snímku je pohled na západ, kde se celé nebeské divadlo odehrávalo. Zodiak je trochu do bíla a leží pod Plejádami. Snímek poměrně věrně zachycuje barvy scenérie jak jsme jej měli možnost spatřit. Použil jsem na něj můj poslední zlepšovák, kdy jsem zkombinoval původní barevný snímek s černobílým ve filtru odpovídajícímu nočnímu vidění. Všiměte si barev okolních světel, krajiny a především barev hvězd, letadel a rudé Venuše nízko nad západním obzorem.

Všechny snímky jsou k dipozici v galerii Zodiac 2010-04-08.

Pro zajímavost jsem ješte složil snímky do animace (6M).

Thx to Elienka, Lienka, Roky a Mirek.

From the Beach Resort

2010-03-25T20:56:00.003+01:00

Podívala jsem se do největšího zrcadla svého života. Nemám ráda zrcadla, ale za zrcadly tady je skutečná říše divů. Tady uprostřed pouště, kde je UT2, kde je nádherné ticho, jasná obloha každou noc, kde je UT3, vyprahlé sucho, kde je UT1 i UT4, a kde se stále nepřestávám divit.

Saludos de Paranal!

Co ruší na Cerro Tololo

2010-02-15T20:28:00.008+01:00

Kousek pod jižním křížem jakoby někdo vyrval kus Mléčné dráhy a odhodil ho po obloze kus vedle. Jenže cestou se mu vytržený kus rozpadl na dva. Takže teď do temných nocí na jižní polokouli září dva mraky navíc, a i ten menší je mnohem větší než byste čekali.

Vím, že mi to nebudete věřit, ale poslední paprsek včerejšího dne tady byl zelený.

Největší kopule na Cerro Tololo (2200) ukrývá 4m dalekohled. Na horizontu je pak vidět ještě jedna podobná, která je domovem 8m dalekohledu Gemini na nedalekém Cerro Pachón (2700).

Sněžný strážce Hadese

2010-01-08T17:16:00.010+01:00

Konečně dorazila zima i do Brna. Na fakulte je sníh a člověk aby se bál jít do ...

Vychutnejte si nádherně oranžovou barvu od výbojky na protější budově.

Super přesná poloha MonteBoo

2010-01-07T15:47:00.005+01:00

Včera se nám podařilo změřit s neuvěřitelnou přesností polohu MonteBoo. Náš velký kolega a příznivec opatřil profesionální GPS stanici a provedli jsme patřičná měření. Nejzajímavější okamžik je zachycen na přiložené fotografii.

Vidíte na ní speciální tyčku o délce 125cm opřenou o kryt dalekohledu, který je ve výšce 220cm nad průsečíkem rektascenční a deklinační osy dalekohledu. Nahoře na tyčce je pak přišroubována vlastní GPS.

Výsledky měření

Zeměpisná délka 16° 35ʹ 0.522753ʺ ± 0.000051ʺ

Zeměpisná šířka 49° 12ʹ 15.890558ʺ ± 0.000040ʺ

Nadmořská výška 305.61 m n.m.

udáváno v systému WGS 84. Měření byla provedena dne 2010-01-06 v 19:53 až 19:54 UT. Přístroj zachytil 8 družic GPS a 6 družic GLONASS. Celkem jsme měli k diposici 6 meření, ze kterých byl vypočten prostý aritmetický průměr. RMS pro polohu v délce bylo 0.000124ʺ a šířce 0.000097ʺ. Přístroj přitom udával nejistoty přibližně 7 cm v obou osách (nejméně 6 a nejvíc 8). Proto nebylo potřeba použít vážený průměr. Přesná změřená nadmořská výška byla 309.060 ± 0.0016 metrů (s RMS 0.004 m). Údaj v tabulce byl získán odečtením 3.45 metru.

Pokud vlastníte nějaký přístroj s GPS, bude jistě zajímavé porovnat jeho přesnost s naměřenými hodnotami.

Kladivova observatoř

2009-12-22T22:55:00.005+01:00

Před nedávnem jsem měl možnost zúčastnit se malé exkurse na Kladivovovu observatoř. Prof. Kladivo byl první brněnský astronom a geodet. Učil dokonce i na přírodovědecké fakultě (jako první) astronomii. Podařilo se mu zjistit hodnotu místního gravitačního zrychlení na asi 7 míst. V současné době je v kopuli observatoře „jen“ GPS stanice.

Fantomovi (asi s Kočku) se podařilo pořidit fotodokumentaci kterou jsem vyvěsil do galerie. Observatoř je ve výšce asi 35m nad zemí a skoro i nad Brnem. Přístup na ni je po točitém schodišti, které můžete spatřit mezi prvními snímky. Poté se dostáváme k historickému pasážníku. Údajně je ukotven na nosné zdi a ještě po válce se s ním zaměřovala poloha. Pravděpodobně je to i poloha IAU stanice 616. Po vystoupení z budovy na terasu jsme se dostali ke kopulce samotné observatoře, která je vidět i z okolních ulic. Snímky odhalí víc včetně současného přístrojového vybavení. Asi je částečně modernizovaná, ale pozorovat se v ní tedy rozhodně nedá. Snímky zachycují i okolí. Takže se dá snadno identifikovat charakteristická architektura nad Tivoli. Z odborného výkladu jsme se dozvěděli podrobnosti o pohybu kontinentálních desek a s jakou úžasnou přesností se dá jejich pohyb v současné době měřit. Zdá se mě, že geodeti jsou stejní blázni jako my.

Nebezpečné zvíře

2009-12-12T22:51:00.003+01:00

Už jistě víte, jaké je nejnebezpečnější africké zvíře. A my jsme se o tom přesvědčili, Portrét takového zvířete mluví sám za sebe. Naštěstí tento exemplář již vypadá, že nikomu neublíží, neboť z té zdi už nikam neodejde. Ale posuďte sami, nepouští hrůzu větší, než byste čekali???

Když člověk chodí hlavou dolů...

2009-12-06T03:56:00.007+01:00

... může u toho zažívat jediněčné pohledy na noční oblohu nebo na observatoře na horizuntu And, jak nám před nedávnem ukázal fantom.

... může také nevidět Magallenova oblaka a nevidět jižní kříž a přitom je hledat téměř každou noc. Když se ale Santiago rozsvítí, je na obloze ke spatření jen pár hvězd. Přes den je toho však ke koukání kolem dokola mnoho, až z toho člověku chodí hlava dolů.

pohled na Santiago z Cerro San Cristóbal (863 m.n.m.)

Co ruší na La Silla

2009-11-21T03:04:00.008+01:00

Byl pozdní večer a já se chtěl trochu lépe zorientovat ve Střelci a objektech, které je dobré si vychutnat na tmavé obloze. Jenže ouha – Střelec byl nevysoko nad západním obzorem, kde docela výrazně rušilo zodiakální světlo. Tak jsem to aspoň cvaknul, a leccos jsem na tom výsledném snímku našel. A jen tak mimochodem, lítaly a nejenom leonidy.

Na poušti

2009-11-14T08:37:00.009+01:00

Ocitl jsem se na poušti. Je tu sucho, a i když pořád piju, nedaří se mi uhasit žízeň. A jakto, že se s vámi můžu dělit o své zážitky a fotky? Protože tahle poušť není tak úplně pustá. Nachází se zde totiž astronomický ráj, oáza, kde místo palem vyrostly svého času největší a nejmodernější observatoře. Obloha je tu k nepopsání, už proto, že se na ní teprve učím orientovat. Nicméně to, na co se většina pozorovatelů ze severu těší, tu skutečně je – Magellanova oblaka se nedají přehlédnout, nad ránem vychází Jižní kříž a naše známá souhvězdí jsou vzhůru nohama. Navíc tu co chvíli přelétne meťas a semtam zahlédnete i slabší bolid. O jasné noci tu opravdu není nouze, jenom tu docela často přechází cirry. Tak už víte, kam se fantom zatoulal? Pokud ne, snad vám to prozradí následující fotka. Buenos días.

Vitalij Lazarevič Ginzburg (1916 - 2009)

2009-11-09T20:03:00.002+01:00

8. listopadu 2009 zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 94 let známý teoretický astrofyzik V.L.Ginzburg. Pracoval v různých oblastech teoretické astro-fyziky: fyzika nízkých teplot, krystalooptika, fyzika plazmy, Čerenkovovské záření a mnohých dalších. Byl mezinárodně známý a uznávaný. V roce 1995 získal Volfovu cenu za vklad do teorie supravodivosti a supratekutosti. V roce 1962 založil společně se Zeldovičem a Šklovským seminář, který byl hlavním diskusním astronomickým fórem v Sovětském Rusku.

Pro astronomii je zajímavý svými pionýrskými pracemi týkajícími se synchrotronového záření a vysokoenergetických kosmických paprsků.

Moje osobní vzpomínka souvisí s knihou "Teoretická astrofyzika" ve které se zabýva plazmou, magentickými poli a aplikací metod pevných látek na astrofyzku a s tím související Čerenkovovské záření. Já obdivuju jasné a prosté vysvětlení nadsvětelných pohybů.

Tato zpráva je volným překladem smutečního oznámení ze stránek Šternbergova astronomického institutu v Moskvě.

Důležité je použít správnou metodu ...

2009-11-01T13:25:00.007+01:00

A co vy? Taky používáte při studiu center galaxií Fotošop? Nebo raději GIMP? A Jan Tleskač?

Rovnonocí

2009-09-23T18:58:00.006+02:00

V úterý večer jste si mohli všichni užít kouzlo podzimní rovnodennosti na naší domovské planetě, ale v období kolem rovnodennosti se nalézají také dvě největší planety sluneční soustavy, Jupiter a Saturn. To s sebou přináší některé jevy, které by mohly být zajímavé pro pozorovatele. Jedním z nich jsou vzájemné zákryty a zatmění měsíců Jupitera, které se dají (při troše štěstí) pozorovat i vizuálně.

Pokud ale máte k dispozici menší dalekohled s bystrým elektronickým okem (a to my máme), můžete takovým pozorováním přispět k rozvoji znalostí dynamiky Jupiterovy soustavy. Nejbližší příležitost nastává už tuto sobotu, jak lze ověřit na stránce s předpovědmi. Pro Brno stačí zadat MPC kód observatoře 616. Kdybyste toužili po vyčerpávajícím zdroji informací (ano, je to vyčerpávající), naleznete ho na stránkách Institut de Mécanique Céléste et de Calcul des Ephémérides.

Vyhlašuji tedy nikoliv call for proposals, ale call for observers na sobotní večer, najde se někdo?

Všechno je špatně!

2009-09-13T21:07:00.002+02:00

Mysleli jste si, že můžete věřit tomu, co nás naučili ve škole? Měli jste pocit, že experimentálně potvrzené teorie jsou prostě pravdivé? ... a ono houby. Na jisté konferenci v Krakowě jsme se dozvěděli, že už Einstein se hrozně zmýlil a jediným skutečným géniem je Minkovski. A hlavně jsme byli prostě první kdo viděli návrh řešení kvantové gravitace. No prostě kdo nevěří, nechť se přesvědčí přímo tady. Je to prostě perla moderní fyziky...

Ako fitnúť správny fit ?

2009-09-10T02:38:00.002+02:00

Stalo sa vám niekedy, že ste cez fakt divoké data potrebovali preložiť ten najlepší fit, ale darilo sa vám prekladať len kandidátov na tie najhoršie fity?

ak áno tu je pomoc :

http://zunzun.com/

doporučujem ;-) a verím že vám to ušetrí kopu času

Čaje u Hrocha neboli galaxytea 09/10

2009-09-07T04:37:00.004+02:00

Nie všetky hrochy či Hrochy su nebezpečné, čo tak teda raz za týždeň navariť čaj a dať reč nielen o vede, toto leto vela z nás navštivilo rôzne kúty sveta, takže vzájomna výmena žážitkov a fotiek (či spór rôznych mutácií prasacej chripky, keď sa to už šíri vzduchom) by prišla vhod. ;-) už sa zverejnuje rozvrh taaaak navrhujte daky termín, miesto je myslim jasne.

Pozdrav z daleka

2009-08-29T07:40:00.002+02:00

Všichni sem posílají hory a observatoře a jsou tak nějak k věci, ale někteří lezeme po horách, co nejsou nijak proslavené nebo známé a prázdniny trávíme ve městě, kde je 10 měsíců v roce mlha, takže by tu observatoř neměla smysl (zcela vážně, slunná Kalifornie není úplně pravdivé přirovnání). Takže abych vybočila z řady, posílám pozdravy ze zámoří všem brněnským astrofyzikům... a přikládám fotku mostu (ok takhle slunečno tu je tak jednou do týdne). Užijte ten kratičký zbytek prázdnin a nashle v Brně...

Písnička o tom, kterak asi 20 hrochů dovádí na stole s šálkem čaje a galvanickou baterií

2009-08-26T19:42:00.003+02:00

Věděli jste, že hroch je jedno z nejnebezpečnějších zvířat? A přesto se najdou lidé, pro které se hroch stane předmětem (jakési nevinné) touhy – předmětem sběratelské vášně. Co je to sběratelství? Jako by to byla prázdná forma touhy naplnitelná jakýmkoli obsahem, postupující však zcela nekompromisním a nanejvýš organizovaným způsobem (odtud vede cesta ke geometrii). Stejně jako veškerá touha ani sběratelská vášeň nemůže být nikdy naplněna nebo završena (jedním z nejhororovějších příkladů sběratelství je sbírání artefaktů vztahujících se k lidem, např. k the Beatles (Brouci: úspěšná britská kapela z šedesátých let minulého století)). Zdá se mi, že jsou dva kořeny sběratelství: potřeba vlastnit (v podstatě dětská úchylka přetrvávající u některých jedinců do dospělosti) a potřeba systematizovat (chorobná racionalita usmrcující, pojmenovávací, štítkovací, třídící, škatulkující, krabičkující a především vystavující vzorky). Co je na sběratelství strašidelné, je nejenom to, že nějakou jeho formou trpíme všichni (někdo dokonce sbírá brouky), ale i že jsme vlastně sami předmětem podobného pojmenovávání a třídění, od rodných čísel a abecedního rozsazování do tříd a lavic po genderové role a volební statistiky. Takže příště až si koupíte dva hrnky stejné barvy, zamyslete se nad tím, jaké by to bylo probudit se jako brouk v krabičce.
Každopádně noční můra všech psychoanalytiků je sen, který nic neznamená.

Přejato z http://www.horrors.eggnoise.cz/horory.php?id=8

Na velkosti záleží

2009-08-24T08:54:00.003+02:00

Na svete sú čarovné miesta a sú miesta, kde sa môžete dotknúť hviezd. V Californií je takýchto miest viac. Jedno má špecialnu chuť kvôli histórií, iné preto ako vyzerá. Keby som si mal vybrať, ktoré miesto je tu najkrajšie bude to toto na obrázku. Enjoy Mount Palomar priatelia ;) Nikdy som nevidel takto tmavú oblohu! Nehovoriac o tom kukeri čo tu je! Ked bude trošku viac času rozpišem sa viac.

1554 > 1602 ?

2009-08-21T00:34:00.007+02:00

1602 může někdy být hodně a jindy zase málo. Ale i kdyby jste se rozkrájeli na 1602 kousků, výše než na 1602 to u nás prostě nedotáhnete. Jak ale dokládá následující obrázek, mohou přesto nastat situace, kdy je 1602 metrů níže než 1554.

Prohlédněte si obrázek, řekněte si anglicky abecedu pozpátku od Z až do A, prohlédněte si obrázek znovu, počkejte 10 vteřin a čtěte dál.

Ze Sněžky můžete spatřit její stín na svahu Studniční hory jen velmi brzy po východu pulce. Počasí nám přálo a 9. srpna v 5:32 nás ohřály první sluneční paprsky právě na Sněžce. Zažili jsme tak kouzla a barvy, které umí jen ranní světlo v horách. Někdy opravdu stojí za to si přivstat.

Měsíc v novu v Zemi středu

2009-08-08T21:47:00.007+02:00

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl na tom správném místě ve správný čas. A když už je na správném místě ve správný čas, tak má koukat — má koukat na Měsíc v novu, protože to může být zážitek na celý život. S Milkou jsme byli na správném místě 22. července a viděli jsme To. Správné místo bylo tentokrát na břehu malé zátoky slavného Západního jezera ve městě Hangzhou, opravdu daleko na východ od české kotliny. Podmínky zdaleka nebyly ideální, fázi požírání Slunce drakem jsme sledovali jen krátkými dírami v mracích, ale před úplnou fází jako zázrakem nízké mraky odpluly a my užasle sledovali báječné představení. Dostalo mě to, a když jsem se tak díval na ten nebeský milostný akt, na to pětiminutové objetí a magické spojení noci a dne, bleskla mi hlavou jedna věc — že to borci, kteří žerou nebeskou mechaniku, zase jednou dobře spočítali. Když trochu prodloužím tok téhle myšlenky, napadá mě provokativní otázka: jakpak jste na tom vy, taky byste to dali?
Snad se nenajde nikdo, kdo by autenticitu našeho zážitku zpochybňoval, ale pro jistotu přikládám jednu fotku. No řekněte sami, vypadají snad takhle lidé, kteří to úžasné představení neviděli?

Profily komet

2009-07-31T11:40:00.003+02:00

Venku zuří prázdniny, nicméně teprve teď jsem se dostal k zhodnocení zajímavé bakalářky. Stvořil ji tajemný BH a týká se plošné fotometrie komet. Na celé práci je asi nejzajímavější, že pozorovaný fotometrický profil komety se, alespoň v některých částech, dost blíží profilu eliptické galaxie, a dá se tedy přibližně popsat de Vacoulerovým zákonem (nebo jeho zobecněnou verzí s jiným sklonem).

Je to dost zajímavé, protože v případě komet profil vzniká jinak. Jak se můžeme dočíst v článku Jewitt & Meech (1987), který našla Janis, předpokládá se, že profil u komet vzniká díky neustálé produkci částic v centru a ty pak izotropně odlétají do prostoru. Jejich počet se tak ředí směrem dál od centra podle rovnice kontinuty (ve sférickém případě)

ϱ^. + (ϱ r² v)'/r² = 0.

(Omluvte nízkou kvalitu matematiky). Je-li rychlost částic zhruba konstatní a nemění se s časem, pak hustota klesá se druhou mocninou vzdálenosti. Pokud se částice v řídkém prosřední komy nijak nezacloňují (opticky tenké prostředí), výsledný průmět počtu částic (z hustoty) do našeho směru dává přímku v log(mag)-log grafu. Ty se zhruba u komet taky pozorují.

Nicméně, galaxie maji profily vzniklé jinak a tak je skutečně zajímavé, že výsledek je tak moc podobný. Myslím, že by mohlo jít o důsledek právě rovnice kontinutity, která pochopitelně musí platit i u galaxií.

BH jako jeden ze studovaných objetů použil 17P/Holmes. Zajímavý článek o jejím výbuchu vydal náš krajan Zdeněk Sekanina v ICQ: Sekanina (2009). Nebudu odhalovat pointu, jen podotknu, že v článku je uveden model světelné křivky během výbuchu, který popisuje jeho průběh a dokazuje, že hlavnímu zjasnení předcházelo takové menší. V ICQ se dají najít i další zajímavé články o Holmesce.

Kamarád se na mě obrátil s prosbou o pomoc ...

2009-06-09T15:03:00.003+02:00

... a protože na jeho problém se svou notně proděravělou středoškolskou fyzikou nestačím, chtěl bych se zeptat vás, zda byste si s tím nevěděli rady. Zadání zní: Určete množství vody (např. v kg), která se odpaří z jímky o rozměrech A x B x C za čas t. Zřejmě to bude ještě záviset na tlaku vzduchu, teplotě vody a vzduchu a na vlhkosti. Další faktory přidejte dle chuti. :) Nevíte někdo, co s tím?

Na velikosti (asi) záleží

2009-06-05T17:37:00.014+02:00

Tento blog se z velké části věnuje astronomii a astrofyzice. Ani já neudělám výjimku, jak je ostatně patrné z nadpisu. Určení vzdálenosti blízkozemní planetky pomocí paralaxy už tady bylo dříve. Navrhoval jsem tehdy použít přesnější metodu, a protože doba uzrála a čas se navršil, konečně jsme ji mohli vyzkoušet.

Pozorovali jsme 3. dubna opět šedesátkami na MonteBoo v Brně a v Ondřejově a to blízkozemní planetku 2008 SV11. Tentokrát nevznikly efektní obrázky, které ukazují dvě stopy po asteroidu jako minule. Místo toho jsme se snažili udržet asteroid bodový, abychom mohli udělat přesnou astrometrii. Druhou podstatnou věcí byla co nejlepší časová synchronizace začátku expozice snímku. S Petrem Kušnirákem jsme si proto vyměnili nemálo emajlů, až se nám podařilo pořídit sérii snímků, ze kterých jsem potom vybral několik časově nejbližších — odpálili jsme je v rozmezí menším než 0,1 s.

Zpracování byl běh na středně dlouhou trať s překážkami. Většinu jsem úspěšně přeskočil, o některé jsem zavadil kotníkem a pak přišla ta Taxisova (na kterou mě upozornil mazaný Hroch, díky). Ačkoliv neumím skočit do dálky osm metrů, podařilo se mi i tuto nástrahu zdolat. Spočívala v určení základny pro výpočet paralaxy a následně vzdálenosti planetky. Základna totiž není obecně rovna vzdálenosti dvou pozorovacích míst na Zemi (pro nás Brno—Ondřejov). Platilo by to jen pro objekt, pozorovaný v zenitu z míst, která jsou od obou stanovišť stejně vzdálena.

Obecně je potřeba velikost základny spočítat ze známých zeměpisných souřadnic observatoří a rovníkových souřadnic planetky. Do hry vstupuje také fakt, že pro vzdálenější stanice musíme uvažovat jejich přímou vzdálenost skrz Zemi a nikoliv po jejím povrchu. Celá věc je poměrně jednoduchá, ale trochu zlouhavá, takže se zde o ní nebudu podrobně rozepisovat a přejdu rovnou k výsledkům.

V pořízené sérii snímků jsem našel čtyři s velmi blízkým začátekem expozice. Když jsem udělal astrometrii, určil paralaxu a spočetl pro každou polohu velikost základny, dostal jsem následující hodnoty vzdálenosti planetky.

π['']*r[LD]*dle HOR.[LD]*rozdíl[LD]*Δt snímků[s]*rel. chyba

   3,2   21,3   20,41   0,89   0,076   0,04
   3,0   22,7   20,43   2,27  -0,094   0,10
   4,2   16,6   20,44  -3,84   0,023   0,23
   4,2   16,6   20,46  -3,86   0,079   0,23

π označuje změřenou paralaxu ve vteřinách, r vzdálenost vypočtenou z paralaxy, dle HOR. je vzdálenost podle HORIZONS, dále jejich rozdíl, Δt snímků je časový odstup snímků v sekundách, a pak už jen relativní chyba; vzdálenosti jsou uvedeny v LD = Lunar distance, střední vzdálenost Země—Měsíc

Výsledky nejsou příliš uspokojivé, čekal jsem trochu přesnější hodnoty s menším rozptylem. Hlavní chybu do výsledku zanáší astrometrie, jejíž vnitřní chyba je na úrovni několika málo desetin obloukové vteřiny. Přesto hodnoty paralaxy nepříjemně poskakují a já si zatím marně lámu hlavu nad příčinou.

Možná by bylo rozumnější udělat astrometrii pro každý snímek zvlášť a neulehčovat si práci jejich složením, třeba jen špatně počítám. Možná se jedna z observatoří (nebo obě) nachází v geopatogenní zóně nebo… na velikosti záleží a měl bych pozorovat z mnohem vzdálenějších míst; snad by mi poradil Jan Tleskač? Anebo někdo z vás?

Bajka (nejen) pro PhD. studenty

2009-05-16T17:29:00.003+02:00

Rabbit's Ph.D. Thesis

A Parable for Graduate Students

Scene: It's a fine sunny day in the forest, and a rabbit is sitting outside his burrow, tippy-tapping on his typewriter. Along comes a fox, out for a walk.

Fox: "What are you working on?"
Rabbit: "My thesis."
Fox: "Hmmm. What's it about?"
Rabbit: "Oh, I'm writing about how rabbits eat foxes."
(incredulous pause)
Fox: "That's ridiculous! Any fool knows that rabbits don't eat foxes."
Rabbit: "Sure they do, and I can prove it. Come with me."

They both disappear into the rabbit's burrow. After a few minutes, the rabbit returns, alone, to his typewriter and resumes typing. Soon, a wolf comes along and stops to watch the hardworking rabbit.

Wolf: "What's that you're writing?"
Rabbit: "I'm doing a thesis on how rabbits eat wolves."
(loud guffaws)
Wolf: "You don't expect to get such rubbish published, do you?"
Rabbit: "No problem. Do you want to see why?"

The rabbit and the wolf go into the burrow, and again the rabbit returns by himself, after a few minutes, and goes back to typing.

Scene: Inside the rabbit's burrow. In one corner, there is a pile of fox bones. In another corner, a pile of wolf bones. On the other side of the room, a huge lion is belching and picking his teeth.

(The End)

Moral:
It doesn't matter what you choose for a thesis subject.
It doesn't matter what you use for data.
What does matter is who you have for a thesis advisor.

Tak nám odbili hvězdný čas

2009-04-26T21:07:00.003+02:00

Je to tak. Do minulého týdne jsem žil v domění, že heliocentrické ekliptikální souřadnice mají počátek ve Slunci, Jarní bod je ve směru osy x a hvězný čas se počítá mezi poledníkem a Jarním bodem. Bohužel, takhle to bylo někdy za mého mládí, ale teď už je to jinak.

Někdy kolem roku 2000 přijala IAU několik rezolucí, ve kterých definovala nový souřadný systém. Jmenuje se ICRS (International Celestial Reference System). Počátek má v barycentru (těžišti) sluneční soustavy, x míří do bodu daného přesně z rádiových pozorování vzdálených kvasarů, je relativisticky přesný až do 4-tého řádum, atd atd. Hvězdný čas je de-facto zrušen a místo něj teď používáme úhel otočení Země (Earth Rotation Angle).

Doporučuju prostudovat:

Pokud nestudujete přesnou rotaci Země nebo podobně věci s extremní přesností, pak se pro vás nic nemění. Definice veličin je jiná (aby se to nepletlo), ale čísla vychází stejně. Nicméně s ICRF je nesmyslné počítat různé korekce na ekvinokcia. Po staru řečeno, ICRF je zhruba totožný s J2000.0 ale už se nikdy nezmění.

Jediné co mě překvapuje je, že se ke mě tato informace dostala zhruba s desetiletým zpožděním... a nejen ke mě.

Třicetiny FITSu

2009-03-27T13:16:00.002+01:00

Na letošní 28. březen připadají třicáte narozeniny FITS formátu používaného v astronomii na flexibilní přenos dat. Děkujeme za možnosti, které nám nabízí a přejeme hodne úspěchů, zdraví a životní vitality do dalších let. Ať je tu s námi minimálně dalších třicet let.

Díky.

Budeme zase vařit?

2009-02-24T13:51:00.007+01:00

Minulý semestr nám to moc nevyšlo, ale zase by jsme mohli začít vařit galaktické čaje. Takže obligátní otázka. Kdy se vám to hodí?

Ja vím, že nemám čas v pondělí, hodinu po semináři a pak ve středu od sedmi večer kvuli praktiku. Jinak budu mít čas pořád. Připomínám, že slušní lidé nechodí na společenské návštěvy před polednem.

Planetární fenomény

2009-01-13T22:08:00.002+01:00

Dneska mě napadlo, že by bylo zajímavé vědět, jak by se dal s větší přesností než asi vteřinka vypočítat přesný hvězdný čas. Ukazuje se, že je to složitější než by se dalo čekat. Především je pro velkou přesnost potřeba počítat všechny možné precesní a nutační pohyby všeho možného.

Algoritmy na přesné polohy planet ale nerostou na stromech. Z hlavy jsme znal scripta nebo přírůčku od Z. Pokorného Astronomické algoritmy pro kalkulátory, což byla první literatura se kterou jsem na tohle téma přišel do styku. Všude ja na ní ovšem vidět inspirace v J. Meeusových Astronomických algoritmech. Včetně teorie a pohybu planet a Měsíce. Zdálo se mě ale přece jen mírně zastaralé použít přibližně 30 let staré rozvoje a navíc je tam ručně naklepat.

Po chvilku jsem našel programek, který jsem už používal před 15 lety a jmenuje se aa. Má v debianu balíček a zdá se, že autor S. Moshier se v fakt v počítání planet vyzná. Dá se stahnout včetně zdrojových kódů a dokonce s nějakými autorovými vylepšeními oproti standarním teoriím pohybu planet.

Ty jsou v současné době uznávané dvě: VSOP82 a VSOP87. V článku o druhé teorii jsou pravděpodobně asi dnes nejznámější semi-analytické aproximace poloh planet co známe.

Skutečně brutální přesnosti se ale dá dosahnout prostřednictvím interpolace v tabulkách jež vznikly numerickou integraci v JPL označovaných jako DE-04xx. Pokud chcete přesněji počítat polohy planet (nebo i méně přesně) doporučuju prostudovat odkazovanou stránku efemerid v Horizontu.

Tmave miesto pri Lančov (Znojmo)

2009-01-10T23:26:00.006+01:00

Vylet za tmavym miestom, dostali sme sa kusok za mestecko Lančov pri Znojme. Fotka +/- ukazuje obzor, teda len E - S - W.

View Larger Map

Penroseov trojuholnik

2009-01-08T02:38:00.001+01:00

Nehnevajte sa ze sem postujem taketo veci ale toto stoji za to:

Zvoleeen

2008-12-30T19:33:00.006+01:00

U nás je síce zima ako v ruskom filme, ale aj napriek tomu som si vyšiel von. Asi neviete, ale na západe je krásne vidiet Jupiter a Merkúr. Skusil som nový foťák a tu je výsledok. Doporucujem pozriet si celú fotku.

Mesiac s popolavým svitom a jupiterom a zvolenskou stanicou ;-) z ruky a skoro som zamrzol.

Jupiter a pod ním merkúr, doporučujem pozriet celú fotku aj ked je kus veľká. Ešte som sa nezabával s úpravou, len som to sem bachol surovéé.
Panoráma Zvolena, na obr. je venusa, mesiac (to je celkom zrejmé), ale aj jupiter a merkúr. :-))

Použité železo Canon EOS 50D + canon zoom lens EF-S 17-85mm, 1:4 - 5.6

Souběh epicyklů

2008-11-26T23:46:00.002+01:00

Nadcházející víkend a následující pondělí a úterý nás čeká mimořádná podívaná. Na obloze kolem sebe budou korzovat Venuše, Jupiter a Měsíc, tedy tři po Slunci nejjasnější tělesa. Čekají nás tak tři konjunkce doplněné navíc o zákryt Venuše Měsícem. Uvidíme tři klenoty najednou a myslím, že to bude mimořádně sugestivní podívaná.

Podle Xephemu to vypadá tak, že konjunkce Venuše s Jupiterem bude 2008-12-01 v 1:40SEČ (u nás nepozorovatelná), konjunkce Měsíce a Venuše 18:04SEČ a Jupitera s Měsícem pak 16:10SEČ. Počítáno pro náš barák v Lelekovicích. Oficiální údaje na hvězdárenských stránkách říkají, že zákryt bude od 17:10 do 18:26SEČ (střed v 17:48 tedy neodpovídá xephemu, no asi to není tak dokonalý program, jak myslím).

Vypadá to tak, že zajímavé to bude už v neděli večer a také v úterý večer. V pondělí navíc půjde relativně snadno hledat Venuše přes den kromě samozřejmě samotného zákrytu. Spatřit Jupitera ve dne asi nejde ani dalekohledem. Stojí to tedy za výjezd. Takové seskupení objektů se jen tak nevidí a navíc jsou relativně blízko sebe, takže bude fantastické sledovat, jak se v průběhu večera(ů) pomalu vzájemně posouvají. Samotný zákryt bude asi dobře pozorovatelný i malým dalekohledem jako je Somet vzhledem k jasnostem a velikostem obou objektů. Venuše je poblíž východní elongace a tedy zhruba půl srpeček. Měsíc pak bude pět dnů po novu a tedy asi čtvrtinový s pěkným popelavým svitem.

Navrhuji proto vyrazit do Kotvrdovic. Západní obzor na letišti je na podobné kousky vyloženě luxusní. Nicméně se nebráním jiným nápadům, pěkná scenérie na západě může být fascinující a máme čas maličko experimentovat v průběhu těch minimálně tří večerů.

Západní obzor na letišti v Kotvrdovicích s Venuší před dvěma týdny.

Přes víkend je na hvězdárně setkání APO (Apačů) , pokud bude jasno, tak mě Exebece požádal o malou soukromou noc bez CCD. Tedy, když bude jasno, budeme koukat 12" Celestronem. Můžete se stavit.

Takže nabíjejte baterky, promazávejte karty, vymýšlejte scenérie, shánějte auta, rozhánějte mraky a hlavně napište nápady, nabídky a poznámky do komentářů ať jsme pečlivě připraveni.

Tak nám… ukradli kopuli!

2008-11-08T22:15:00.010+01:00

Nedávno jsem se šel projít na Kraví horu a co nevidím — nevidím kopuli na univerzitní observatoři, která nedávno prošla rekonstrukcí. Někomu se asi líbila natolik, že neváhal přijet i se svým domácím jeřábem a celou dřevěnou konstrukci si odvezl domů. Kupka nafoukaného listí na podlaze u dalekohledu, vlhký koberec, nové vodní chlazení kamery (jen v případě deště), to všechno svědčilo pro mou hypotézu. Ale co, však oni si studenti našetří na novou. A tak jsem neváhal a aspoň pro vás nafotil tohle panorama z kopule bez kopule. Kdo nevěří, ať tam běží.

M27 from Monteboo

2008-11-03T02:10:00.005+01:00

Po dlhšom čase som sa zase dostal na Monteboo observatory a pohral sa s kamerou :-)! Výsledok je celkom pekný. Od zdrojových snímkov boli odčítané darky a snímky v B V R zložené pomocou kombine a následne naškálované v DS9 a prevedené na farebné kanáli nasledovne B = Blue, V = Green, R = Red.

Celkové expozície: B 12 x 60sec, V 11 x 40sec, R 11 x40sec, (celkom 26.6min)

Tlapku nebo myšku?

2008-10-22T21:45:00.002+02:00

Jak teď rozjíždím nové monteboo, pořád přemýšlím, jaké desktopové prostředí je pro pozorovací počítač vhodnější. Doteď tam bylo, z důvodů malého výkonu starého počítače, Xfce s emblémem myšky. Nicméně možná už máme i na trochu silnější Gnome s tlapkou jako emblémem.

Myška má výhodu v tom, že je rychlá a umí vše co potřebujeme. Na druhé straně se mě zdá, že vypadá i chová se trochu nezvykle a může tedy být lehce matoucí pro člověka, který k tomu počítači usedne poprvé.

Gnome je poněkud náročnější na systémové zdroje, avšak chování i vzhled se mě zdá standardnější a v podstatě kdokoli si k němu na poprvé sedne hned ví kam šáhnout.

Obě prostředí jsou skinovatelné. Můžeme mít třeba jeden tmavý skin pro pozorování a druhý pro denní režim. Je to dáno tím, že obojí je založené na Gtk knihovně která skinování podporuje. A že je z čeho vybírat. Zkuste projít gnome-look.

Vím, že existují i jiná prostředí. Například vizuálně povedený je Enlightenment (mám ho na noťasu), nepřekonatelně dokonalý pak fvwm (předchůdce všech moderních window managerů, který je vážně nepřekonatelný), modernější lehký blackbox (modernější náhrada fvwm) nebo třeba dlaždicový Ion (používaný mimozemšťany). Jde ovšem je o window managery tedy programy co se starají o okna (zavírání, minimalizace, posun,...) a nestarají se o takové ty věci, jako je spolupráce mezi aplikacemi, připojování disků, správu souborů a atd, jak mají integrováno Gnome nebo Xfce. Nicméně je nepovažuju za vhodné pro začátečníky nebo lidi, co se o počítače nijak nezajímají a berou to jen jako ovladač k dalekohledu.

Stejně tak nebereme KDE, které je sice kompletní desktopové prostředí, ale já ho rád nemám a navíc jsou tu nějaké nešťastné licence.

Hlasujte v anketě!

Pondělní čaje

2008-10-17T22:51:00.003+02:00

I když jsou výsledky ankety poněkud rozpačité. Asi přesunem galaktické čaje na pondělí někdy před pátou. Pokud to nebude zase vyhovovat, tak to přesunem (třeba zpátky na pátek). Posledně jsme z Aštara dolovali informace ohledně data miningu.

Height of the universe...

2008-10-16T22:59:00.005+02:00

Znervózňuje mě, když se nic neděje a tohle je prostě dokonalé...

Plná konvička galaktického čaje

2008-09-10T11:40:00.004+02:00

Pomalu a nezadržitelně se blíží další semestr. Bohužel. Až dorazíte do Brna a vzpamatujete se z počátečního šoku tak můžete začít memorovat nad tím, kdy by se vám hodilo chodit na galaktické čaje. Za sebe vím, že mám celé středeční odpoledne plné, jinak se mě to hodí prakticky pořád. Úterky se pro změnu nehodí Janis a Tereze. Čtvrtky odpoledne se zase nehodí pilným bakalářům, kteří mají kvantovku. To jsou zatím veškerá omezení o kterých vím. Slibuju, že tento semestr budu chodit spat už kolem půlnoci a možná tak dojdu už na jedenáctou.:D

Naše první setkání by mohlo snad proběhnout už ve druhém týdnu semestru (v týdnu 22. až 26. září/september), protože první týden se na fakultu nechodí. Řekl bych vám o problému odhadu magnitudy hvězd na CCD, na který jsem narazil před prázninami a který me pořád trápí. Mrněte na jeden můj zápisek v blogu. Také se můžete těšit na nový funkcionální interiér mojí bažiny.

Science

2008-09-06T11:50:00.000+02:00

увага!

2008-08-31T23:36:00.009+02:00

Znáte ten pocit, když se probudíte uprostřed noci a chce se vám hrozně na záchod? Oč je vše horší, když navíc nejste ve vyhřátém pokoji, ale ležíte ve spacáku v nadmořské výšce 1740 m, máte na sobě už všechno oblečení, a stejně se klepete zimou.

Přesně to se mi stalo před pár dny, kdy mě tahle nutkavá potřeba přepadla nad ránem v táboře pod Hoverlou, nejvyšší horou Ukrajiny. Chtě nechtě jsem rozepnul spacák, vylezl ze stanu, nechal si stéct pár kapek ledové rosy za krk a odběhl ke křoví. Když jsem měl namířeno, zvedl jsem oči k obloze a spadla mi čelist. Tak úžasně tmavou oblohu jsem ještě v životě neviděl: Mléčná dráha mi vypalovala světlý pruh do sítnice, tmavá mlhovina mezi Denebem a IC 1396 se proměnila v inkoustové jezero, pod zjasněním ve Štítu, které je běžně viditelné i u nás, jsem uviděl jasnou centrální část Mléčné dráhy ve Střelci a také jasnější partie v zadní části Štíra. Na dlouhé prohlížení noční krásy a odhad mhv nezbýval čas, protože celým mým tělem třásl chlad a bál jsem se, že drkotáním zubů probudím celý tábor. Zalezl jsem tedy zpět do spacáku a nechal si o tom všem zdát. Ráno jsem konečně uviděl tu, která se večer celá ukryla do mlžného závoje — Hoverlu.

Krakonošova nestabilní

2008-08-21T00:41:00.004+02:00

Minulý týden jsme v Krkonoších narazili na zajímavé mraky. Krakonoš asi zkoušel simulovat Kelvinovu-Helmholtzovu nestabilitu. Ještě má ale co dohánět. Možná by se mohl zkusit poradit třeba tady.

Rusko je přitom tak přátelská země!

2008-08-09T23:52:00.017+02:00

Než jsme odjižděli, říkali nám lidi: "hlavně se v pořádku vraťte", a nebylo jich málo. ... A Rusko je přitom tak přátelská země :)
Letěli jsme 26.7. z Prahy do Moskvy, 27.7. v 0:35 Moskevského času jsme nasedli na vlak transibiřské magistrály a strávili v něm 54 hodin, 29.7. jsme vystoupili v Novosibirsku a strávili v něm 4 dny, shlédli úžasné úplné zatmění (které se s žadným částečným nedá srovnat) a 2.8. jsme v Novosibirsku nasedli na letadlo do Moskvy a z Moskvy letěli zase zpátky do Prahy. Celou dobu probíhalo vše naprosto podle původního plánu (v Novosibirsku po třechtisícíchčtyřstech kilometrech měl vlak patnáct minut zpoždění, které jsme nabrali až během posledních pěti hodin). Všechno jsme stihli, všechno jsme videli, všude jsme byli.

Transibiřské vlaky jsou jiné než naše. Mají poloviční okýnka a menší uličky. Zato mají všude pěkné koberce, trochu překážející záclonky, mnohem míň se kolébají, takže se dá nosit horká voda ze samovaru kolem lidí postávajících v uličce. Mají prievodnicu nebo prievodníka -- každý vagón má na starost jeden člověk, který kontroluje lístky, upozorňuje lidi, kteří mají vystoupit, upozorňuje lidi vystoupivší na nástupiště, že vlak už bude odjíždět, každý den vysává, dodává toaletní papír, zamyká záchody před stanicí a odemyká záchody za stanicí, má pod palcem nádobí k zapůjčení a ložní prádlo. Transibiřské vlaky jsou druhý den ráno překvapivě útulné a strávit v nich několik dní není takový problém, jak se na první pohled zdá. Když jedete daleko, vyrovnáte se navíc lehce s časovým posunem, prospíte se do alelůja, a ochutnáte mnoho místních specialit (některé možná i proti své vůli).

Novosibirsk je v létě rozpálené sibiřské město. Dost velké na to, aby bylo moderní, dost velké, aby hostilo tuny kulturních, sportovních a obchodních akcí. Dost velké na to, aby se o něm dalo říct, že je otevřené světu. Je v něm možné dělat všechno, co je možné dělat v jiných světových metropolích. Ale od těch, které znám, od těch evropských, se liší tím, že se v něm dějí i věci, které na západě neuvidíte.

Novosibirsk je město, které se začalo stavět včera... no dobře, tak před půl rokem. Z jednoho místa -- na mostě přes Ob, lze napočítat nad městem 35 stavebních jeřábů. Na stupnici od 1 do 10 z hlediska upravenosti města, uklizenosti ulic a estetického působení, kde západoevropská města mají 1, česká 2, má Novosibirsk tak 30 (o sadových úpravách se nedá mluvit vůbec). Vedle sebe stojí obydlené dřevěné domečky zarostlé dvoumetrovou lebedou a rozestavěné dvacetipatrové domy s byty za horentní sumy. Obojí na jedné bezasfaltové ulici, kde jsou pulmetrové jámy. Ale ať už jsou ulice asfaltové, kamenité, bahnité nebo prašné, chodníky hladké, vymlácené nebo žádné, všude se jezdí luxusními vozy, lhostejno na které straně máte volant, dámy si tam neohroženě vykračují na deseticentimetrových podpatcích v teňoučkých šatech od předních návrhářů. Po šestiproudových třídách se prohání Lady a Žigulíky a v podchodu k metru si koupíte hodinky v přepočtu za sto korun, které opravdu nevypadají zle.

O Rusech se říká, že mají obrovské srdce -- to můžu jenom potvrdit. Mají taky obrovskou zemi. A mají obrovskou kopu starostí se svou zemí. Mnoho věcí a řešení lze proto prohlásit za svérázné, v lepším případě osobité. Na našince čeká mnoho překvapení ve formě různě vysokých schodů na vstupu do metra i do nóbl restaurace, recepce v hotelu, ke které musíte do čtvrtého patra po schodech, turecké kávy bez lógru, a drátů vysokého napětí, na které si lze sáhnout z druhého patra panelového domu.

V Rusku mají na všechno člověka.
V Rusku se nedomluvíte anglicky (dokonce ani ve fast foodu s nazvem "New York Pizza").
Když z vlaku uvidíte pole, či jinak zemědělsky udržovanou krajinu, znamená to, že do deseti minut projedete městem.
V Sibiřske části Ruska je hustota obyvatel menší než jeden člověk na třista metrů čtverečních.
Ruské vstupy do metra vypadají přesně jako ve Vlkovi a zajíci.
V Rusku jezdí lidé na pracovní cesty vlakem, kdy cestou stráví víc jak týden.
Rusům do stadia Vogonské administrativy mnoho nechybí -- buďte si jisti, že ať se budete snažit sebevíc, bude vám nakonec nějaké razítko, nějaký papír nebo nějaký podpis jistojistě chybět.
V Rusku se panáky vodky vždycky něčím zajídají (chleba, ryba, zelenina), pánové musí vypít do dna (dámy nemusí); některá ruská piva mají 8% alkoholu.
Policajti mají absolutní moc.
A lidé jsou neuveřitelně hodní a vstřícní: sami se nabízejí, že pomůžou, když něco hledáte, spolucestující ve vlaku se s námi dělil o každé sousto a paní v kiosku se suvenýry v zoo z vlastní iniciativy volala na infolinku, aby nám zjistila, kde se prodávají filatelistické známky... Nevěřím, že takové potkáte i v Evropě.

Možná jednou pojedu vlakem až na konec Asie, možná se vrátím do Novosibirsku a zajdu do opery, možná se ztratím v místech, kde je víc medvědů než lidí, možná si koupím boty na podpatku. Rusko má v rukávech pořád spousty překvapení pro každého. Možná jsem dost zvědavá, abych tam jela znovu :)

Set the Controls for the Heart of the Sun

2008-08-01T16:23:00.010+02:00

Viděli jste dnes draka požírat pulce? V Chlumci i Ústí nad Labem bylo jasno.

Chlumec: fantomova galerie, Fujifilm FinePix S5700, Kodak EasyShare DX4530 afokálně za R60/800, fólie Baader Astrosolar

autoportrét pozorovatele

Ústí nad Labem:

Panasonic Lumix DMC-FZ7, floppy disk filtr, t 1/2000 s, f 8.0,

bráno z ruky janis, tedy bez záruky

janis & fantom

Hroší zákon

2008-07-30T20:42:00.003+02:00

Kdo nebyl v Ostravské ZOO, zde je zvací billboard s aplikací ve fyzice :-)

Chodník slávy...?

2008-07-20T21:53:00.003+02:00

Nelze vyloučit, že někoho napadnul chvályhodný nápad, a při nedávné opravě chodníku před budovou fyziky založil první dlažební kostky s letošními magistry. Za pár let se učitě počty rozrostou na větší plochu. Budeme tak moci šlapat po více kostkách. Doufám, že budou všechny držet a nezklamou nás...

Noční Island

2008-07-19T11:29:00.004+02:00

Myslela jsem, že vám sem dám nějakou pěknou fotku noční oblohy, ale za celých 10 dní jsem neviděla ani hvězdičku. Nebylo to tím, že bychom měli špatné počasí, jen jsme tam byli kolem slunovratu a to slunce zacházelo v půlnoci a vyšlo za necelé tři hodiny... žádná tma a tedy žádné hvězdy.

Jedna taková zajímavost, ptala jsem se tam domorodců a prý na Islandu není žádná hvězdárna, asi se to na ten půlrok nevyplatí, tak nevím...

Attention aux hommes!

2008-06-08T18:26:00.003+02:00

Nevím, jestli už proběhlo promítání fotek z Pyrenejí, ale já osobně bych měl zájem býti publikumem (bohužel tento týden čaj nestíhám). Pokud by byl zájem, mohu přispět i několika švestičkami z vlastní zahrádky.

Run to the hills

2008-06-01T00:48:00.002+02:00

Keď sa mi počas letu vo velmi starom lietadle objavili cez mraky Pyreneje, nelenil som a aj napriek brutálnym turbulenciam som vytiahol foťak a začal fotiť, dopadlo to takto.

Okrem toho mam ešte ďaľších cca 600 fotiek tak pripadne na nejakom čajíku.

Každý chce mít respekt

2008-05-26T00:49:00.007+02:00

Na záložkové liště své lišky mám nedaleko Galaxy Tea také elektornickou verzi týdeníku Respekt. V jedné ze svých oblíbených rubrik Minulý týden, jsem minulý týden narazila na krátkou zprávu, pravděpodobně starou několik týdnů. Je zajímavé sledovat, jak některé astronomické informace mohou nenápadně prosakovat k širší veřejnosti:

"...Policie našla zbytky bronzové sochy nahé dívky s názvem Jaro, kterou někdo odnesl od Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních, rozřezal a pak se ji pokusil prodat v plzeňské sběrně. Čeští astronomové zachytili vznik černé díry ve vzdálené galaxii. Těžař ropy Karel Komárek prohrál vídeňskou arbitráž, v níž soupeřil s německou společností E.ON Ruhrgas o vliv v Moravských naftových dolech..." (pro celý text viz Respekt, 21/2008, Minulý týden)

Vzhledem ke značné stručnosti je obtížné jednoznačně určit, čeho přesně se zpráva týká. Kontrastnost a strohost informací tvoří kouzlo Minulého týdne. Nelze je mu tedy vyčítat. Já osobně se ale domnívám, že by se mohlo jednat o GRB080430, ke kterému mají někteří z nás mnohem blíže než tak hrozně daleko...

Smrť číha v kancelárií

2008-05-25T01:01:00.004+02:00

Človek by netušil, že priamo v kancelárií istého nemenovaného ústavu môže číhať tak velké nebezpečenstvo. Tento nezvyčajne veľký a nebezpečný tvor mal tú smolu a my to šťastie, že bol v tom najsprávnejšom čase na správnom mieste a privreli ho dvere. Inak na obr. je klasická zápalková škatuľka a ruka patrí Fordovi, ja som musel použiť zoom, aby som sa k tak nebezpečnému tvorovi priblížil.

Astronomy Domine

2008-05-11T11:36:00.006+02:00

Tak já sem taky přidám pár čerstvých snímků ze své zahrádky. Není to žádný Picasso, Hubble ani Kocka, jenom pár obyčejných obrázků večerní oblohy. :)

Merkur po západu Slunce. Foceno fotoaparátem Panasonic TZ-2, ohnisko 28 mm, režim ohňostroj :), korekce expozice +2 EV (z čehož vyšla clona 8, expozice 8 s, ISO 100).

S popisem:

Souhvězdí Lva se Saturnem. Foceno mým starým dobrým Sony F717, ohnisko 38 mm, clona 2, expozice 9×20 s, ISO 400.

Sky in motion

2008-05-11T02:50:00.007+02:00

Minule sme s Doktorom, Janapkou +1, Maceskou a Jardom strašili na Monteboo a zabávali sa s digi. Večer som pustil sekvenciu na zemský tieň a dnes úspešne poskladal.

Návod na urobenie takejto veci: Musíte donútit PC a digi foťák aby sa rozprávali, pod Linux som ešte na to nenašiel good soft a DSLR focus sa mi ešte nepodarilo úspešne znásilniť, rovnako pod Jablko je to bieda. Použil som DSLR focus pod oknami. Potom som nechal každých n minút urobiť foto a uložiť, stačia malé jpg.

Potom som ich všetky zmenšil na rozumnú veľkosť:

for i in `ls`; do convert -resize 800x533 $i $i; done

a nahádzal do mplayera:
mencoder mf://*.JPG -mf fps=5 -ovc lavc -o tien.avi

výsedok je toto video:
tien.avi 2.4MB

Z kategorie: Must see

2008-05-09T14:29:00.003+02:00

Naši kolegové z Královehradecké astronomické společnosti vydali speciální číslo jejich časopisu Povětroň (meteor) věnované Digitální astrofotografii. Jde o mimořádně povedený úvod do toho, jakým způsobem pracují digitální zaznamové media jako jsou CCD nebo CMOS v digifotáku, co vlastne znamenají a jak se vyhodnocují získaná data. Podle mě, nejlepší současná publikace v češtině o tématu.

Romulánska technológia maskovania kopule na Monteboo

2008-05-05T21:39:00.008+02:00

V podstate nevinné ráno na Monteboo a jeden nápad sposobili vznik pár sérií pekných fotiek, keď asi o 4 ráno začal Peťoš vyťahovať foťák, som sa akurát chystal spať, ale prebralo ma to a po chvíli sme už vymýšlali ako odfotiť panorámu Monteboo a mesiac. Z toho je pár pekných snímkov, ktoré tu vidíte. Ďaľší večer sme v tom pokračovali s Janapkou, Ondrom a Marekom, snaha bola nafotiť ISS a Monteboo bez kupoli, posúdte sami či sa nám to podarilo.

Ako uvariť takúto snínku, návod je asi jasný. Dlhá expozícia a asistent, ktorý počas nej otáča kupolou pozorovatelne, počas expozície. My sme robili 30sec exp. a podľa potreby priclonili, citlivosť 100 ISO.

Asistencia: Janapka, Ondrík, Maska a Peťoš

MWT

2008-04-22T21:49:00.003+02:00

Poznámka k pondělnímu semináři o MWT (Milan Wudia Telescope) neboli o Brněnské 40-ce. Exebečé me upozornil na stránku o tomto dalekohledu, která má sloužit jako popis pro démony a taktéž je tam snímek Milana.. mimochodem... během přípravy semináře jsem vyvolal diskuze kolem historie MWT a snad se mě podaří přemluvit Jeníka aby ji sepsal pro další generace....

Rojetín contest

2008-04-17T02:50:00.003+02:00

Tak som sa nasrdil a nainštaloval potrebný balík softvéru aby som sa pozrel rojetínu na zúbok! A po zložení a browsovaní som skoro padol na zadok, toľko otvorených hviezdokôp a kadejakého deep-sky sajrajtu čo sa nachádza na Rojetínskej špinavej oblohe by som nečakal. A okrem toho ešte aj homles, a to nie hocijaký ale 17P Holmes. Keďže sa mi nechcelo zabavať v gimpusovi tak prikladám aj link na originál snímok a potom na niečo podobné vo fits formáte (pre brutalistov [32MB]). Contest spočíva v tom, že ak by sa niekto veĺmo nudil, mohol by pozrieť ktore deep-sky tam sú. (našiel som CH&H, M31, OH v Aur x 3, atd ...).
Ak by niekoho zaujímalo ako som to spravil tak postup je trochu brutal: Presvečil som wine aby dokazalo nainstalovať RigiStar, ešte pred tym nainstaloval dcraw. Z raw som dcrawom spravil tiffi, tie som natlacil do RegiStau a tam všetky ztotožnil, 17 snímkov žul NOCTURNO asi 20min a potom som na to puztil akýsi median. No a vyšlo toto, to som uložil ako fits a aj ako jpeg. Ono, asi to nie je najlepší postup, dalo by sa zazveriť ovela viac, ale nebol čas.

Koudoukou

2008-04-10T09:50:00.002+02:00

Jak jste si přáli, sepsala jsem možný postup upečení zodiakálního světla na snímcích z Rojetínského letiště (viz Hroch's diary). Fotografie byla pořízena 30. 3. 2008, 20:42 SEČ.

Nejdříve se raw snímky předzpracovávají, například programem UFRaw (je zabudovaný do Gimpu), a poté načítají v samotném Gimpu, či jiném oblíbeném open source programu na úpravu fotek (provokace si prosím nevšímejte). V UFRaw jsem si jen trochu pohrála s vyvážením bíle (výběr Camera WB), s nastavením Exposure compesation, intenzitní, saturační křivkou a osolila Threshold. Je fajn, že program zobrazuje histogram, člověk si pak lehce ohlídá, aby moc ne[pře/pod]exponoval...

V samotném Gimpu se hodí použít úrovně (Levels) u jednotlivých RGB barev (roztáhnout histogram). S čím se dá také vyhrát, je úprava křivek (Curves), díky které můžu měnit průběh jasu na snímku. Dále jsem trochu zpravovala barvy (Color Balance a Hue-Saturation).

Ještě "ne úplně zničený" obrázek se hodí zduplikovat do vrstev (Layers) a na ty se konečně už pustit s motorovou pilou... První vytvořenou vrstvu jsem zdeformovala ještě více než originál a pohrála si s kanály (díky Pauliemu za tip), konkrétně třeba s křivkou pro R+G. Vrstva se pak zkombinuje (překryje) s původní, např. pomocí Overlay, hlavně se tím zvýší saturace a kontrast na snímku bez citelné ztráty informací.

Další fázi bych nazvala černobílý podvod (díky Filipovi za nápad). Na nové vrstvě jsem zjasnila průběh modré barvy a ostatní naopak hodně potlačila. Po odbarvení (Desaturate) nejsou původní barvy už důležité. Jinak proč si vlastně hraju v kanálech? Jde o to, že od spodní části snímku prostupuje žlutá-červená záře, která zodiakální světlo přehlušuje, takže ji zkouším trochu zkrotit. Vrstvu jsem zase překryla přes původní pomocí Overlay (nebo Soft light).

Dále jsem vytvořila další šedotóní (popř. barevnou) vrstvu, kde se rozdíly mezi původními barvami ještě více prohloubí a zvýší kontrast (například zase pomocí křivek). Když se překryje přes předešlé vrstvy a zvolí Darken only, tak má poměrně dost silný efekt. (pozn. přidané vrstvy se díky sadistickým úpravám docela poškozují, tak jsem je trošku rozmázla Gaussem)...
A je to.

Uvedený recept je hodně surový, většinu kroků jsem dělala od oka a hlavně se jen zaměřovala na zvýraznění zodiakálního světla. Určitě to jde vyřešit nějakým sofistikovanějším a šetrnějším způsobem, ale zatím na to nemám potřebné znalosti/zkušenosti, budu ráda za vaše připomínky či nápady...

Freude, Freude, vždycky na tě dojde

2008-04-07T00:35:00.002+02:00

Tuhle se mi stal takový bizarní, no velice zvláštní věc. V rámci své diplomky jsem narazil na otázku, jak nazvat zobrazení v rovině, které vznikne složením dvou transformací, totiž otočení (kolem obecného bodu o obecný úhel) a změny měřítka. No a došel jsem k závěru, že se jedná o stejnolehlost.

Jenže předevčírem se mi zdál sen, ve kterém za mnou někdo přišel a povídá, vždyť to není stejnolehlost, ve stejnolehlosti se všechno otáčí o 0° nebo o 180°. Když jsem se ráno probudil, tak mi to vrtalo hlavou, inu radši jsem si to namaloval -- a zjistil jsem, že sen měl pravdu. Taky se vám stává, že vám sen vyvrátí váš vlastní omyl?

HÁDANKA: Vzlétne letadlo na běžícím pásu?

2008-04-05T17:45:00.002+02:00

Představte si ranvej, která má podobu masivního běžícího pásu. Na ní stojí letadlo, které chce, jak jinak, vzlétnout. Letadlo míří dopředu, běžící pás pod ním ubíhá dozadu, proti směru plánovaného vzletu. Pás je schopen dosáhnout jakékoli rychlosti, kterou se letadlo vůči zemi pohybuje. Podaří se letadlu vzlétnout? Nebo zůstane na zemi?

Tak teď se ukažte, fyzikové. Své odpovědi pište do komentářů. Pochopitelně, pokud už to znáte, tak mlčte a nekažte to. :)

Putování po archivech

2008-04-02T10:10:00.008+02:00

Jak čas dozrává, může se stát, že se sem tam objeví chuť na archivní vzorek. Neochutnala jsem sice ještě ani špetku z možností, ale menší výběr vám nabídnout mohu. Jak již Janis mluvila o bloudění a virtuálním cestování, přidávám několik cedulí na křižovatce archivních dat a pár poznámek k tomu, hlavně co se galaxií týče. Časem možná ještě doplním, opravím.

ESO/ST-ECF Science Archive Facility

Internetové stránky ESO (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere) v novém kabátě poskytují mnohé možnosti a to převážně (registrovaným) vědeckým uživatelům. Centrální ESO archiv obsahuje data z mnoha přístrojů Paranalské, La Silla a Chajnantor observatoře (VLT, VLTI, New Technology Telescope, Max-Planck-ESO telescope atd.) a dalších (např. APEX). Ve většině případů se zveřejňují rok po pozorování. Díky spolupráci se Space Telescope - European Coordinating Facility (ST-ECF) je zde přístup také k HST datům. O ESO archivu se raději už rozepisovat nebudu, protože to je celkem známé a dobře na jejich stránkách popsané.

ESO science users homepage: http://www.eso.org/sci/
HST science archive: http://archive.eso.org/wdb/wdb/hst/science/form
ESO archive query form: http://archive.eso.org/eso/eso_archive_main.html

Virtual Observatory (VO)

V poslední době jsou v kurzu užitečné virtuální observatoře (VO) využívající standardu VOTable (an XML format defined for the exchange of tabular data in the context of the Virtual Observatory). Píšu o tom sice zde, ale info o VO by mělo být v podstatě hierarchicky výše nad uváděnými archivy, neboť jde o snahu mít všechny snímky, spektra a další informace (katalogy apod.) k dispozici pohromadě. Z hlediska našeho kontinentu je nejzajímavější European Virtual Observatory (EURO-VO). Dnes už se data mohou získávat přes různé nástroje, například s Aladinem je to docela zábava:) Pro ty, kteří chtějí archiv prohlížet raději virtuálně graficky, je na ESO k dispozici VirGO (Visual Browser for the ESO Science Archive Facility, používá VO standard) v podobě plug-inu pro Stellarium.

European Virtual Observatory: http://www.euro-vo.org/pub/
US National Virtual Observatory (NVO): http://us-vo.org/
SkyView (the Internet's Virtual Telescope): http://skyview.gsfc.nasa.gov/
International Virtual Observatory Alliance: http://www.ivoa.net/

Canadian Astronomy Data Centre (CADC)

Kanadský server pro přístup k datům z vícero dalekohledů, ke katalogům a dalším užitečným produktům. Jedna globální registrace by měla stačit u všech archivů. Uvádějí návod na programové získávání dat (Direct Data Access). Zajimavá je i kanadská virtuální observatoř a její projekt OCTET (Observation Catalog Exploration Tools). Jednotlivé archivy:

Canada-France-Hawaii Telescope on Mauna Kea (CFHT) -- data z různých přístrojů dostupná veřejnosti zhruba po 13 měsících od pozorování .
Canada-France-Hawaii Telescope Legacy Survey (CFHTLS) -- Přehlídka teleskopem CFHT, která uvolňuje data po určitých etapách, naposledy to bylo asi 4. vydání.
Canadian Galactic Plane Survey (CGPS) -- Přehlídka pozorování atomárního vodíku a rádiového pozadí (DRAO Synthesis Telescope).
VLA Galactic Plane Survey (VGPS) -- 21 cm přehlídka z různých dalekohledů (telescopes at the ATNF, DRAO, VLA).
Gemini Science Archive (GSA) -- data ze známých dvojčat, dostupná 18 měsíců od pozorování.
James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) -- další Mauna Kea obyvatel, několik různých přístrojů, release date jsem v konkrétní podobě nenašla.
Balloon-borne Large-Aperture Sub-millimeter Telescope (BLAST) -- Přehlídka (250 - 500 mikrometru), dostupná pouze předzpracovaná data (mapy jed. oborů) ze dvou dosavadních letů (2005 ze Švédska do Canady a 2006 oblast Arktidy).
The Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer (FUSE) -- různá spektra oblastí zhruba 90-120 nm.
The Hubble Space Telescope Archive at CADC (HST) -- spolupráce s ESO/ST-ECF a STScI, v podstatě máte ve všech třech případech přístup ke stejným datům (maximálně používají trochu jiné verze programů na zpracování dat a pod.) Ke kalibrovaným datům je už možný přístup i bez registrace. Všechna data z HST jsou standardně k dispozici po uplynutí jednoho roku.
MOST ("My Own Space Telescope") -- 60 kilogramový kolos, vichni Kanaďané, co "zvládnou vyplnit formulář" mohou podat proposal. Nejnovější public data jsou asi z roku 2006.

CADC homepage: http://www1.cadc-ccda.hia-iha.nrc-cnrc.gc.ca/cadc/

Multimission Archive at STScI (MAST)

Zahrnuje převážně optickou, blízkou infračervenou a ultrafialovou oblast (+ trocha radia). Pro získání vědeckých dat, například z FUSE nebo HST je nutná registrace. Příklady několika z archivů:

Digitized Sky Survey -- Fotografická přehlídka (Palomar and UK Schmidt telescope).
Extreme Ultraviolet Explorer (EUVE) -- 70-760 Angstrémů, spektra a obrázky.
Galaxy Evolution Explorer (GALEX) -- UV data, série all sky a deep sky přehlídek, proprietary period je většinou 6 měsíců.
Hubble Space Telescope (HST) -- Totéž co předešlé HST archivy, v jiné košili, člověk si pak může vybrat, kde se mu přístup líbí víc. ...

MAST homepage: http://archive.stsci.edu/index.html

Template frames of nearby galaxies for SN-photometry

Fotometrická data vybraných galaxií v několika oborech. Snímky jsou pořizovány Schmidtovým dalekohledem na Konkolské observatoři (Maďarsko).

Homepage: http://astro.u-szeged.hu/~sn/GX/index.html

The Galaxy Catalog

Pěkná a přehledná sbírka obrázků blízkých galaxií z Palomarské a Lowellské observatoře.

Homepage: http://www.astro.princeton.edu/~frei/catalog.htm

NASA/IPAC Infrared Science Archive (IRSA)

Přístup ke snímkům a spektrům z NASA misí v infračervené a submilimetrové oblasti, který není omezen registrací. Mezi ně patří například

Two Micron All Sky Survey (2MASS) -- Oblast okolo 1-2 mikrometrů, dalekohledy v Chile (Mt. Hopkins, CTIO).
Infrared Astronomical Satellite (IRAS) -- oblasti kolem 12-100 mikrometrů.
Infrared Space Observatory (ISO) -- Obrázky a spektra mikrometrové oblasti většího rozsahu z několika přístrojů.
Submillimeter Wave Astronomy Satellite (SWAS) -- Stále probíhající spektroskopická mise. ...

IRSA homepage: http://irsa.ipac.caltech.edu/

Chandra Data Archive (CDA)

Archiv rentgenové družice Chandra. Není potřeba registrace, uživatelé, ale mají více možností. K dispozici ke stažení je i software na zpracovaní a analýzu dat (CIAO).

"Vědecká" homepage chandry: http://cxc.harvard.edu/
Archiv: http://cxc.harvard.edu/cda/

NASA/IPAC Extragalactic Database (NED)

NED vzpomínala už Janis, ale raději jej uvádím znovu, jakožto přístup k archivům. Můžete tu najít data z mnoha přehlídek, katalogů a dalekohledů (2MASS, The Digitized Sky Surveys -- fotografická na Palomaru, VLA, VLBA ...). Jinak je to rozsáhlá databáze všeho možného, co se extragalaktických objektů týče. Super pro studijní/učební účely.

Homepage: http://nedwww.ipac.caltech.edu/index.html

The Australia Telescope National Facility (ATNF)

Australské rádio, několik různých jednotlivých teleskopů, dohromady vytvářejí Very Long Baseline Interferometry (VLBI). Data jsou ostatním dostupná po 18 měsících od pozorovaní. Australia Telescope Online Archive (ATOA) vyžaduje registraci v OPAL (Online Proposal Applications & Links).

Homepage: http://www.atnf.csiro.au/
Přístup k datum: http://www.atnf.csiro.au/observers/data.html

Na závěr doporučuji rozsáhlou databázi odkazů na kopy archivů (AstroWeb): http://cdsweb.u-strasbg.fr/astroweb/center.html

Dobrou chuť

new dome symphony

2008-04-01T07:30:00.003+02:00

Tak po ťažkej noci na monteboo sme skúsili s Peťošom trochu umenia. Však posúdte sami. Časom sa nepochybne podarí aj niečo lepšie. Návod a postup je jednoduchý, stačí mať statív a širokouhlí objektív, dlhá expozícia a mierna clona, v tomto prípade to bola až 22 a exp 30 sec (asi). Teším sa keď to skúsime v noci s hviezdami a samozrejme s bolidom alebo ISS a Julsom Verneom.

Labyrint světa virtuálního

2008-03-31T11:39:00.008+02:00

Cestování je nesmírně obohacující lidskou činností. Ať již jde o cestování po cizích krajinách, cestování časem, cestování po známých i neznámých místech nebo cestování virtuální. Jenže neznalý poutník může na svých cestách snadno bloudit, nemluvě o mámení růžových brýlí.

Proto jsme si s Ushas, Klárkou a Fantomem říkali, že by nebylo špatné na Galaxy Tea občas přidat nějaký zajímavý a prověřený odkaz (například na oblíbený archiv, databázi, článek...). Pro ty nejužitečnější jsem zřídila stálé místo pod nálepkou Extragalactic Links. Pro začátek jsem sem přidala 2 známé odkazy (i přesto, že jsou vzájemně provázány):

NASA/IPAC Extragalactic Database (NED) - databáze extragalaktických objektů, linky na data, na članky, mnoho jiných užitečných odkazů...

LEVEL 5 - A Knowledgebase for Extragalactic Astronomy and Cosmology - obsahuje databázi mnoha zajímavých članků a shrnutí, které jsou často doplněny křížovými odkazy. Články jsou tématicky tříděny a dají se tu najít i kapitoly z různých učebnic nebo užitečný slovníček...

Šťastnou cestu

Hon na zodiakální světlo

2008-03-27T22:14:00.002+01:00

Jsem uchvácen. Náš kolega P.Horálek viděl na vlastní oči zodiakální světlo! Při nějbližší možné příležitosti vyrážíme. Šanci máme kolem nastávajícího novu, takže držte palce počasí a buďte v pohotovosti.

Nový přírůstek

2008-03-14T15:08:00.004+01:00

Ahoj, dovoluji si sem napsat svůj první, vcelku nesmysluplný příspěvek, který má v podstatě za úkol pouze informovat vás, že jsem se vetřel do vašeho klubu, a zároveň vás pozvat k návštěvě mého nového blogísku fotnicek.astronomie.cz věnovaného matematickému zpracování obrazu, a to vše v jedné jediné větě.

Ať vám dupou korelace!

Lyridy

2008-03-06T22:10:00.003+01:00

Tak jsem tak koukala po netu, z 22. na 23. dubna bude maximum Lyrid, někdy těsně před východem Slunce. Kdyby bylo hezky, mohlo by se podniknout nějaké to pozorování (ze střechy na hvězdárně by to třeba mohlo vypadat dobře, taková noc pod širákem v Brně...). Je to teda uprostřed týdne (z úterý na středu), ale to by se dalo přežít?
A navíc už by nemusela být ta odporná zima :)

Wonderful One

2008-02-19T16:30:00.007+01:00

V sobotu 16.2. sme si vyšli na pracovnú cestu s cielom nájsť esteticky vhodné a málo svetelne znečistené miesto pre pozorovanie úplného zatmenia mesiaca. Posadku tvorili: Doktor (vo funkcií pilota), Hanka, Janapka, Fantom a moja maličkosť. Nakoniec sa nám podarilo nájsť miesto na známej ceste medzi Zaječím a Šakvicemi.

Na tomto snímku má Slnko obzorníkové súradnice: Azimut: 220.92˚ a výšku 19.3˚. Samozrejme ak si to xce niekto overiť sám, snímky sú na taurovi v /tmp/trip vo formate *.CR2

Pri príležitosti tejto cesty sme získali mraky estetických a srdce tešiacich fotiek, pripájam pár z nich.

Dufajme, že počasie na zatmenie vynde :-) a keď nie tak nech aspoň poriadne všetci zmoknete!

Semestrální čaje

2008-02-14T11:08:00.004+01:00

Tak se nam přiblížil semestr. Předpokladám, že už znáte zhruba své rozvrhy... tak zkuste navrhnout kdy by se vám to hodilo? Jestli chodíte v pondelí na seminář, co zase třeba po něm?

Dostala se ke mě starodávna webkamera. Přemýšlím co by se s ní dalo dělat...

3D nejen v IMAXu?

2008-02-04T21:38:00.001+01:00

Že nás od vesmírných objektů dělí obrovské vzdálenosti, ví každé malé děcko. Co když to ale není vždycky pravda? Někdy stačí zdánlivě banální událost, která možná zvedne tlak nejednomu čtenáři Blesku, totiž když si to kolem Země prosviští nějaká blízkozemní planetka. To umožňuje získat zajímavá vědecká data nebo se pokochat nezvyklým pohledem do dalekohledu. Jednoduchým pozorováním ze dvou vzdálených míst je ale také možné uvědomit si, jak blízko nás tentokrát minula a dokonce je možné tuhle vzdálenost určit. Jak? Odpověď je jednoduchá – pomocí paralaxy.

Přesně to se podařilo v noci z 29. na 30. ledna, kdy kolem Země prolétala planetka 2007 TU24. Snímky byly pořízeny kolem 22.30 UT brněnskou čtyřicítkou (HaP Mikuláše Koperníka Brno, R. Novák) a ondřejovskou pětašedesátkou (AsÚ AV ČR, P. Kušnirák, K. Hornoch, původní snímky a animace jsou tady). Po registraci byly snímky z obou observatoří složeny na sebe. Delší stopy planetky, rozmazané jejím vlastním pohybem, pochází z Brna (120 s expozice), kratší pak z Ondřejova (60 s expozice). Planetka se pohybovala přibližně jihovýchodním směrem rychlostí asi 2' za minutu.

Nikoho nepřekvapí, že i velmi přibližné změření paralaxy dává zcela nenáhodnou hodnotu lehce přes 42'', a tedy vzdálenost planetky asi 740 000 km. To je ve velmi dobré shodě se vzdáleností vypočtenou ze znalosti dráhových elementů planetky, která podle webu JPL's HORIZONS system vychází asi 717 000 km.

Ještě větší přesnosti je možné dosáhnout pořízením snímků se stejným časem začátku expozice, na kterých by byla planetka bodová. Pak by bylo možné určit její polohu na snímku s přesností na desetinu pixelu (resp. obloukové vteřiny) a s podobnou přesností také určit její paralaxu. Těšme se tedy na další (ne moc) těsný průlet.

Černý, zelený nebo bílý?

2008-01-24T00:17:00.001+01:00

Nemáte zase chuť na čaj? Co třeba opět v úterý ve 2?

Sladké poznání bude odměnou za trpkou chuť ....

Galaktické čaje

2007-12-21T22:13:00.001+01:00

Moji drazí navštevnící galaktických čajů. Doufam, že vám moje čaje chutnaly a že jste mě chodili aspoň trochu rádi navštívit. Byl bych rád, kdyby jsme v tom pokračovali. Protože posledni čaj utekl opravdu velmi rychle díky zajímavému vyprávění Fantóma a nestačili jsme se domluvit, co podnikem dál, zkusíme to tady. Napište, prosím vás, do komentářů k tomuto postu, kdy by se vám hodilo občas se během zkouškového sejít a probrat co nového. Za sebe můžu předem naznačit, že budu mít čas celkem kdykoli, ale buďme lidé a nenuťe mne pít šálek ranní kávy.

Přeji příjmený relax během zimních prázdnin a na oživení přikládám malou foto hádanku (prosím ty kteří vědí, aby ani nenaznačovali...). Vznikla během brainstormingu včera večer a spoušt pravděpodobně tiskla Kočka. V hádance jde o to, jak vznikl zelený obrazec. Můžu jen naznačit, že nejde o nejaký chyták, ale o zajímavou ilustraci jednoho ze základních fyzikálních principů.

In a world of magnets and miracles...

2007-12-17T22:39:00.000+01:00

v tomto našom svete by nebolo odveci povenovať sa takému návrhu čo sme dnes s Gabom vypotili. Neviem či ste si to všimli, alebo nie, ale v dnešnej dobe je astronóm tak trochu aplikovaný informatik. No a u nás nie je žiadny predmet, kltorý by sa tomu venoval. Niečo ako astronomická informatika jednoducho povedané. Takže priatelia a najme Filip, keď na toto spočiniete zrakom, pretože ja Vám to určite zabudnem spomenúť, zamyslite sa. Určite by sa niečo také silne zišlo.

Any colour you like II

2007-12-12T02:14:00.002+01:00

Krátky pohľad na kraba (M1), celkom sa to vydarilo ...

Bližší popis, ako počet exp, filtre a tak dopíšem keď sa zase objaví niekde trochu času a chuti ..

Any colour you like

2007-12-05T06:07:00.001+01:00

Keď si človek povie Life Sucks a nemá dobrú náladu a nikto s nim nechce ist niekam het na nejaku túru a už vôbec nie v noci zrodia sa takéto fotky :-)

Čo sa týka expozičných dob, a tak vobec: v B to bolo 9 snimkov po 120s, vo V 9 snimkov po 90s a R 9x60s. Žial potom sa zamračilo!

Postup: Zložil som snímky v B, V a R a každú kolorizoval. A to nečakane B - modrú, V - zelenú (fest hnusnú gimpovskú zelenú) a R - červenú. Po zápase s gimpom som to zložil. Samozrejme kamera je najcitlivejšia v R a preto je aj výsledný obrázok kus do červena.

Ďalšou celkom zaujímavou vecou je centrálna hviezda hmloviny, ktorá je výrazne jasnejšia v B ako vo V či v R. Ako je to vidieť na obr. dole.

Pre porovnanie tu je link na M97 lepším prísrojom.

17P/Holmes - nič nové

2007-11-28T14:47:00.001+01:00

Kométa Holmes už nie je tak zaujímavá ako pred mesiacom. Na snímkach získaných 27.11. už nie je vidieť :-( žiadne vlny, či štruktúry v kome.

Získaný obrázok je zloženinou 60-tych snímkov v R filtri po 60sec získaných na 0,4m ďalekohlade na HaP M. Kopernika. Postup spracovania bol rovnaký ako minule. A tiež som výsledný "kombine" snímok podelil medianom.

Holmes je však momentálne na oblohe dva krát večší ako mesiac v splne cca 1˚. Najlepší je preto v deláku, alebo malom binare. Enjoy Holmes !!

Nazrite kométe pod sukňu

2007-11-14T20:46:00.001+01:00

Zničoho nič 23.10.2007 splanula kométa 17P/Holmes famyliarne označovaná ako „homles“. Na drvivej väčšine snímkov publikovaných na internete vidieť obrovskú komu v tvare gule, ale žiadne zaujímavé detaili, ako napr. jety, či nejaké vlnky. Preto som sa rozhodol niečo s tym spraviť.

Počesie nad brnom umožnilo získať snímky doteraz len 31.10 , 1.11. a 5.11 čo je celkom smutné. Avšak už po spracovaní prvej noci sa objavil zaujímavý výsledok.

Výsledný obrázok je kombináciou 141 expozícií po 30s v R filti. Zloženie na kométu nie je síce triviálne, ale s využitím pár fikaných postupov to nebol takmer žiadny problém. Základný image preprocesing som spravil pomocou munipacku, zmeny oproti standardu boli len tie, že snímky som skladal na *.COO súbory a pre munimatch som použil nie max 10, ale 25 hviezd. To síce predĺžilo spracovanie , ale komp to nakoniec dal.

Na postprocesing som nakoniec použil IRAF, a to balik image, imfilter. Pomocou median bol vytvoreny median, najskor som používal median z 10 x 10 px, ale potom sa ukázalo, že bude rozumné zvoliť väčšie okolie a to aspoň 50 x 50px a tak sa aj stalo. Obrazok dole je animovaný gif, avšak animuje sa až po kliknutí naň.

Tento postup bol aplikovaný zatiaľ na dáta z každej z nocí, ale len vo filtri R. Na výslednej animácií je vidieť pohyb akejsi vlny. Z týchto dát sa podarilo určiť, že vlna sa od jadra vzďaluje rýchlosťou približne 300km/h.

Na ďaľšom spracovaní sa zúrivo pracuje a v prípade pekného počasia sa pokúsim získať aj ďaľšie snímky.

Ďakujem za pomoc pri spracovani Filipovi M. a Gabovi.

Falešné oko mediánu

2007-11-10T12:21:00.001+01:00

Jen tak pro srovnání jsem odečetl profil galaxie prostým mediánem. Medián obrázku funguje tak, že pro každý pixel na snímku vezme předem daný počet pixelů v okolí a udělá z nich medián. Výsledek pak uloží do nového snímku. Vlastností mediánu je, že potlačuje hodně odchýlené body. Pro snímky to znamená to, že pokud je někde na snímku ostrý vrchol (hvězda nebo centrum galaxie), tak jej do obrzáku nezahrne. Na výsledném obrázku se pak objeví pouze velké struktury jako velké galaxie, změny pozadí obrázku. Další zajímavá věc, která se dá s mediánem uělat, je odečíst ho od původního snímku. Případně jím snímek podělit. V obou případech se tak zdůrazní bodové objekty. Ideálně se tak hodí na odečtení nerovnoměrného pozadí obrázku. Nebo taky odečtení profilu galaxie.

Příklad otečtení mediánu z 5x5 pixelů je tady:
Ja vidět, galaxie se docela dobře eliminovala, pozadí je rovnoměrné, hvězdy nejsou rozmazané, avšak v centru galaxie se objevili nové struktury, ktere jsou zhruba stejně dobře viditelné jako samotný jet.

Na výřezu jsou vidět podrobnosti:

Pro porovnání ještě detail jasné hvězdy s křížem:
Zjevně jsou zajímavé struktury ve hvězdě falešné a vznikly při konstrukci mediánu. Je vidět, že jednak je potřeba při jeho aplikování být velmi na pozoru, aby jsme neobejvili "kanály na Marsu" a dále pak, že pečlivá aplikace King-Kongových metrod dává podstatně lepší výsledky v kritických místech.

NGC 4486 - King Kong = Jety

2007-11-10T03:05:00.000+01:00

Napadlo nás zkusit zrekonstruovat obraz galaxie. Měli jsme k dispozici snímek NGC 4486 (MtBoo, foto FH + KB), nafitovanou strukturu galaxie elipsami a z nich určený radiálním profil.

V první části obrázku je původní snímek galaxie, v druhé pak její model. Ten je uměle vytvořen na základě proložení vhodné funkce profilem jasnosti galaxie, který jsme získali ze stanovených elips. Po úspěšném fitování profilu se model zpětně převede do 2D, kdy je vygenerován snímek galaxie podle náležité funkce a eliptické struktury.

Na dalších dvou obrázcích jsou rozdíly takto vytvořeného modelu a původního snímku. První model odpovídá fitování součtu dvou analytických funkcí (Hubblův zákon a modifikovaný Hubblův zákon) na profil galaxie. Druhý pak byl vytvořen na základě teoretického Kingova modelu (King, 1966), který obecně dobře odpovídá profilům mnohých eliptických galaxií a kulových hvězdokup. Jeho průběh je odvozen z fyzikální podstaty vázaného systému. Z modelů je dále možné určit některé charakteristiky galaxie, např. její celkovou hmotnost nebo radiální průběh hustoty hmoty.

Po odečtení modelů nám na snímcích zbyl jet jasně vystupující z centra galaxie. Právě pro mapování a další zkoumání podobných nestandardních struktur v galaxiích může uvedená metoda rekonstrukce galaxie a následné odečtení od originálu sloužit.

Když jsme získali jet, je možná zajimavé se podívat, jak vypadá jeho plošné rozložení jasu. Na obrázku vlevo je přiblížené okolí centra galaxie na snímku, který vznikl odečtením Kingova modelu. Na pravé straně je přibližný model rozmazaného jetu vypočítaný z fitování elips na oblast s jetem. Nejedná se ale o příliš přesný model, protože objekt nevykazuje čistě eliptickou strukturu a fitovaná oblast je dost malá, cca 12x12 pixelů. Přibližné informace jako je sklon a šířka jetu z něj však získat můžeme.

Na následujícím obrázku je ještě pro zajímavost uveden 3D profil původního jetu a jeho okolí na odečteném snímku.

Na zdokonalení uvedených výsledků se po nocích stále intezivně pracuje.

Obrázky ve větším rozlišení: NGC4486, model King, rozdíl King, rozdíl Hubble.

Ushas & Janis